cute small dog standing on two legs and looking away by the window searching or waiting for his owner. Pets indoors
Psi jako společenská zvířata milují společnost své smečky. Nicméně každý pes by měl být schopný zůstat několik hodin sám. To by se měli psi naučit už jako štěňata. Než však necháte štěně samotné, musíte ho chvíli cvičit. Zde se dozvíte, jak naučit štěně, aby zůstalo chvíli o samotě.
Když se štěně stěhuje do nového domova, obvykle do této doby ještě nebylo nikdy samo. Nepřetržitou společnost mu v prvních týdnech života dělali přinejmenším jeho sourozenci. S tréninkem byste neměli začínat ihned po příchodu štěněte k Vám domů. Váš nový spolubydlící si musí nejprve zvyknout na spoustu věcí, takže nechat ho samotného by ho jen ještě více stresovalo.
Důležité je také věnovat dostatek času budování pouta mezi Vámi a psem. To je důležitým předpokladem pro klidný pobyt o samotě. Až se Vaše štěně po několika dnech sžije s novým prostředím, můžete opatrně začít s krátkým tréninkem všeho, s čím se bude setkávat každý den.
Začněte pomalu. Když je Vaše štěně zaměstnáno například novou psí hračkou nebo chutnou žvýkací kostí, opusťte občas na minutu místnost – ne déle, protože nechcete, aby se mu po Vás stýskalo. Tímto způsobem se naučí, že když odejdete, tak se samozřejmě zase vrátíte a že být krátce sám je zcela normální.
Dalším krokem je mírné zvýšení obtížnosti. Nyní odejděte z místnosti na krátkou dobu, kdy štěně není rozptylováno. Časový úsek musí být krátký. Nejpozději po dvou minutách vstupte znovu do místnosti. Chovejte se nevzrušeně a jako obyčejně. Váš pes se naučí, že je to ta nejnormálnější věc na světě, když jste na krátkou dobu pryč.
Pokud pes během Vaší nepřítomnosti kňučel, nevšímejte si ho a při příštím cvičení zkraťte dobu Vaší nepřítomnosti. Když se chová klidně, pochvalte ho.
Po dosažení dvou minut u předchozího cvičení vyjděte z bytu nebo z domu zhruba na tři minuty. Spící štěně byste neměli nechávat o samotě. Nelučte se předem, ale mějte stále na paměti, že vykonáváte něco zcela běžného. Pokud budete vyzařovat klid, ani Váš pes nebude nervózní.
Několikrát a různými způsoby si nacvičte krátký odchod. Vyjděte někdy z domu bez bundy, někdy si před tím oblékněte outdoorové oblečení. Všechny varianty odchodů by se měly stát pro mladého psa zcela normální.
Pokud Váš čtyřnohý kamarád zvládl tuto krátkou dobu několikrát za sebou bez problémů, pomalu ji prodlužujte. Zajděte si do pekárny nebo na poštu, ale nedělejte příliš velké časové skoky směrem nahoru a domů se vracejte nepředvídatelně.
Někdy po deseti minutách, pak znovu po pěti, pak po 15 minutách. Váš společník si tak zvykne na flexibilní časové úseky a nebude čekat, až se po x minutách vrátíte.
Dejte psovi nějakou zábavu v podobě hračky vhodné pro štěňata. V této fázi je dobré zůstat alespoň několik minut v doslechu, abyste slyšeli, zda štěně kňučí nebo vyje. Nikdy byste však neměli „odpovídat“ zvenčí. To by jen posílilo nežádoucí chování.
Pokud toto cvičení funguje hladce, můžete časy dále a dále prodlužovat. Štěně do čtyř měsíců věku by však nemělo být ponecháno o samotě déle než dvě hodiny.
Pokud i přes opatrný výcvik zůstává Váš pes napjatý, když opustíte domov nebo dokonce místnost, může to mít mnoho příčin.
Na jedné straně jste možná prodloužili časy příliš rychle. V takovém případě běžte o několik kroků zpět a cvičení provádějte velmi krátce, jako na začátku, dokud se štěně nebude cítit bezpečně. Teprve potom časy opět pomalu prodlužujte.
Na druhou stranu může být pouto mezi psem a majitelem stále příliš nejisté. V takovém případě se doporučuje nejprve provést rozsáhlý tréning na posílení vzájemného pouta.
Pamatujte si: jen cvičení dělá mistra! I když si užíváte každou minutu se štěnětem, nastanou situace, kdy ho budete muset nechat o samotě.
Ať už je to výlet na vánoční trh nebo do kina. Každý tréninkový krok provádějte pomalu a myslete pozitivně, protože pokud budete vyzařovat klid, přenese se to i na Vašeho čtyřnohého přítele.
Čím dříve, tím lépe? Toto heslo platí i pro výcvik psů. Mladí psi jsou extrémně zvídaví a jsou neustále otevřeni novým zkušenostem. Díky tomu pejskovi hravě, ale důsledně vysvětlíme, co od něj očekáváme a jaké chování je nežádoucí.
I to nejmilejší štěňátko má ve věku 6 měsíců již okolo 28 zoubků, které dokáže velmi účinně uvést do chodu. I když štěně svými jehličkami dokáže zatím jen stěží způsobit závažnější zranění, je třeba ho již v mladém věku učit jemnosti při stisku.
Pes neustále tahající za vodítko udělá z každé procházky opravdovou zkoušku trpělivosti. Velkým problémem se to stává v případě, že je pes velkého plemene a je obtížné ho zvládat, pokud se rozhodne jít jiným směrem než vy. Problémy s chůzí na vodítku vznikají již v době, kdy je pes ještě malé štěně. Ale s potřebnými znalostmi a velkou dávkou trpělivosti můžete vše zvládnout.
