I to nejmilejší štěňátko má ve věku 6 měsíců již okolo 28 zoubků, které dokáže velmi účinně uvést do chodu. I když štěně svými jehličkami dokáže zatím jen stěží způsobit závažnější zranění, je třeba ho již v mladém věku učit jemnosti při stisku.
Většina mladých psů učiní v tomto ohledu pokrok při pohybování se mezi svými sourozenci. Často slyšíme, že citlivost stisku je vrozená a cvičit se nemusí. To je však omyl, který může mít závažné následky, neboť kousání má velký význam při společném soužití psa s člověkem. Předejdete tak nebezpečným zraněním, kdyby jednou ze zvířecí vášně mělo k takové výjimečné situaci dojít.
1. krok: Přirozený trénink stisku
I velmi přátelští psi mohou více skousnout – například když jim někdo nechtěně stoupne na nohu a pes se vlivem bolesti lekne. Avšak cvičte se štěnětem formou hry schopnost ovládat jeho „zbraně“. Když si sourozenci z jednoho vrhu společně hrají, reaguje štěně, které bylo kousnuto více, okamžitě: Buď svého sourozence kousne také, nebo se ze hry úplně stáhne. Obě řešení jsou pro útočníka nepříjemná a naučí se tak, že neopatrné kousání s sebou nese negativní následky. Sourozenci záhy pochopí, že svoje zoubky mohou používat jen velmi obezřetně. Přirozený vývoj a socializace poskytují jedincům ve vrhu potřebné základy týkající se síly stisku. Bohužel mnozí majitelé po odebrání zvířete ze skupiny v tréninku již nepokračují. Přitom trénink je důležitý i u menších či velmi dobře socializovaných psů, neboť i oni se mohou ocitnout ve stresové situaci, při níž znenadání kousnou. Pes, který je trénovaný pouze vycení zuby, ale nepokouše.
Pes se musí naučit již od štěněte, že člověk má citlivou kůži, která nesmí být poraněna ani v rámci hry. Proto stanovte již v útlém věku přesné hranice a přerušujte hru hlasitým „AU“, jakmile se zoubky Vašeho štěňátka nešetrně dotknou pokožky nebo oblečení.
Učte zvíře, aby bylo v tomto ohledu pozorné, a aby rozpoznalo následky svého jednání. Většinou stačí 15 vteřin na uvědomění si situace. Pokud po Vás pejsek v tomto časovém období chňapne znovu, opusťte nakrátko místnost.
Cvičení opakujte maximálně 3 x během 15 minut a poté společné hraní ukončete – pejsek totiž déle pozornost neudrží. Nadávky nebo pleskání jsou při trénování samozřejmě tabu a to i z toho důvodu, že pejsek by tyto signály mohl chybně interpretovat jako pobídku ke hře. Z tohoto důvodu byste se měli vyhnout všem hrám, které za normálních okolností patří k zábavě uvnitř tlupy, včetně štípání nebo cvakání zuby.
Důležité je i to, aby pejsek měl k dispozici hračku, na níž by si mohl zoubky cvičit a vydovádět se na ní. Také pořízení kousacích hraček nejsou od věci – obchody nabízení širokou škálu těchto předmětů.
Žijí-li v domácnosti malé děti, přináší trénink i další výzvu, protože malí pejsci rádi v rámci hry chňapají po dětech nebo jejich oblečení. Proto mějte dítě vždy pod dohledem, když si chce hrát se štěnětem. Od školního věku můžete i dítě samotné naučit, jak má se štěnětem jednat, pokud se ho dotkne zuby.
Ať už se to zdá jakkoli zvláštní, další výzvou jsou štěňata, která jsou příliš mírumilovná. Protože k tomu, abyste štěně naučili jemný stisk, je zapotřebí nejdříve to, aby pes kousat chtěl. Štěňata, která při hrách neukazují zuby vůbec, jsou v tomto ohledu necvičitelná. Proto v tomto případě dává smysl štěně prostřednictvím her nebo žvýkacích pamlsků ke kousání vyprovokovat.
V každém případě budete při cvičení štěňat potřebovat hodně trpělivosti. Mějte stále na paměti, že pouze skrze následky můžete dosáhnout patřičného výsledku. Ten, kdo nahlas zakřičí „au“, ale přitom dál pokračuje v dovádění se svým pejskem, se nemůže divit, že ve výchově nedosahuje vytyčených cílů. Úspěšný trénink se také neprojeví ze dne na den, ale bude se ukazovat postupně. Především u plemen, která patří mezi lovecká, může učení trvat o něco déle. Upozornění: ve čtyřech měsících, předtím než jsou mléčné zuby nahrazeny zuby stálými, by měl mít pejsek kousání pod kontrolou. Pokud tomu tak není, doporučujeme vyhledání profesionální pomoci a podpory zkušeného trenéra.
Přejeme Vám i Vašemu štěňátku mnoho šťastných chvil strávených společným hraním a pozitivní výukou!
Čím dříve, tím lépe? Toto heslo platí i pro výcvik psů. Mladí psi jsou extrémně zvídaví a jsou neustále otevřeni novým zkušenostem. Díky tomu pejskovi hravě, ale důsledně vysvětlíme, co od něj očekáváme a jaké chování je nežádoucí.
I to nejmilejší štěňátko má ve věku 6 měsíců již okolo 28 zoubků, které dokáže velmi účinně uvést do chodu. I když štěně svými jehličkami dokáže zatím jen stěží způsobit závažnější zranění, je třeba ho již v mladém věku učit jemnosti při stisku.
Pes neustále tahající za vodítko udělá z každé procházky opravdovou zkoušku trpělivosti. Velkým problémem se to stává v případě, že je pes velkého plemene a je obtížné ho zvládat, pokud se rozhodne jít jiným směrem než vy. Problémy s chůzí na vodítku vznikají již v době, kdy je pes ještě malé štěně. Ale s potřebnými znalostmi a velkou dávkou trpělivosti můžete vše zvládnout.