© Pepsona / stock.adobe.com
Shiba-inu je velmi oblíbená rasa v rodném Japonsku.
Plyšová srst a praktická velikost dělají z shiba-inu na první pohled atraktivního společníka. Soužití s japonským špicem však vyžaduje zkušenosti s výcvikem psů. Budoucí majitelé by také měli počítat s dostatkem pohybu, který Shiba-Inu vyžaduje.
V překladu znamená „shiba-inu“ jednoduše „malý pes“. Shiba-inu dosahuje hmotnosti až 13 kg. Je ve skutečnosti nejmenším zástupcem z šesti japonských plemen psů uznaných FCI. Jeho znakem jsou vztyčené trojúhelníkové uši, které podtrhují jeho pozorný výraz obličeje. Podle standardu by měl být ocas stočený a ležet těsně na hřbetu.
Krátká srst může být červená, černá s pálením nebo sezamová. „Sezam“ je směs červené a černé srsti. Každé zbarvení by mělo mít tzv. „uradžiro“. To znamená bílou srst kolem tlamy, na krku, hrudníku a břiše, na spodní straně ocasu a na vnitřní straně nohou. Celkově je vzhled těchto japonských psů velmi podobný původním psům. Zejména u jedinců s červeným zbarvením připomíná vzhled lišky.
Kořeny tohoto plemene leží v horských oblastech středního Japonska. Předkové shiba-inu zde po staletí sloužili obyvatelům jako strážci a společníci při lovu malých zvířat a ptáků, jako jsou bažanti. Po celou dobu zůstalo toto plemeno z velké části bez dalších vlivů. Jednoduše neexistovali žádní další psi, s nimiž by se mohli křížit.
Když ke konci 19. století přivezli Britové další psy, došlo ke křížení se setry a pointery. Během několika desetiletí se čistokrevný shiba-inu stal vzácností. V roce 1928 začali milovníci tohoto plemene s cíleným šlechtěním a od roku 1934 existuje závazný standard.
Ve srovnání se svými předky je dnešní shiba-inu o něco větší a silnější. V roce 1937 získalo toto plemeno v Japonsku status „národní památka“, což dále napomáhalo jeho šíření. Vedle akita-inu je dnes jedním z nejoblíbenějších psů v Japonsku. Mimo zemi svého původu ho lze potkat jen zřídka.
© Africa Studio / stock.adobe.com
Shiba-inu má vlastní hlavu. Tento soběstačný a nezávislý pes se nerad podřizuje. Kromě toho vykazuje silné teritoriální chování a vášeň pro lov. Obecná nedůvěra k cizincům je této rase také vlastní – bez ohledu na to, zda jsou to lidé nebo psi.
Shiba-inu je dobrý hlídač, který zbytečně neštěká. Pokud byl od štěněte řádně socializovaný, může se později snadno začlenit do skupiny. Díky rané socializaci lze zajistit, že se shiba-inu většinou dobře snese s domácími mazlíčky, kteří patří do jeho rodiny. Každý, kdo si zasloužil přátelství shiba-inu, si může být jistý, že má po svém boku věrného čtyřnohého přítele. Shiba-inu vyniká svou ostražitou a zároveň přívětivou povahou. Pokud je správně zaměstnaný, shiba-inu je klidný, ale vždy pozorný.
Jste vůdčí osobnost? Pouze tak budete moci úspěšně vychovat psa tohoto plemene. Tento nezávislý pes neprojevuje vůli potěšit svého pána. Naopak se považuje za nejlepšího vůdce smečky. Je na majiteli, aby mu dokázal, že se mýlí.
Výchova vyžaduje hodně empatie, zkušeností, láskyplné důslednosti a v neposlední řadě trpělivosti. Nejistotu, nedůslednost nebo hrubé zacházení si shiba-inu zapamatuje a už se nebude chtít takovému špatnému chování podrobit. V tu chvíli přichází na řadu charakteristické dominantní chování plemene.
Avšak ti, kteří splňují vysoké nároky a svého shiba-inu povedou s jistotou, nebudou mít s jeho výchovou problémy. Obzvláště důležitá pro toto plemeno je intenzivní fáze vtiskávání a socializace ve štěněcím věku.
Dospělá zvířata se díky tomu nestanou nesnášenlivá vůči ostatním psům. Vzhledem k silnému loveckému instinktu není volné pobíhání bez vodítka vždy možné. Váš pes by měl být vždy přivolatelný, což vyžaduje dostatečný trénink.
Podnikaví japonští psi mají malou genetickou predispozici k určitým chorobám, pokud nedojde k příbuzenskému křížení. Samozřejmě, že i velmi odolný pes, jako je shiba-inu, může onemocnět dysplazií kyčelního kloubu nebo kataraktou/glaukomem. Neexistuje však žádné zvýšené riziko těchto chorob. Obzvláště pokud si vyberete shiba-inu od renomovaného chovatele.
Dbejte na to, aby Váš pes neměl nadváhu. Zajistěte mu vhodnou stravu s vysokým obsahem masa a dostatečný pohyb. Tak se může Váš shiba-inu dožít při dobrém zdraví až 15 let.
V letním horku se vyhněte sportovním aktivitám. Teplá srst Vašeho plyšového společníka mu pohyb při vysokých teplotách znepříjemňuje.
© cynoclub / stock.adobe.com
Objevte náš výběr krmiv pro psy na zoohitu!
Stejně jako u každého jiného psa, zuby a trávicí trakt shiba-inu jasně naznačují, že jde o masožravce. Dbejte na to, aby maso bylo na prvním místě ve složení krmiva. Krmivo by také mělo obsahovat co nejméně obilovin.
Psí granule jsou relativně levné a jednoduché řešení. Dávejte však pozor na pitné návyky Vašeho psa, aby přijímal dostatek tekutin. Konzervy nebo kapsičky se skládají přibližně z 80 procent vody. Díky své intenzivní vůni je často u psů mnohem oblíbenější. Samozřejmě můžete obě formy krmiva střídat.
Můžete se také rozhodnout pro metodu krmení BARF (BARF znamená „bones and raw food“). Jedná se o vlastní sestavování psího jídelníčku. V tomto případě byste se měli předem o všem velmi důkladně informovat. Pes totiž potřebuje nejen syrové maso, ale také zeleninu, oleje, kosti a byliny. Vše musí být ve vyváženém množství, aby pes dostal veškeré živiny, které potřebuje
Při změně stravy je vždy nejlepší postupovat pomalu. Někteří psi reagují na náhlou změnu krmiva podrážděným žaludkem nebo dokonce průjmem. Nové krmivo míchejte po několik dní ve stále větším poměru do obvyklého krmiva.
Péče o srst
Plyšová srst shiba-inu se skládá z rovných svrchních chlupů a velmi jemné podsady. Příležitostné kartáčování je zcela dostačující, protože krátká srst tohoto plemene nemá tendenci plstnatět. Každého půl roku dochází k výměně srsti. Psi po dobu dvou až čtyř týdnů relativně silně línají. Měli byste je proto v tomto období kartáčovat častěji a důkladněji.
Skutečnost, že chlupy shiba-inu nemají háčky, usnadňuje odstraňování chlupů z oblečení a při úklidu. Shiba-inu téměř nevydává typický psí zápach, a to ani když je mokrý. To ocení zejména majitelé s velmi citlivým nosem.
Péče o zuby
Vedle sušených žvýkacích pamlsků můžete přispívat k dentální hygieně svého čtyřnohého kamaráda pravidelným čištěním zubů. Zvykněte již štěně na psí zubní kartáček a zubní pastu.
© PhotoSpirit / stock.adobe.com
Příroda za každého počasí – dlouhé procházky jsou oblíbeným zaměstnáním japonského špice. Rádi chodí ven, i když zrovna prší. Dospělá zvířata mohou být také dobrými společníky při běhání nebo jízdě na kole. Kondici svého čtyřnohého přítele budujte pomalu.
Nezapomeňte na lovecké instinkty této rasy. Shiba-inu chce vykonávat úkoly s jasným významem, a proto ho nebaví čisté aportování. Někteří zástupci tohoto plemene jsou nadšení pro psí sporty, jako je agility. Jiným to však nemusí říkat nic. Nezbývá nic jiného než vyzkoušet různé druhy sportů, dokuď nenajde ten, který bude vyhovovat Vám i Vašemu psu.
Pokud uvažujete o sdílení svého života s shiba-inu, měli byste již mít nějaké zkušenosti se psy. Toto plemeno není vhodné pro začátečníky. Chovatelé potřebují k výchově čas, trpělivost a pevné nervy. Kromě toho, jako zájemce o shiba-inu byste si měli užívat pobyt venku v přírodě za jakéhokoli počasí.
Pokud můžete svému čtyřnohému příteli dát odborný výcvik a odpovídající vytížení, může být vhodný i pro bydlení v bytě. Všichni členové rodiny by měli s novým spolubydlícím souhlasit a neměli by být alergici. Japonský špic není pes pro čistotné fanatiky ani pro fanoušky černých sametových kalhot. Shiba-inusi ztrácejí hodně chlupů, zejména dvakrát do roka při výměně srsti.
Toto plemeno může dobře vycházet se staršími dětmi, ale pes by měl mít vždy možnost ústupu. Shiba-inu akceptuje jiné domácí mazlíčky pouze v případě, že byl vhodně socializován jako štěně. Neměli byste ho však nikdy nechat s morčaty samotného, protože lov má v krvi.
Ujasněte si, kdo se bude o psa starat v případě dovolené nebo nemoci. V dnešní době můžete svého dobře vychovaného zvířecího společníka vzít s sebou do mnoha rekreačních oblastí. Existuje řada hotelů, která umožňuje ubytování i s čtyřnohými kamarády.
Neměli byste však cestovat se svým shiba-inu do velmi teplých turistických destinací. Horko těmto psům nedělá dobře.
Pokud necháte psa doma v péči někoho jiného, měl by to být zkušený majitel psů. Jedině tak si Váš shiba-inu nevytvoří špatné návyky, kterých se po návratu z dovolené budete těžko zbavovat.
Měli byste zvážit počáteční jednorázové náklady (cena za psa samotného, základní vybavení. v podobě misek, dek, pelechu pro psa, vodítka, postroje, obojku, vybavení pro péči, zabezpečení při přepravě v automobilu, hraček).
Další, s čím musíte počítat, jsou měsíční náklady na vhodné krmivo, poplatek za psa/pojištění odpovědnosti za psa. Pravidelné veterinární návštěvy jsou také neodmyslitelnou položkou. V případě nemoci mohou být odpovídajícím způsobem vyšší.
© everydoghasastory / stock.adobe.com
Pokud si toto japonské plemeno získalo Vaše srdce a splňujete všechny požadavky na chov, můžete začít hledat chovatele. Vyhýbejte se nabídkám bez dokladu o původu, protože jen tak získáte čistokrevného shiba-inu.
Ujistěte se, že chovatel je členem klubu, protože to je minimální ukazatel odpovědného chovu. Rodičovská zvířata musí splňovat určité zdravotní a charakterové vlastnosti, než budou připuštěna k chovu. Chovatel by Vám dále měl dát příležitost poznat štěňata a jejich rodiče v klidu v jejich domově. Všechna zvířata by na Vás měla působit vyrovnaným a živým dojmem.
U shiba-inu je obzvláště důležitá fáze vtiskávání. Chovatel by měl přikládat velký význam tomu, aby štěňata byla co nejdříve integrována do každodenního života.Pokud chcete svého psa socializovat s kočkami, v ideálním případě najděte chovatele, který má také kočky.
Spolu s očkovaným, odčerveným a čipovaným štěňátkem obdržíte při předání v osmi týdnech věku doklad o původu a evropský pas. Chovatelé často také dávají drobnosti, které Vám usnadní zvykání – například známá deka a trochu známého krmiva. Zodpovědný chovatel Vám bude i po prodeji k dispozici s radami. V případě, že budete mít konkrétní otázky týkající se vývoje nebo zdraví Vašeho čtyřnohého přítele, Vám zajisté rád poskytne informace.
Pokud nehledáte štěně, ale chcete dát nový domov dospělému psovi, máte několik možností. Šance na získání čistokrevného shiba-inu z útulku pro zvířata je poměrně malá. Toto plemeno není příliš rozšířené.
Na internetu i přes to najdete více shiba-inu, kteří z různých důvodů ztratili svoji bývalou rodinnou smečku. Někteří majitelé se jich vzdali, protože podcenili dominantní chování plemene a přecenili své vlastní odborné znalosti.
Tito psi byli často vychováváni a socializováni pouze ve velmi omezené míře. Patří tedy nejlépe do rukou profesionálů. Mohou být vhodní i k lidem, kteří se při převýchově mohou opřít o pomoc trenérů nebo psích škol.
Samozřejmě ale existují v dočasných péčích nebo útulcích i dobře vychovaní shiba-inu. Prostřednictvím intenzivního rozhovoru se obvykle dá zjistit, zda to mezi Vámi a psem bude fungovat. Určitě je ideální, pokud se se psem můžete seznámit osobně ještě před adopcí. V každém případě může být sdílení Vašeho života se psem „z druhé ruky“ velmi obohacujícím zážitkem.
Pomeranian neohromí velikostí, ale svým přátelským přístupem, sebevědomím a energií. Není tedy divu, že si tato minivarianta špice získává stále více příznivců.
Nejmenší plemeno na světě má nejslavnější páníčky na světě a nejvyšší životní úroveň. Čivava je doma v kabelce Madony, Britney Spears nebo Paris Hilton. Přitom toto mexické plemeno je víc než jen luxusní psí společník.
