© Volha / stock.adobe.com
Jasně modré oči a typické zbarvení srsti – sibiřský husky je nezaměnitelný. Při pohledu na něj si vzpomeneme na zimní krajiny a závody psích spřežení. Stále častěji lze tyto severské krasavce potkat v jižněji položených oblastech. Dokonce se stávají městskými psy. Níže se dozvíte, co byste měli vzít v úvahu při chovu tohoto plemene.
Všichni dnešní husky mají sibiřské předky. Ti byli nepostradatelnými společníky tamních nomádských národů.
Tato vytrvalá zvířata se proslavila v roce 1909. William Goosak, obchodník s kožešinami původem ze Sibiře, vzal své psy na závod psích spřežení „All Alaska Sweepstakes“. Zpočátku se mu smáli kvůli malé velikosti jeho psů ve srovnání s osvědčenými aljašskými malamuty. Posměch diváků se ale během 408 km dlouhého náročného závodu brzy změnil v uznání. Jeho tým prošel cílovou páskou na třetím místě.
V následujícím roce se na předních místech umístili psi sibiřského původu. To vedlo k počátkům oficiálního chovu. Norský psovod psích spřežení Leonhard Seppala ho založil na Aljašce se psy Williama Goosaka.
Téměř žádný jiný pes není tak úzce spjat se svým původním využitím jako sibiřský husky. Není divu, husky je mistr ve svém oboru. Dokáže totiž táhnout devítinásobek své tělesné hmotnosti. Navíc má dobrý orientační smysl. To je v zasněžené krajině poměrně důležité. Díky těmto vlastnostem je dodnes důležitým hospodářským zvířetem Inuitů.
Sibiřský husky je přátelským členem rodiny a bývá vychováván v domě. Je oblíbeným společníkem pro sport a volný čas. I nadále se uplatňuje v závodech psích spřežení.
Člověk, který psí spřežení řídí, se nazývá musher. Musher udržuje vodítko vždy napnuté, aby nedošlo ke zranění psů. Při jízdě do kopce také pomáhá a především řídí tým psů – zcela sám pouze hlasovými povely.
Vedoucí pes má zvláštní význam, protože musí vždy spolehlivě plnit příkazy. Týmy se mohou skládat ze 4 až 20 psů, v závislosti na délce a povaze trasy.
Po celé Evropě existují sdružení psích spřežení, která pořádají společné soutěže – zde samozřejmě také soutěží sibiřský husky.
Na Aljašce a v Kanadě se odehrávají extrémní závody psích spřežení v drsných klimatických podmínkách. Lidé a zvířata zde někdy překonají vzdálenost více než 1 000 km.
I laici často na první pohled poznají sibiřského huskyho podle typického vzhledu severského tažného psa.
Srst dobře chrání před chladem. Skládá se ze dvou vrstev: jemná podsada je obvykle bílá nebo alespoň bělavá. Jednou nebo dvakrát ročně dochází k jejímu kompletnímu obnovení. Třením jemných chloupků o sebe během pohybu se vytváří teplo, které vrchní vrstva srsti zadržuje.
Středně dlouhá vnější srst může mít různé barvy od bílé po červenou nebo černou. Většinu sibiřských husky zdobí mohutné zbarvení na zádech. Na břiše a hrudi přechází zbarvení ve zcela bílou. Husky často mají na hlavě takzvanou barevnou masku.
Hustě osrstěné uši jsou středně velké, těsně vedle sebe a vysoko postavené. Kromě „typických“ modrých očí existují i sibiřští husky s jantarově zbarvenýma očima. Někteří psi dokonce mají jedno oko modré a druhé hnědé.
Ocas je srpovitě zatočený a nemá téměř žádnou podsadu. Ocas má praktický účel, například v případě blížících se sněhových bouří: pes se stočí do klubíčka a strčí nos pod ocas. Ten pak slouží jako vzduchový filtr a předehřívá vzduch.
Také jeho tlapky jsou připraveny na sibiřské mrazy. Ve srovnání s jinými psy podobné velikosti jsou menší. Díky tomu jimi uniká méně tepla.
Někteří lidé si pletou sibiřského huskyho s dalším tažným psem, aljašským malamutem. Aljašský připomíná huskyho srstí i proporcemi – i když ve velkém formátu. Může totiž snadno vážit až 43 kg. Oproti němu mnohem drobnější sibiřský husky váží 15 až maximálně 28 kg. V kohoutku husky dosahuje výšky přibližně 50-60 cm.
Sibiřský husky jako hlídací pes? To není dobrý nápad! Vytrvalí čtyřnozí kamarádi jsou obecně přátelští ke všem. To je také způsobeno cíleným chovem. Zvířata by totiž měla obecně následovat každého mushera. Proto se pro další chov používá vždy nejvíce spolupracující zvíře z vrhu.
Většina zástupců plemene jsou však zcela nezávislí psi. Mají také skvělý lovecký instinkt: králík v dohledu často bývá neodolatelnou výzvou! Někteří sibiřští husky bohužel ignorují volání svého majitele. Přivolání je při výcviku přikládána velká důležitost. Ne každého huskyho je ovšem možné vychovat tak, aby byl kdykoli odvolatelný bez nutnosti vodítka.
Severští krasavci zřídkakdy štěkají. Mohou však upoutat pozornost svým vlčím vytím.
Jak naznačuje jejich původ, tato zvířata mají velkou radost z pohybu a pohyb potřebují. Nedostatečně vytížený sibiřský husky si najde své vlastní zaměstnání, což může vést k problémům.
Sibiřský husky bez pochyb potřebuje pohyb. V létě však není dostatek pohybu jedinou starostí pro majitele. Měli by také dbát na to, aby svému psu zajistili stinná a chladná místa.
Sibiřský husky vás bude rád doprovázet při jízdě na kole nebo při běhání. Dogdancing nebo agility nejsou hlavní disciplínou většiny představitelů tohoto plemene – i když výjimka potvrzuje pravidlo. V klidu zjistěte, co má váš pes rád a čím ho můžete zaměstnat.
Mnoho psů preferuje (dobře zajištěnou!) zahradu před životem v domě. V tomto případě by však s ním měl být určitě druhý pes. I když je husky rád venku, chce být „propojen s rodinou“. Tažní psi jsou zvyklí na velkou smečku a obvykle nemají rádi, když jsou sami. Na samotu mohou reagovat vytím.
Sibiřský husky je předurčen pro psí spřežení. Zeptejte se na možnosti praktikování tohoto sportu se svým psem ve vašem okolí. V současné době existuje mnoho klubů po celé Evropě.
Mimochodem, netrénuje se jen na sněhu. Pro období bez sněhu existují speciální tréninkové vozíky. S nimi se vy a váš čtyřnohý přítel můžete připravovat na zimní sezónu.
Sibiřští husky jsou robustní psi. Nemají téměř žádné onemocnění typické pro plemeno. Tito psi vynikají svým výkonným pohybovým aparátem a dobrou fyzickou kondicí. Je však důležité je nepřetěžovat – zejména v růstové fázi. Svaly pro dlouhé výkonnostní běhy, jako je jízda na kole nebo běh v psím spřežení, musí váš sibiřský husky trénovat pomalu a pouze tehdy, když je plně dospělý.
Ujistěte se, že předkové vašeho vysněného psa byli před zařazením do chovu vyšetřeni na dysplazii kyčelního kloubu.
Sibiřští husky jsou náchylní k dermatóze podmíněné nedostatkem zinku. Střeva neabsorbují dostatek zinku z normální stravy, což mimo jiné vede ke kožním problémům. V takovém případě je po konzultaci s veterinářem nutné celoživotní podávání zinku.
Průměrná délka života je mezi 10 a 14 lety.
Husky jsou velmi sportovní a aktivní psi. Tomu by mělo odpovídat krmeni. Aktivní psi mají obecně vyšší potřebu energie než pohodlní psi. Kromě úrovně aktivity existují i další faktory, které ovlivňují výživu psa. Důležitou roli hraje například věk, zdravotní stav a velikost, a proto byste je měli vzít v úvahu.
Krmivo by obecně mělo obsahovat přibližně 70 % masa, 20 až 30 % ovoce a zeleniny a malé procento obilovin.
Kromě vysoce kvalitního suchého a/nebo mokrého krmiva je další výživovou možností BARF. Při něm se psi krmí hlavně syrovým masem. Jednou z výhod je, že složky potravy lze přesně přizpůsobit nutričním potřebám psa. Informujte se o metodě BARF předem a pokud si nejste jisti, požádejte o radu svého veterináře.
Nezapomeňte také vždy nabídnout svému mazlíčkovi dostatek čerstvé vody.
Péče o sibiřského huskyho není obtížná. Srst se snadno češe. Měli byste ji však česat často, zejména při výměně srsti. Severští krasavci během této doby ztrácejí neuvěřitelné množství chlupů.
Svého čtyřnohého přítele byste neměli příliš často koupat. Většinu nečistot lze jednoduše setřít suchým ručníkem nebo vyčesat. Pokud se koupeli nelze vyhnout, je nejlepší použít pouze vodu a jemný šampon pro psy.
Díky neobvyklému vzhledu a přátelskému a živému chování sibiřského huskyho má toto plemeno mnoho fanoušků. Každý obdivovatel by však měl předem pečlivě zvážit, zda dokáže splnit požadavky plemene.
Sibiřský husky je předurčen pro život v chladu. Proto se v našich zeměpisných šířkách „probouzí k životu“, až když si většina lidí obléká zimní rukavice. Pokud hledáte psa, který raději v chladném počasí sedí u krbu, ale v létě vesele pobíhá, měli byste se poohlédnout po jiném plemeni. Totéž platí pro jižní státy: sibiřský husky není zvíře pro trvale teplé oblasti.
Původně tažní psi jsou vytrvalí běžci – i jako rodinní psi potřebují hodně pohybu. Dospělý husky například rád kluše vedle kola, ocení dlouhé a rozsáhlé výlety nebo běhání, zejména v chladnějších dnech. Každý, kdo je nadšený z prvních podzimních větrů, může toto nadšení sdílet se svým huskym.
Milovníci koček, kteří si chtějí pořídit huskyho, by měli svého psa zvykat na kočky již od štěněte. Dospělí husky mají obvykle kočky rádi jen jako svou kořist.
Pro chov je ideální dům nebo byt se zahradou zabezpečenou proti útěku. Psí sportovec se tak může hýbat i mezi procházkami a proběhnutím vedle kola.
Mnoho zástupců plemene rádo hloubí díry v zahradě. Pokud máte rádi udržovaný trávník, pravděpodobně budete muset před pořízením huskyho změnit své priority.
Už jste si jisti, že vy a sibiřský husky se můžete stát neporazitelným týmem? Skvělé! Je však ještě několik věcí, které je potřeba si ujasnit, než se k vám pes nastěhuje.
Kdo se bude takového sportovního psa starat v době dovolené? Nebo si dokážete představit, že pojedete na dovolenou společně se svým čtyřnohým přítelem? Pokud ano, nejlepší je se včas informovat o vhodném ubytování. Myslet přitom na to, že teplé prázdninové destinace nejsou vhodné pro vašeho severského krasavce!
Budete potřebovat základního vybavení – vodítko, pelíšek, hřebeny a kartáče, nůžky na drápy, deky, přepravní box do auta atd. To je však jen jedna část. Zvažte také dlouhodobé finanční závazky.
Existují pravidelné náklady v podobě vhodného krmiva a veterinárních prohlídek. Ty mohou být samozřejmě vyšší v případě neočekávaných nemocí vašeho mazlíčka.
Pokud máte děti, předem si společně stanovte jasná pravidla, jak jednat s novým členem rodiny.
Také se ujistěte, zda žádný člen rodiny není alergický na psy. Je-li to nutné, zda Váš pronajímatel povoluje chov psů.
© Александр Чернышов / stock.adobe.com
Kdo si zvolil za nového člena rodiny sibiřského huskyho, měl by hledat dobrého chovatele. Dobrý chovatel je také ideálního partnera do budoucna. Seriózní chovatelé rádi zodpoví otázky týkající se zdraví, zdravotní péče specifické pro dané plemeno, výživy a zaměstnání. Poradí vám také s výchovou těchto sportovců.
Při první návštěvě u chovatele si nejen užijete kontakt se štěnětem, ale také poznáte rodičovská zvířata. V nejlepším případě si vás chovatel také trochu „proklepne“. I on potřebuje zjistit, zda můžete svému vysněnému štěněti nabídnout dobrý a vhodný domov.
Při nákupu od chovatele věnujte pozornost jeho členství v klubu chovatelů. Nekupujte psa bez dokladů původu.
U prodeje psů bez papírů jde bohužel obvykle pouze o obsah peněženky podávajícího a ne o dobré životní podmínky psa. Domnělý výhodný obchod se může rychle změnit ve finanční past. Preventivní zdravotní péče zde obvykle chybí. Stejně tak bývají zanedbána jako nezbytná očkování nebo hygienická opatření okolo štěněte.
Malí čtyřnozí přátelé nejsou obvykle správně socializovaní. Rodičovská zvířata často nejsou chována odpovídajícím vhodným způsobem. O selekci chovu podle standardů plemene nemůže být řeč. Každý, kdo se o toto plemeno zajímá, může také najít renomované chovatele prostřednictvím národních zastřešujících organizací.
Pokud přemýšlíte nad dospělým psem nebo pokud se vám líbí i kříženci tohoto plemene, existují další možnosti. V mnoha zemích existují sdružení „Husky v nouzi“ nebo „Severští psi v nouzi“. Podílejí se na zprostředkování adopce pro tažné psi, kteří ztratili své původní domovy.
Bývalí majitelé nebo poskytovatelé dočasné péče vás mohou informovat o povaze psa. Promluví si také s vámi, aby zjistili, zda vám zrovna tento čtyřnohý přítel vyhovuje.
V místních útulcích pro zvířata se také občas vyskytne zástupce tažných psů, který hledá nový domov. Bez ohledu na to, zda od chovatele nebo z útulku: vždy by měl být přiložen doklad o očkování.
Přejeme vám mnoho nádherných dobrodružství s vaším sibiřským huskym!
Pomeranian neohromí velikostí, ale svým přátelským přístupem, sebevědomím a energií. Není tedy divu, že si tato minivarianta špice získává stále více příznivců.
Nejmenší plemeno na světě má nejslavnější páníčky na světě a nejvyšší životní úroveň. Čivava je doma v kabelce Madony, Britney Spears nebo Paris Hilton. Přitom toto mexické plemeno je víc než jen luxusní psí společník.
