Papoušek ara
Snad žádný milovník ptáků neodolá výraznému opeření, nápadné kráse a charakteru. Papoušek ara však má na své chovatele velké nároky. Shrnuli jsme pro Vás nejdůležitější rady pro chov a péči o tyto exotické ptáky.
© QuickStartProjects / stock.adobe.com
Kakadu jsou pro každou legraci. Exotičtí ptáci jsou známí svým živým chováním a krásnou ozdobou hlavy. Mnozí to neví, ale kakadu jsou velmi nároční ptáci. Při správném zacházení odměňují své majitele náklonností a celoživotní věrností.
S délkou těla mezi 30 a 70 centimetry patří kakadu mezi větší papoušky. Jejich rodina zahrnuje 21 různých druhů, které jsou rozděleny do šesti rodů. Součástí rodiny kakadu je i korela, přestože se o její příslušnosti dlouho vedly spory. Protože jak se patří na pravého kakadu, i korela má vždy skvěle „načesanou“ chocholku na hlavě.
Jejich ozdoba hlavy je spolu se silným zahnutým zobákem jedním z nejcharakterističtějších rysů. Silné jsou i jeho nohy, které pták často používá jako uchopovací nástroj.
Pokud jde o barvu, jsou kakadu spíše nenápadní. Podle druhu je barva jejich opeření bílá, šedá nebo růžová. Existují i černá, červená a žlutá zbarvení. Nohy, zobák a kůže kolem očí mohou být také různě barevné, v závislosti na druhu.
U některých kakadu je chocholka na hlavě barevně zvýrazněná a liší se od zbytku peří. Tělo pravděpodobně nejznámějšího zástupce, kakadu žlutočečelatého, je bílé a chocholka žlutá. Ozdoba krásného kakadu inka je nápadně červená a žlutá, zatímco tělo je převážně růžové.
U některých druhů existují rozdíly v barvě chocholky nebo očí podle pohlaví. Stejně jako u mnoha druhů papoušků je i u kakadu těžké poznat rozdíl mezi samcem a samicí.
Majitelé a chovatelé vědí, že určení pohlaví papoušků není snadné. Jak to funguje, se dozvíte v našem magazínu o ptactvu.
Stejně jako mnoho jiných papoušků jsou kakadu společenští a inteligentní ptáci. Hraví společníci mají pověst vtipálků a vynikajících napodobitelů. Odkoukají od lidí jejich pohyby a podle libosti si je „překládají“ do řeči svého těla.
Každý, kdo někdy hledal videa kakadu na internetu, možná narazil na papouška jménem Snowball. Tento kakadu žlutočečelatý se proslavil svými tanečními schopnostmi, které rád předvádí na písně Cindy Lauper nebo Queen. Pro vědce je to známka toho, že ptáci jsou neobvykle spontánní.
Zábavní ptáci mohou napodobovat nejen pohyby, ale také okolní zvuky a lidský hlas. Jejich zvuky jsou rozmanité, ale tito papoušci nejsou v žádném případě tak jazykově nadaní jako například papoušci šedí. Oba druhy ptáků však mají jedno společné: mají velmi silné hlasy.
Majitelé svým opeřencům dobře rozumí i bez jakéhokoli zvuku. Náladu ptáků lze snadno zjistit z jejich ozdobné chocholky: zvednutá pírka na hlavě ukazují, že jsou vzrušení nebo znepokojení.
Tito papoušci jsou často fixováni na jednoho člověka a mohou být velmi přítulní. Mají však také tendenci žárlit a bránit svého majitele všemi prostředky – nejlépe silným zobákem.
Odloučení od svého milovaného člověka prožívají kakadu často bolestně. Z tohoto důvodu byste měli chovat alespoň dva ptáky.
Kakadu zůstávají po celý život věrní svému partnerovi a u většiny druhů se o své potomky starají oba rodiče. Mladé ptáky vychovávají v přírodě v dutinách stromů. U některých samců se však v období hnízdění projevuje agresivní chování vůči samici. Důvod tohoto chování dosud nebyl vědecky objasněn.
Jisté však je, že ptáci potřebují dostatek prostoru. Kakadu jsou přirozeně zvyklí žít v hejnech. Vzhledem ke své temperamentní povaze však potřebuje každý svůj prostor a nejsou příliš vhodní pro socializaci s jinými druhy ptáků.
Součástí druhově vhodného chovu je dostatečně velká voliéra, ve které mohou žít zvířata alespoň ve dvojicích. Jako majitelé kakadu byste měli zvážit dvě specifika:
Zvířata jsou velmi aktivní a potřebují možnost pravidelného volného létání. Voliéra by jim proto měla nabídnout velkou volnost pohybu a následující vybavení:
Vzhledem k tomu, že kakadu vyprodukuje hodně prachu, exkrementů a nepořádku při krmení, měli byste voliéru pravidelně čistit. Kromě toho je třeba pitnou vodu měnit dvakrát denně a denně odstraňovat zbytky krmiva.
Pro ochranu citlivých sliznic ptáků by vlhkost ve voliéře měla být alespoň 60 procent. Správný chov zahrnuje také neblikající UV osvětlení vhodné pro vnitřní voliéry, které ptákům poskytne dostatek UV záření.
Kakadu mají i přes velkou touhu po pohybu sklony k nadváze. Denní jídelníček by proto měl zahrnovat směsi semen s nízkým obsahem tuku, ale také čerstvé ovoce a zeleninu.
Další složky vyvážené stravy závisí na druhu kakadu a jeho původu. Mimo jiné zahrnují:
Pokud se kakadu cítí špatně, pozná se to na něm častokrát příliš pozdě. Proto byste měli své ptáky vždy pozorně sledovat. V každém případě proberte jakékoli změny hmotnosti, trusu a chování Vašeho kakadu s veterinářem.
Typickými onemocněními jsou obezita a plicní problémy. Tomu však můžete zabránit promyšlenou a vyváženou stravou a dostatečně vysokou vlhkostí.
Kromě toho je mnoho kakadu náchylných k onemocnění zvanému cirkoviróza. Toto virové onemocnění je běžné u andulek a papoušků a nelze ho vyléčit. Při nákupu by proto měl být přesně znám původ a zdravotní stav papouška.
Starejte se o svého kakadu láskyplně a svědomitě, bude Vás doprovázet po mnoho let. Průměrná délka života je mezi 25 a 35 lety. Existují však druhy, které mohou žít až 60 let.
Papoušci jsou v České republice chráněni a jejich chov musí být registrován. To platí i pro kakadu. Jedinou výjimkou je korela. U některých druhů je vyžadováno osvědčení o původu, u jiných jsou vyžadovány dokumenty CITES (Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora – Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin).
Pokud si chcete koupit kakadu, najdete ho ve specializovaných obchodech se zvířaty, u soukromých chovatelů nebo v ptačích záchranných stanicích. U chovatele se cena za jednoho ptáka pohybuje kolem 25 000 Kč.
Kakadu původně pocházejí z Austrálie a Tasmánie, ale lze je nalézt také na Filipínách a v Indonésii. První jedinci přišli do Evropy v 17. století s nizozemskými námořníky.
Stanoviště divokých kakadu jsou různorodá; patří k nim například tropické deštné pralesy, pobřežní oblasti, lesy a otevřená travnatá krajina. Některé druhy, jako je kakadu růžový nebo kakadu žlutočečelatý, se přiblížily k městskému prostředí. V Austrálii je lze někdy najít i poblíž měst.
U českých soukromých chovatelů jsou kakadu oblíbení kvůli jejich majestátnímu vzhledu. Jejich charakter a jejich vysoké nároky na chov jsou velkou výzvou, kterou ale mnoho milovníků ptáků rádo přijme.
Název: | kakadu (Cacatuidae) |
Velikost: | střední až velká, délka těla 30 až 70 cm |
Délka života: | podle druhu 10 až 60 let, někdy déle |
Chov: | nejméně v páru, ideálně více jedinců |
Soužití s ostatními zvířaty: | nedoporučuje se |
Klec: | kakadu mezi 25 a 40 cm: min 2 x 1 x 1 m (D x Š x V) |
kakadu nad 40 cm: min 3 x 1 x 2 m (D x Š x V) | |
Krmivo: | rozmanité; převažují směsi semen, doplňkově ovoce, zelenina; příležitostně ořechy |
Náročnost: | vysoká |
Snad žádný milovník ptáků neodolá výraznému opeření, nápadné kráse a charakteru. Papoušek ara však má na své chovatele velké nároky. Shrnuli jsme pro Vás nejdůležitější rady pro chov a péči o tyto exotické ptáky.
Každý, kdo někdy choval korelu, dobře ví, že výroky typu „ideální pták pro začátečníky“ a „snadný chov“ nejsou zcela pravdivé. Pokud však budete dodržovat několik základních zásad, užijete si s těmito "mini-kakadu" spoustu legrace a oni s Vámi také. Rádi bychom Vás seznámili se základními zásadami chovu a potřebami těchto opeřenců: