© NPD stock / stock.adobe.com
Zebřička pestrá je krásný společenský pták, který je navíc nenáročný na péči. Také díky tomu patří mezi nejoblíbenější okrasné ptáky. Pozorovat tyto hbité ptáky čeledi astrildovití je opravdová radost. U zebřiček se totiž pořád něco děje. Chtěli byste si také pořídit zebřičky? V našem článku najdete spoustu užitečných informací.
Zebřičky jsou jediným druhem rodu Teaniopygia. Patří mezi astrildovité (Estrildidae) a tvoří čeleď v podřádu pěvců (Passeri). Zebřičky lze rozdělit do dvou podřádů:
| Podřád | Latinský název | Původ |
| Zebřička australská | Taeniopygia guttata castanotis | Austrálie a Malé Sundy |
| Zebřička pestrá ostrovní (timorská) | Taeniopygia guttata guttata | Timor, jihovýchodní Asie |
Zebřička australská (Teaniopygia guttata castanotis) je původní divokou formou dnešních domácích ptáků. Zebřičky se vyskytují téměř všude v Austrálii. Vyhýbají se pouze vlhkým tropickým lesům na severovýchodě a některým pobřežním oblastem. Vyskytují se také na Malých sundských ostrovech.
Kdy a jak přesně se zebřičky (Teaniopygia guttata castanotis) dostaly do Evropy jako domácí ptáci, není jasné. Jisté je, že byly chovány již na počátku 20. století. V tomto období patřili mezi nejčastěji chované okrasné druhy ptáků.
Zebřička je malý okrasný pták s kompaktním tělem. Dorůstá délky asi 12 centimetrů a váží 12 až 14 gramů. Oči jsou na straně hlavy. Svým zrakem mohou tito ptáci zpracovat až 120 snímků za sekundu. Díky tomu mají vždy dobrý přehled o svých nepřátelích. Malý a silný oranžovočervený zobák je dokonale přizpůsoben k zobání zrní.
Díky svým krátkým hranatým křídlům jsou zebřičky také velmi hbité a obratné. To je pro jejich přežití v přírodě zásadní. Horní ocasní krovky jsou černé s velkými bílými skvrnami. Sahají téměř ke konci tmavě šedých ocasních per.
Opeření na břiše je bílé. Pro zebřičky je typická oranžovočervená skvrna na tvářích samců, černá slzná linka pod očima a černé zebří vzorování na prsou, kterému vděčí za své jméno.
Dospělé samce a samice volně žijících zebřiček rozlišíte velmi snadno. Opeření samců je výrazněji zbarvené. U samic se nevyskytuje oranžovočervená skvrna na tvářích. Šlechtěním těchto oblíbených domácích ptáků vzniklo kromě krásné divoké formy také mnoho dalších barevných variant. V současné době existuje více než 50 uznaných chovných forem.
Mláďata zpočátku nevykazují žádné typické znaky. Jejich opeření je šedobílé. Barvu mění po prvním pelichání. Zobák mláďat je černý. Červené zbarvení získává pomalu během prvních čtyř měsíců.
Zebřičky u chovatelů platí, spolu s andulkami a kanárky, za jedny z nejoblíbenějších domácích ptáků. Není divu. Pozorovat tyto malé chytré okrasné ptáky je prostě radost. Ať už jde o akrobatické létání, divoké poskakování nebo dychtivé stavění hnízd. Vždy čilé zebřičky mají pořád co dělat.
Péče o ně je poměrně snadná a stanou se i vhodnými domácími mazlíčky pro děti. Tito malí opeřenci se však jen velmi zřídka stanou skutečně krotkými. Navázání důvěry je pro ně přirozeně obtížné.
Zebřičky jsou společenské a dobře se cítí pouze v hejnu. Proto si vždy raději vezměte jeden nebo více párů a užívejte si jejich vzájemnou interakci. Páry zebřiček spolu obvykle zůstávají po celá léta a užívají si společné pohody s ostatními příslušníky svého druhu.
Zebřičky se stávají pohlavně dospělými zhruba ve třech měsících. Před prvním pářením by však neměly být mladší šesti měsíců. Zebřičky se rády rozmnožují. Pokud uvažujete o chovu zebřiček, počítejte s potomky a péčí o mláďata.
Zebřičky jsou vášnivými staviteli hnízd. Ve stavbě svého kulovitého hnízda z různých materiálů jsou také velmi zručné. Samice zde snáší čtyři až šest vajec. Asi po 12 dnech hnízdění se vylíhnou mláďata. O dalších 21 dní později mláďata opouštějí hnízdo svých rodičů. Zajistěte ptákům dostatek materiálu pro hnízdění nebo hnízdní košík.
Ano. Zebřičky lze chovat i s jinými druhy okrasných ptáků. Zejména s korelami je socializace obvykle bezproblémová. Společné bydlení s jinými domácími ptáky, jako jsou kanárci, andulky nebo chůvičky japonské, je také možné. Je ale nutné mít velkou voliéru, v opačném případě by mohlo rychle dojít ke sporům o teritoria a materiál na hnízda.
© olegmayorov / stock.adobe.com
Zebřičky se při dobré péči mohou dožít až deseti let. Pokud jim vytvoříte správné životní prostředí, zvýšíte tím kvalitu jejich života i šance na dožití se vysokého věku.
Čilé zebřičky se cítí nejlépe v prostorné kleci. Na jeden pár zebřiček by klec měla mít rozměr minimálně 80 × 60 × 40 cm. Pokud zebřičkám poskytujete možnost každodenního volného létání, je pro ně velmi vhodná kompaktní přepravková klec s vyjímatelnou zásuvkou na trus.
Zebřičky se potřebují cítit v bezpečí. Při nákupu proto zvolte klec, která má po stranách uzavřené dřevěné bočnice. Zebřičky se v takové kleci cítí obzvlášť chráněné. Z tohoto důvodu také klec umístěte na klidnější místo. Pokud chcete chovat malé hejno, je vhodné zvolit prostornou voliéru.
V našich zeměpisných šířkách nemají zebřičky žádné zvláštní nároky na klima ve vnitřním prostoru. Není nutné zajišťovat dodatečné zdroje tepla. Tyto ptáky můžete chovat ve venkovní voliéře od dubna do října. Vyhýbejte se však vlhkému a chladnému počasí. Teploty do 15 °C jsou pro zebřičky v pořádku.
Australský druh miluje slunce. Pro tyto zebřičky je ideálních 12 až 14 hodin slunečního svitu. V zimních měsících proto doporučujeme používat umělé osvětlení, které pomůže regulovat jejich denní rytmus. Dbejte na to, aby světlo neblikalo a aby mělo intenzitu vhodnou pro chov ptáků. Pořiďte si lampy, které je možné ztlumit. Náhlá změna z přímého světla na absolutní tmu může u zebřiček způsobovat stres.
Začněme od základů. V každé kleci by samozřejmě měla být miska na vodu i miska na krmivo. Z hygienických důvodů používejte spíše hliněné nebo kovové misky, jsou vhodnější než plastové. Nabídněte zebřičkám vápenec nebo jiný nerost jako zdroj minerálu.
Pro trávení zebřiček je důležitá také miska s ptačím pískem. Tito aktivní ptáci uvítají, pokud jim poskytnete možnost koupání.
Zebřičky potřebují dostatek podnětů pro aktivní pohyb. Rády se vydávají na průzkum, skáčou z větve na větev a milují rozmanitost. Proto jim dejte k dispozici dostatek větví, na které si mohou sedat, a pravidelně měňte jejich uspořádání. To zebřičky skutečně zbožňují. Také houpačky a různé spirály jsou pro tyto ptáky vynikající zábavou.
Pro stavění hnízda jim můžete poskytnout celou řadu stavebních materiálů. Vhodné jsou slaměné nebo rafia rohože, které můžete připevnit k mřížím klece. Pro kreativní trávení času se dobře hodí papírové proužky, krátké vlněné nitě a další podobné materiály.
Aby se zebřičky cítily dobře a v bezpečí, je nutné zajistit neustálý hluk na pozadí. Ticho je pro ně stresovým faktorem, jako kořist se cítí v nebezpečí. Nezbytný hluk na pozadí zajišťuje štěbetání ostatních ptáků nebo třeba zvonění zvonečků. Když odcházíte z domova, nechte potichu zapnutou hudbu. Hudba zebřičky uklidňuje.
Tito drobní okrasní ptáci v noci nalézají úkryt ve svém hnízdě, které sdílí se svým partnerem. Velký výběr hnízd najdete ve specializovaných obchodech.
Pro zdraví ptáků je čistota naprostou nezbytností. Proto denně čistěte misky na vodu, krmivo, písek a také ptačí vanu. Každý týden vytřete klec zvenku i zevnitř. Zvláště důkladné čištění by se mělo provádět jednou měsíčně.
Pokud je to možné, měli byste nechat zebřičky jednou denně volně létat. Volný let je pro tyto mrštné akrobaty to nejlepší, co jim můžete nabídnout. Avšak vždy se předem ujistěte, že na vaše zvědavé průzkumníky nečíhá venku žádné nebezpečí. Nebezpečné mohou být pro zebřičku okenní tabule, dveře, nebo dokonce i svíčky.
Níže uvádíme stručný přehled toho nejdůležitějšího, co byste o chovu zebřiček měli vědět:
Kromě běžně dostupného obilného krmiva, které se skládá z různých druhů prosa a travních semen, se tito ptáci rádi denně krmí také čerstvou zelenou potravou jako je petržel, pampeliška, zelenina a také ovoce. Nabízejte svým zebřičkám pravidelně také naklíčené krmivo.
Doufáme, že jste v našem článku našli užitečné informace. A pokud uvažujete o pořízení páru nebo skupiny zebřiček, doufáme, že se vám s nimi bude dobře žít.
Snad žádný milovník ptáků neodolá výraznému opeření, nápadné kráse a charakteru. Papoušek ara však má na své chovatele velké nároky. Shrnuli jsme pro Vás nejdůležitější rady pro chov a péči o tyto exotické ptáky.
Každý, kdo někdy choval korelu, dobře ví, že výroky typu „ideální pták pro začátečníky“ a „snadný chov“ nejsou zcela pravdivé. Pokud však budete dodržovat několik základních zásad, užijete si s těmito "mini-kakadu" spoustu legrace a oni s Vámi také. Rádi bychom Vás seznámili se základními zásadami chovu a potřebami těchto opeřenců:
