Malý yorkšírský teriér s dlouhou, jemnou srstí a roztomilým vzhledem je takový malý rarášek. Jako bývalý lovec krys ze severoanglického hrabství Yorkshire má velkou sebedůvěru a uvítal by, kdyby ho jako domácího psa a společníka brali vážně i jeho majitelé.
Na první pohled vypadá malý yorkšírský teriér s charakteristickou srstí sladce: Tento britský teriér je ale vše možné, jen ne roztomilý pes na mazlení! Za jeho roztomilým vzhledem se skrývá srdce bojovníka. Statečný, sebevědomý a vášnivý pes se nebojí ani konfrontace s velkými psy.
Když se malý yorkšír setká s jinými psy, obvykle se považuje za většího, než ve skutečnosti je a má často sklony přeceňovat sám sebe. S drzostí se postaví do cesty i dogám nebo vlčákům a štěkajíce jim ukazuje, kdo je na tomto území pánem. Jak se na opravdového teriéra sluší, brání svůj dům a svou rodinu do roztrhání těla – i když někdy opravdu riskuje. Každý, kdo chce chovat yorkšírského teriéra jako rodinného psa, by měl včas mírnit přehnanou dominanci malého psa.
Inteligentní a bystrý yorkšírský teriér je naštěstí velmi zvědavý a učenlivý. Zajímavá cvičení poslušnosti a vzrušující trénink vykonává obvykle s nadšením. A ikdyž občas tajně sní o tom, že se ujme vedení, je ochoten se podřídit svrchovanému a důslednému pánovi. Ten, kdo bude brát yorkšíra vážně jako „skutečného psa“ a poskytne mu odpovídající výchovu, dočká se loajálního společníka s dobrými nervy, který bude celé rodině věrně stát po boku v dobrém i zlém.
Navzdory velkému sebevědomí se yorkšírský teriér obvykle bez problémů přizpůsobí každodennímu životu své rodiny. Díky své kompaktní velikosti ho můžete snadno vzít s sebou kamkoliv a také co se týče výběhu, není příliš náročný. Nicméně, jako bývalý lovecký pes pronásledující krysy a myši v uličkách severoanglických průmyslových měst, by měl mít dostatek pohybových aktivit. Kromě každodenních procházek ho zcela jistě nadchnou psí sporty, jako je agility nebo flyball, nebo hry na schovávanou, vyhledávání apod. Když může pustit uzdu svým přirozeným instinktům a nerušeně hrabat v hustém podrostu, je malý yorkšír štěstím bez sebe.
S výškou kolem 18 až 23 cm a tělesnou hmotností, která se obvykle pohybuje kolem 3,2 kg, patří yorkšírský teriér k nejmenším psům na světě.
Jeho malé, kompaktní tělo je pokryto charakteristickou dlouhou, hladkou a jemnou srstí, která zakrývá i téměř celé nohy. I když srst některých výstavních yorkšírů dosahuje až na zem, neměla by nikdy bránit psovi v pohybu.
Pokud jde o barvu, standard umožňuje pouze jedinou kombinaci: Sytou, zlatavě hnědou barvu na hlavě a ocelově modrý „plášť“, který se táhne od týla až ke kořeni ocasu. Zlatavě hnědé chlupy by měly být u kořene tmavé a u špiček světlejší. Ostatní barvy srsti jsou podle standardu plemene klasifikovány jako chybné barvy.
Příběh malého plemene s krásným vzhledem úzce souvisí s industrializací Anglie. S dělníky přišli do měst i psi, mezi nimi nyní již vymřelý Clydesdale a Skye teriér, jeden z předků yorkšírského teriéra (spolu s maltézským psíkem a starým anglickým Black & Tan Toy teriérem). Za účelem řešení přemnožení potkanů na znečištěných ulicích začali dělníci koncem 19. století v severoanglickém hrabství Yorkshire chovat hbitého a odvážného trpasličího teriéra, který byl podle hrabství pojmenován. Kromě původního, „oficiálního“ úkolu yorkšírů, lovu krys a myší, byl brzy také využíván na nezákonný lov králíků a krvavé „souboje krys“. V tehdy populárních soutěžích měl teriér zabít v tzv. „jámě“ („krysí jámě“) tolik krys v daném čase, kolik je jen možné.
Vzhledem k tomu, že obliba krysích soubojů začala koncem 19. století uvadat, začal se ve stejné době vyvíjet i chov profesionálních čistokrevných psů. Standardizace chovných psů znamenala počátek výstav psů, kde byli nezávislými rozhodčími hodnoceni nejkrásnější a „nejčistší“ chovní psi. Dělníci z chudých čtvrtí hrabství Yorkshire si brzy uvědomili, že mohou profitovat z chovu malých, hezkých teriérů. Aby se pes stal populárním v ušlechtilých kruzích, zejména u jemných dam, zmenšila se velikost a hmotnost yorkšíra a optimalizovala dlouhá hedvábná srst. Pro dosažení těchto šlechtitelských cílů bylo potřeba mnoha křížení – s úspěchem: V roce 1886 byl yorkšírský teriér oficiálně uznán jako samostatné plemeno a brzy se stal jedním z nejoblíbenějších miniaturních psů ve Velké Británii.
Chovatele yorkšírského teriéra dnes nalezneme po celém světě – od Severní Ameriky přes Evropu až po Rusko. Bohužel existují i neseriózní chovatelé, kteří se snaží o rychlý zisk levnými nabídkami na internetu nebo v novinách. Vzhledem k tomu, že štěňata od takovýchto chovatelů nejsou testována nezávislými chovateli ani se nemohou prokázat doporučenými zdravotními vyšetřeními, bývají často nemocná nebo mívají poruchy chování. Abyste předešli nepříjemným překvapením a dále nepodporovali „špinavé“ podnikání těchto obchodníků se zvířaty, měli byste od takových pochybných nabídek dát ruce pryč.
Pokud se Vy a Vaše rodina rozhodnete koupit yorkšírského teriéra a jste si jisti, že vám tento malý neposeda bude vyhovovat, měli byste hledat seriózní chovatele ve Vašem regionu. Můžete například získat seznam důvěryhodných chovatelů, kteří plánují nový vrh, od registrovaného klubu teriérů. Renomovaní chovatelé jsou obvykle členy oficiálního sdružení a podléhají nejen požadavkům standardu plemene, ale také požadavkům sdružení, které často překračují obvyklé zdravotní prohlídky a testy charakteru. Obraťte se na potenciální chovatele a domluvte si osobní schůzku, abyste se navzájem poznali. Při prvním setkání nejde o výběr štěněte, ale o vytvoření si obrázku o chovateli.
• Chovatel Vás pozve do svého domova, ochotně Vám ukáže svou soukromou chovatelskou stanici, matku a štěňata (pokud se již narodila).
• Chovatel je členem oficiálního klubu teriérů a má mnoho znalostí a zkušeností s tímto plemenem. Poskytne Vám rady ohledně správného chovu, péče a výživy a povypráví Vám o svých osobních zkušenostech s životem s yorkšírským teriérem.
• Chovná zvířata byla před cestou do nového života dostatečně vyšetřena a štěňata jsou dodána se všemi potřebnými doklady a rodokmenem.
• Chovatel se také zeptá na Vaše životní podmínky, aby se ujistil, že budete vhodným majitelem yorkšírského teriéra. Dejte si pozor na chovatele, kteří se chtějí co nejdříve zbavit svých štěňátek a kteří se nezajímají o jejich budoucí domov!
• Chovatel požaduje za štěňata rozumnou cenu (v současné době je to kolem 15 – 20 000 Kč).
Pro seriózního chovatele je zdraví zvířat na prvním místě. Jednostranná koncentrace na vnější znaky, jako je nejnižší možná hmotnost a nejdelší hedvábná srst, vede k různým onemocněním. Pro plemeno yorkšírský teriér jsou typická následující onemocnění:
© Mary Swift / stock.adobe.com
Nejlepšími předpoklady pro dlouhý a zdravý život Vašeho yorkšírského teriéra jsou zdravý genetický materiál, druhově vhodný chov a zdravá a vyvážená strava. Stejně jako u lidí může správná volba stravy výrazně ovlivnit pohodu a zdraví psa. Ale jaké krmivo je pro yorkšírského teriéra nejlepší? Tato otázka závisí na velmi individuálních faktorech, nutriční potřeby psa se liší v závislosti na věku, výšce, hmotnosti a úrovni fyzické zátěže. Na začátku se vždy doporučuje podávat speciální krmivo pro štěňata. Chovatel Vám většinou krmivo na první týdny poskytne.
Prohlédněte si naší nabídku krmiv pro yorkšírské teriéry!
Asi za 12 měsíců Váš yorkšírský teriér dospěje a bude potřebovat jen jedno jídlo denně. S hmotností cca.i 3 kg a běžnou fyzickou aktivitou potřebuje denně asi 100 gramů masa, které je doplněno vločkami, zeleninou, vařenou rýží nebo těstovinami. Pokud si chcete sestavit jídlo pro svého psa sami, měli byste použít kvalitní libové nebo mírně prorostlé maso. Hovězí maso, hovězí vnitřnosti jako srdce a játra, kuřecí maso a syrový bachor jsou u yorkšírů také oblíbené. Pokud krmíte vepřovým masem, doporučujeme ho předem uvařit. Také další druhy čerstvých mas můžete podávat syrové. Takzvaná BARF strava, volně přeloženo jako „biologicky druhově vhodná syrová strava“, je v současné době také u majitelů malých plemen velmi oblíbená, ale vyžaduje jistou dávku znalostí.
Pokud chcete ušetřit čas, můžete samozřejmě použít i hotová krmiva v podobě konzerv nebo granulí. Tato krmiva obsahují všechny důležité živiny, které pes potřebuje, a nemusíte je doplňovat již žádnými minerálními nebo vitamínovými doplňky. Ale vždy se ujistěte, že je krmivo kvalitní a vyhněte se krmivům, která obsahují příliš mnoho obilnin, cukru, chemických konzervantů nebo umělých ochucovadel.
Dlouhá, hedvábná srst yorkšírů, často s malými kudrlinkami je jejich ozdobou, ale péče o malého krasavce vyžaduje hodně času a zkušeností. Ale nebojte se, s trochou praxe si každodenní pečující rituál se svým psem vychutnáte. Pokud si pořídíte štěně yorkšíra, měli byste ho na kartáčování, koupání, čištění zubů, stříhání chlupů a stříhání drápků navyknout od samého začátku. Ale i dospělí yorkšíři si mohou s trochou praxe a trpělivosti na tuto nezbytnou péči zvyknout.
Na rozdíl od péče o srst, má yorkšírský teriér pouze malé nároky na domácí prostředí. Pejsek se cítí pohodlně v městském bytě a obvykle se bez problémů přizpůsobí každodennímu životu svých majitelů – přinejmenším pod podmínkou, že ho budete brát jako psa vážně a budete respektovat jeho přirozenou potřebu hýbat se a být zaměstnán. Yorkšír není pes na mazlení, ale kopa temperamentu s loveckou vášní. Aby se dostatečně vydováděl, potřebuje alespoň třikrát denně pohyb.
Kromě obligátních procházek miluje yorkšír i psí sporty. Hravý a inteligentní čtyřnohý společník bude nadšený z agility, flyballu, vyhledávání apod. Další výhodou psího sportu je společenský kontakt s ostatními psy, který jinak velmi tvrdohlavý a dominantní teriér potřebuje. Jako společník pro dlouhý jogging nebo cyklistiku není ale tento pes vhodný kvůli své malé velikosti a poměrně krátkým nožičkám.
Přečtěte si také náš článek o přivykání štěňat: základní vybavení a tipy!
Pomeranian neohromí velikostí, ale svým přátelským přístupem, sebevědomím a energií. Není tedy divu, že si tato minivarianta špice získává stále více příznivců.
Nejmenší plemeno na světě má nejslavnější páníčky na světě a nejvyšší životní úroveň. Čivava je doma v kabelce Madony, Britney Spears nebo Paris Hilton. Přitom toto mexické plemeno je víc než jen luxusní psí společník.
