© kozorog / stock.adobe.com
Jako kočka a pes? Kočka a pes se doslova nemůžou vystát. I když panuje zažitá představa, že se vzájemně nesnesou, mohou spolu velmi dobře žít v míru – za předpokladu, že budou dodržena určitá pravidla. Zde se dozvíte, jak seznámit psa s kočkou.
Základním požadavkem pro sbližování psů a koček je, že ani jeden z nich doposud nemá s tím druhým negativní zkušenosti. Pes již kočku pronásledoval a málem ji zakousl? Pak se budete muset velmi snažit, abyste překonali strach své kočky a ta si zvykla na život se svým „úhlavním nepřítelem“. I psi, kteří celý život vášnivě lovili kočky nebo kteří mají bolestné zkušenosti s jejich ostrými drápy, nebudou chtít toto zvíře přibrat do své smečky.
Abyste byli úspěšní, měli byste se na první setkání obou zvířat pečlivě připravit. Vytvořte plán seznámení. Vezměte si pár dnů volna na jeho realizaci. Dbejte na to, aby v prvních dnech seznamování byl vedle vás další člověk. Bude se moci například plně věnovat kočce. Vy tak budete moci hlídat hlavně svého psa.
Obecně je důležité, abyste při prvním setkání svou pozornost plně soustředili na svá zvířata. Zvláštní události, jako je návštěva přátel nebo velká rodinná setkání, by se v této době neměly konat. I hlasité zvuky z rádia nebo televize v pozadí mohou první setkání psů a koček vážně narušit.
Pro klidné soužití obou zvířat nemusí být nutně překážkou, když má pes vrozený lovecký instinkt nebo je kočka velmi plachá. Samozřejmě se v tomto případě budete muset vždy vyrovnat s neúspěchy. Fáze vzájemného zvykání psů a koček totiž bude nějakou dobu trvat. Není to však nemožné. I ta nejnevhodnější psí plemena dokážou pokojně žít pod jednou střechou s kočkou. Musí si ale na nového spolubydlícího opatrně zvyknou.
Aby soužití fungovalo, potřebujete spoustu času a ještě více trpělivosti. Nepouštějte psa a kočku jen tak k sobě. Pes by totiž kočku neúnavně pronásledoval. Kočka by pak byla agresivní nebo vystrašená a s tímto „monstrem“ by se podruhé nechtěla setkat.
© DoraZett / stock.adobe.com
Máte-li už v domě staršího psa nebo starší kočku, měl by být nově příchozí klidnější, tedy ne příliš divoký a temperamentní. Pokud máte naopak doma velmi živého pejska, měla by mít kočka také určité sebevědomí. Dokáže si tak lépe poradit s temperamentem psa.
Rozhodující vliv na sžívání koček a psů má i skutečnost, kdo tu byl první: pes, nebo kočka? Psi jsou zvířata, která žijí ve smečkách. Díky tomu přijmou nového člena rodiny většinou poměrně brzy. Kočky jsou k nově příchozímu často mnohem skeptičtější. Psa totiž vnímají jako hrozbu pro své teritorium. Začlenění kočky do psí domácnosti tedy mívá většinou hladší průběh.
Je už jisté, že se k vám má nastěhovat nový zvířecí spolubydlící, a jste ochotni investovat čas, úsilí a trpělivost do sbližování zvířat? Pak svůj plán můžete brzy uskutečnit. Než se pes a kočka postaví úplně poprvé tváří v tvář, je však vhodné udělat doma několik opatření.
Abyste předešli konfliktům, měli byste si ve svém domě vybrat pro první schůzku neutrální prostor. Oblíbené místo „starousedlíka“ by bylo jistě nevhodným místem pro první setkání. Kromě toho byste se měli ujistit, že kočka bude mít možnost ústupu, pokud by jí situace byla nepříjemná. Kočičí škrabadla, vyvýšená police nebo prázdný okenní parapet, odkud může zpočátku psa z dálky pozorovat, dodá vaší kočce jistotu.
Také byste měli pro nově příchozího připravit samostatnou místnost, ve které se může prvních pár dnů zdržovat a uchylovat se tam.
Doporučuje se také oddělit obě krmná místa. Předejdete tím závisti při krmení. Pro krmení kočky je nejlepší zvolit vyvýšené místo. Případně můžete krmit zvířata v různou dobu.
Stejně jako miska na krmení toho druhého, tak i kočičí toaleta je pro psa absolutní tabu. Kočka nutně potřebuje být při konání své potřeby v klidu. Na jakékoli narušení svého soukromí reaguje mimořádně citlivě. Nezřídka mají psi také tendenci sníst to, co v kočičí toaletě najdou. V důsledku se kočka přesune na jiná místa a ta znečistí.
Souběžně s přípravami v bytě můžete i zvířata připravovat na nastěhování toho druhého. Jednou z možností je, že srst obou zvířat přetřete suchým hadříkem. Ten poté umístíte na místo pro krmení toho druhého. Kočka a pes si tak mohou zvyknout na pach svého budoucího spolubydlícího. Kombinace s krmením dodá pachu pozitivní asociace.
Má-li pes tendenci hlasitě štěkat, může si kočka na tento neznámý a možná i děsivý hluk předem zvyknout. Nahrajte psí štěkot a poté jej přehrajte kočce – nejprve potichu a poté pomalu a postupně hlasitěji, dokud nedosáhnete skutečné hlasitosti štěkotu.
Pokud do psí domácnosti přibude kočka, měla by před prvním setkáním se psem dostat také příležitost prozkoumat nové prostředí sama. Zatímco je pes na procházce, může kočka podniknout první toulky po bytě. Takže až se oba potkají, kočka se již bude do jisté míry orientovat a znát své možnosti ústupu.
© Tatyana Gladskih / stock.adobe.com
Po přípravách v bytě a prvních aklimatizačních opatřeních pro dosud odloučená zvířata už nic nebrání prvnímu setkání psa a kočky. Ale i když jste se velmi dobře připravili a máte pocit, že vás nemůže nic zaskočit, skutečná práce teprve začíná. Nečekejte, že vaše kočka a pes budou rádi, že se poznávají. „Láska na první pohled“ u těchto přirozeně znepřátelených zvířat neexistuje. Omezte tedy svá očekávání a nenechte se odradit neúspěchy, ke kterým na začátku zaručeně dojde. Psovi a kočce bude nějakou dobu trvat, než se domluví.
Obě zvířata by měla být co nejvíce vyrovnaná, než se poprvé uvidí. Psa byste proto měli krátce předtím vzít na dlouhou procházku, aby byl fyzicky vytížený a spokojený. Na pohodu zvířat má mimochodem negativní vliv i hladový žaludek. Postarejte se tedy o to, aby se obě zvířata předem nakrmila a byla sytá.
V místnosti, kde se má setkání konat, vypněte rádio nebo televizi a svého pejska v místnosti přivažte. Případně můžete držet vodítko pevně v ruce. Vodítko je nesmírně důležité, abyste se za každou cenu vyhnuli případným loveckým scénám mezi psem a kočkou. Pokud by pes při prvním setkání pronásledoval kočku po celém bytě, byl by to obvykle konec úspěšného seznamování.
Pokud je pes bezpečně přivázán, může kočku do místnosti pustit jiná osoba. Kočka by se měla určitě sama rozhodnout, jak blízko se k psovi vydá. Ve většině případů se kočka nejprve uchýlí do „vyhlídkového bodu“, který je vysoko a co nejdále. Odtud může pozorovat situaci i svého „protivníka“. Téměř pro všechna zvířata znamená seznamování s novým spolubydlícím na vlastním území stres. Strach a nervozita většinou převládají a jen postupně je vystřídá jistá zvědavost na nového partnera. Nechtějte tedy od svých zvířat příliš mnoho a po pár minutách první schůzku ukončete – i když je překvapivě pozitivní.
Je důležité, abyste sami vyzařovali klid a vyrovnanost. Pokud budete při prvním setkání napjatí a nervózní, je velmi pravděpodobné, že se to přenese i na vaše zvíře. Místo toho vklouzněte do role moderátora, který dává zvířatům jistotu a klid. Pohlaďte svého psa a kočku a mluvte potichu.
Tahá váš pes za vodítko jako zběsilý? Zkuste ho rozptýlit tím, že si sednete před něj a přerušíte mu pohled na kočku. Neudělejte tu chybu, že se budete snažit svého psa slovně uklidnit. Pes, který přesně nerozumí slovům, ale pouze intonaci, bude brát tento druh náklonnosti jako potvrzení svého chování. Podle toho jej pak zopakuje. Chvalte ho tedy jen tehdy, když se mu podaří zůstat před kočkou v klidu.
Pamlsky se také osvědčují jako pozitivní motivace. Aby to fungovalo, měly by se rozdávat opravdu jen v případě, že se pes nebo kočka chovali dobře.
© grafikplusfoto / stock.adobe.com
Po prvním setkání bude třeba cvičit, cvičit, cvičit! Podle toho, jaký strach kočka projevuje, byste měli prvních pár dní omezit vzájemné poznávání na pár minut denně. Po zbytek času by zvířata rozhodně měla zůstat v oddělených místnostech.
Zpočátku stačí pro dvě zvířata jedno nebo dvě setkání po pěti minutách denně. Pokud zjistíte, že rozrušení z prvních setkání pomalu opadá, můžete tento čas prodloužit na deset až 15 minut. Než se tak stane, mohou někdy klidně uplynout dva týdny. Svá zvířata do ničeho nenuťte. Nechte je, aby se sama rozhodla, až budou připravena být s tím druhým delší dobu v jedné místnosti.
Jako majitel znáte svá zvířata nejlépe. Všimnete si, kdy je zvědavost na nového spolubydlícího větší než počáteční strach z toho druhého.
Jak budete neustále prodlužovat dobu setkávání, je důležité, abyste zvířatům vsugerovali co nejvíce normálnosti. Zkuste upoutat svou pozornost na něco jiného, než jsou vaše zvířata. Můžete vařit, listovat v novinách, zalévat květiny nebo psát zprávy na mobilním telefonu. Psovi a kočce tím ukážete, že je od nynějška zcela normální, že spolu žijí v jednom domě.
Pustit je volně a bez dozoru k sobě ovšem můžete pouze tehdy, když jste si opravdu jisti, že na sebe oba reagují klidně a jeden druhému neublíží. Není neobvyklé, že uplyne šest měsíců, než můžete nechat zvířata sama v domě bez dozoru.
K úspěšnému sblížení psů a koček a k tomu, abyste si zvykli na společný život, je určitě potřeba hodně trpělivosti. O tom, kdy přijde konec aklimatizačního období, nikdy nerozhodujete vy, ale vždy zvířata.
V určité chvíli se vám ale trpělivost vyplatí a z vašeho psa a vaší kočky se stane sehraný tým, ve kterém už by se jeden druhého nechtěl vzdát.
Rádi byste si pořídili čtyřnohého mazlíčka nebo raději hned dva či více – a nemusí být zrovna čistokrevný? Pak jsou štěňata z útulku ideálním řešením.
Když si pořídíte štěně od chovatele, obvykle znáte věk svého chlupatého přítele na den přesně. Naproti tomu útulky pro psy obvykle nemohou poskytnout přesné informace o věku psa. V těchto případech je nutné věk odhadnout pomocí různých ukazatelů. Ukážeme Vám, jak určit věk psa.
