© Rita Kochmarjova / stock.adobe.com
Vývojové fáze štěněte začínají už v raném věku u matky.
Každé štěně si musí projít mnoha vývojovými fázemi, než z něj vyroste dospělý pes. V našem magazínu zoohit vám prozradíme, co je důležité pro vývoj štěněte v sebevědomého a pohodového psa.
V následujícím článku bychom vás rádi seznámili s jednotlivými fázemi vývoje štěněte. V první fázi hraje velmi důležitou roli matka psa a chovatel. Jakmile se však štěně přestěhuje k vám, je vaší povinností mu na jeho cestě pomoci.
Tato fáze začíná narozením štěněte a zahrnuje první dva týdny jeho života. Štěňata se rodí slepá a hluchá. Nejdůležitějšími pocity, které vnímají, jsou hlad a chlad.
Většinu času štěňata prospí. Také vyhledávají blízkost matky, aby je nakrmila a zahřála. Přitom kývou hlavičkou dopředu a dozadu a pohybují se v kruzích. Díky tomu se příliš nevzdalují.
V této fázi již probíhá první učení. Když mají štěňata hlad nebo je jim zima, musí pro uspokojení svých potřeb sama něco překonat. Odměnou jim je potrava nebo tělesný kontakt. O tuto zkušenost by je neměla připravit přehnaná lidská péče. Mírný stres podporuje stabilní emoční rovnováhu.
Štěňata bychom měli v této fázi vývoje chránit. Péči bychom však neměli příliš přehánět.
© cinana / stock.adobe.com
Třetí týden života štěněte se označuje jako přechodná fáze. V tomto období se štěňatům otevírají oči, sluchové kanálky a prořezávají se mléčné zuby. Zrak se však dostaví až 17. nebo 18. den. Rozvoj smyslových vjemů vede k tomu, že štěňata začínají reagovat na své sourozence, lidi a okolí.
Jejich aktivita roste, i když stále hodně spí. Díky zvýšenému pohybu, například když lezou pozpátku, se jim začínají vyvíjet svaly a zvyšuje se koordinace.
V této fázi vývoje dochází také k první socializaci, kdy štěňata navazují kontakt se svými vrstevníky. Chovatel může podpořit návyk na člověka pravidelným hlazením po celém těle.
Socializační fáze je nejdůležitější fáze ve vývoji psa. V závislosti na plemeni může tato fáze trvat od čtvrtého do šestnáctého týdne.
Toto první senzitivní období má vštěpovací charakter a je zásadní pro učení. Štěně by se v tomto období mělo pozitivním způsobem seznámit s co nejvíce podněty z okolí včetně těch živých (jiní psi a další živočichové). Takové podněty si pak uloží v paměti a později mu pomáhají sebevědomě přistupovat k novým podnětům a situacím.
Od sedmého týdne se zvyšuje opatrnost štěňat vůči všemu novému. Proto je velmi důležité, aby už od třetího do pátého týdne štěňata zažila co nejvíce nových zkušeností. V této fázi převažuje zvědavost a učení probíhá bez potřeby zvláštní odměny. To znamená, že k prvnímu výcviku lze v rané fázi přistupovat hravou formou.
Zhruba ve věku osmi týdnů se štěně přestěhuje k vám domů. V této době socializační fáze ještě není ani zdaleka ukončena. Teď musíte převzít zodpovědný úkol, seznámit štěně s novým prostředím a co nejvíce mu toho ukázat.
Důležité: Štěňata by měla získat mnoho pozitivních zkušeností a pocitů už u chovatele. Socializace pak musí pokračovat i po přestěhování do nového domova.
Další fáze ve vývoji štěněte je fáze juvenilní. Začíná výměnou zubů a končí s nástupem pohlavní zralosti (hárání u feny a zvedání zadní nohy u psa). K tomu dochází v závislosti na plemeni v šesti až dvanácti měsících. V této fázi vývoje nejsou změny tak výrazné jako ve fázích předchozích.
Masivní růst z prvních měsíců je u konce. Štěňata na začátku této fáze dosahují přibližně dvou třetin své dospělé velikosti. Přibývá jim síla a zlepšují se jejich motorické schopnosti.
I v této fázi musíte pokračovat ve výchově. Ta by měla probíhat hravou formou, ale důsledně. Dobu trvání výcviku byste měli postupně prodlužovat a rozvíjet osvojování základních povelů a motorických dovedností. Tak vytvoříte základy pro dobře vychovaného psa.
K běžnému chování v této fázi také patří, že štěně stále zkouší nové hranice. Díky tomu se učí klasifikovat sociální struktury ve svém okolí a začlenit se do nich. Láskyplná a důsledná výchova je nyní velmi důležitá, a to i v každodenním životě.
Ve čtyřech měsících se často objeví druhá fáze strachu. Najednou pes vnímá již známé podněty z okolí znovu jako nebezpečné. V této fázi buďte klidní a vyrovnaní, a dávejte tak štěněti najevo, že se na vás může spolehnout. Dejte mu čas, aby si na novou situaci zvyklo, v klidu a svým vlastním tempem.
© Christian Müller / stock.adobe.com
V závislosti na plemeni vstupují psi do fáze adolescence v šesti až dvanácti měsících. Puberta začíná pohlavní zralostí a přechází do dospělosti přibližně ve dvou letech.
První část této fáze, která začíná pohlavní zralostí, může v závislosti na typu psa a plemeni trvat až do druhého roku života.
Jakmile se poprvé aktivují pohlavní hormony, je pro mladé psy často těžké spolupracovat. Podobně je to u lidí v pubertě. Můžete mít psa, který se dosud naučil všechny povely, a dokonce i některé triky, ale najednou neumí ani „sedni“.
Je důležité, abyste zůstali v klidu a byli i nadále důslední. Základem je vztah založený na důvěře, který jste si v prvních měsících se psem vybudovali. Pak byste měli s láskou pokračovat ve výcviku.
Také navazování kontaktu s jinými psy je v této fázi velmi důležité. Mělo by ale probíhat v klidu a pod dohledem. Rozhodně by nemělo vyústit v boj. Konfliktům se v každém případě vyhýbejte.
V této době štěně pomalu dozrává v dospělého psa.
V závislosti na plemeni nastává zhruba ve dvou letech takzvané období zralosti. Některé charakteristické vlastnosti plemen se projevují a upevňují až v tomto období. Běžné je teritoriální chování, které se může projevit v různé intenzitě.
Hladina hormonů se stabilizuje, a tím i chování k ostatním psům. Pes nepřijme každého psa jako svého kamaráda, se kterým si může hrát. Vlezlé chování bývá někdy potrestáno.
Váš pes je povahově i fyzicky vyspělý a vyrovnaný. Jednorázové negativní zážitky ho zpravidla nemohou rozhodit. Důsledné chování z vaší strany je však přesto nutné. Občas váš pes vyzkouší, zda stávající hranice a pravidla stále platí.
Kromě toho, obecně platí pravidlo: čím větší plemeno, tím později zvíře dospěje.
Čím dříve, tím lépe? Toto heslo platí i pro výcvik psů. Mladí psi jsou extrémně zvídaví a jsou neustále otevřeni novým zkušenostem. Díky tomu pejskovi hravě, ale důsledně vysvětlíme, co od něj očekáváme a jaké chování je nežádoucí.
I to nejmilejší štěňátko má ve věku 6 měsíců již okolo 28 zoubků, které dokáže velmi účinně uvést do chodu. I když štěně svými jehličkami dokáže zatím jen stěží způsobit závažnější zranění, je třeba ho již v mladém věku učit jemnosti při stisku.
Pes neustále tahající za vodítko udělá z každé procházky opravdovou zkoušku trpělivosti. Velkým problémem se to stává v případě, že je pes velkého plemene a je obtížné ho zvládat, pokud se rozhodne jít jiným směrem než vy. Problémy s chůzí na vodítku vznikají již v době, kdy je pes ještě malé štěně. Ale s potřebnými znalostmi a velkou dávkou trpělivosti můžete vše zvládnout.
