Někteří milovníci psů by chtěli začít chovat rovnou dva psy najednou. U jiných přibude druhý pes o něco později. Které plemeno však nejlépe vyhovuje Vašemu dlouholetému společníkovi? Při hledání druhého psa samozřejmě hraje roli nejen plemeno, ale také mnoho dalších faktorů, jako je pohlaví, věk a socializace. Přesto se někteří psi spolu snášejí lépe než jiní. Dáme Vám tipy na plemena psů, která se k sobě dobře hodí.
Smečka, která spolu dobře vychází
Zástupci některých psích ras milují společnost svého druhu. Proto jsou ideální pro chov ve smečce. Rádi žijí se sobě rovnými. Mnoho z nich se také méně váže na lidi.
Dobrým příkladem jsou typičtí severští psi jako aljašský malamut, grónský pes či sibiřský husky – dobře spolu vycházejí a užívají si života ve větších skupinách. Jako typičtí smečkoví psi mohou žít se psy podobných plemen.
To platí také pro početnou skupinu honičů a barvářů, jako je anglický foxhound, francouzský honič nebo bígl, kteří jsou zvyklí lovit a žít ve smečce. Nemusí to však být rovnou smečka: psi těchto plemen mohou samozřejmě bez problémů žít i v menším počtu.
Za předpokladu rozsáhlé socializace ve štěněcím věku existuje mnoho plemen psů, jejichž zástupci mají rádi psí společnost a dobře se hodí i k jiným psům. Vzhledem k tomu, že svou roli hraje i vzrůst a sportovní založení, představujeme společensky kompatibilní psy seřazené podle velikosti.
Malí psi si samozřejmě také mohou rozumět s velkými psy, sportovní nadšenci zase s pohodlnými chlupáči. Tyto kombinace však kladou zvláštní nároky na majitele, který musí splnit rozdílné požadavky obou psů.
Tento seznam rozhodně není úplný. Podívejte se tedy na podobná plemena. Poraďte se s chovatelem a předem uvažte, že zvířata mohou být vždy překvapením!
Dává smysl, aby druhý pes měl podobný temperament a podobnou potřebu pohybu jako Váš stávající pes. Stejný temperament však není zárukou dobrého porozumění.
Například mnoho pasteveckých psů je raději jedináčky a druhý pes často není dobrý nápad. Zde tedy neplatí ani rčení „rovný rovného si hledá“, ani „protiklady se přitahují“.
Každý, kdo žije se psem, který je nedůvěřivý vůči jiným psům, by se měl před pořízením druhého psa poradit s odborníkem, například s cvičitelem psů.
Tato plemena by měla být chována společně s jinými psy pouze za určitých podmínek:
Ale i mezi těmito psy existují výjimky, které dobře vycházejí s ostatními čtyřnohými kamarády.
Pokud hledáte druhého psa, v útulku najdete mnoho čistokrevných psů nebo kříženců, kteří dobře snášejí společnost. Zaměstnanci útulku Vám mohou poskytnout informace o tom, jak společenský konkrétní pes je. Útulkoví psi ze zahraničí, kteří dříve žili na ulici, jsou často velmi snášenliví s jinými psy.
Je pro ně obzvlášť dobré, když je v jejich novém každodenním životě doprovází stávající první pes. Protože vyrovnanost prvního psa uklidňuje druhého psa.
V útulku se však také nacházejí psi, kteří budou raději jedináčci. U kříženců dvou plemen může původ pomoci odhadnout, co bude pro psa vhodnější, ale v případě klasických mnohonásobných kříženců může „zdání klamat“. Důvěřujte hodnocení zaměstnanců útulku, kteří dělají vše pro to, aby se jejich chráněnci dostali do dobrých rukou.
Pokud si kladete tuto otázku, neměli byste přemýšlet pouze o plemeni:
U psů, kteří se cítí velmi dobře se všemi ostatními psy, nehraje pohlaví hlavní roli. Ale pro mnohé je harmoničtější, když spolu žije pes a fena. Nezapomeňte však, že alespoň jeden z nich by měl být kastrován, aby se zabránilo nechtěnému rozšíření smečky.
Pokud jde o věk, je nutný jistý instinkt. Psi stejného věku se spolu často snášejí lépe. Když spolu vyrůstají dvě štěňata různých plemen, může se u nich dokonce vyvinout přátelství na celý život.
Mladí psi se mohou hodně naučit od sebevědomých prvních psů. Pokud je toho však na psího seniora příliš, může to pro něj být nepříjemné. To platí zejména v případě, že rozdílnost temperamentu nesouvisí pouze s věkem, ale také s rozdílným plemenem.
Rozsáhlá fáze socializace je základem, pokud jde o vzájemnou snášenlivost plemen psů. Z poměrně osamělého teriéra nebudete dělat „párty zvíře“. Ale pes si díky socializaci zvykne na společnost a má to pak v domácnosti s více psy snazší.
Někteří milovníci psů si vědomě plánují jiné aktivity s druhým psem. Pak mohou být vhodná dvě plemena psů různého charakteru.
Pamatujte však: plánování byste měli pečlivě zvážit. Někteří majitelé chodí na procházku dvakrát, protože každý ze psů má úplně jiné požadavky. Psí sporty také zabírají spoustu času. Plánujte realisticky, abyste žádného ze svých čtyřnohých kamarádů neopomíjeli.
Zdroj:
Krämer, Eva-Maria: 250 Hunderassen, Stuttgart 2012
Rádi byste si pořídili čtyřnohého mazlíčka nebo raději hned dva či více – a nemusí být zrovna čistokrevný? Pak jsou štěňata z útulku ideálním řešením.
Když si pořídíte štěně od chovatele, obvykle znáte věk svého chlupatého přítele na den přesně. Naproti tomu útulky pro psy obvykle nemohou poskytnout přesné informace o věku psa. V těchto případech je nutné věk odhadnout pomocí různých ukazatelů. Ukážeme Vám, jak určit věk psa.
