© Photohunter / stock.adobe.com
Německý dlouhosrstý ohař je skvělým společníkem pro lovce.
Německý dlouhosrstý ohař je typický stavěcí pes. Nejen vzhledem, ale i historií a povahou se liší od ostatních známých německých ohařů, německého krátkosrstého ohaře a německého drátosrstého ohaře. Představujeme vám okouzlujícího lovce.
Tento pes je šlechtěn od konce 19. století – od té doby se standard téměř nezměnil. Je to typický stavěcí pes, kterého si mnozí laici spontánně spojují s gordonsetrem nebo velkým münsterlandským ohařem, s nimiž má ve skutečnosti mnoho společného.
Zde jsou shrnuty některé charakteristiky plemene podle standardu FCI pro německé dlouhosrsté ohaře:
Německý dlouhosrstý ohař je považován za silného, svalnatého psa, který by neměl působit příliš těžkopádně. Tlama a lebka jsou přibližně stejně dlouhé a ramena (kohoutek) jsou podle standardu výše než zadní část těla psa. Chovatelé by měli klást zvláštní důraz na „krásnou hlavu“ dlouhosrstého ohaře, která zdůrazňuje ušlechtilý vzhled psa.
Psi německého dlouhosrstého ohaře dosahují průměrné výšky v kohoutku 60 až 70 centimetrů. Feny jsou stejně jako u většiny psích plemen poněkud menší. V dospělosti dosahují výšky 58 až 66 cm. Hmotnost je přibližně 30 kilogramů.
Pokud jde o barvu srsti, možností je více – od jednobarevné hnědé, bílé s hnědými tečkami až po hnědou strakatou s žíháním nebo bez.
Na zádech i na bocích by měla být srst dlouhá 3 až 5 cm a přiléhavá. Na krku, hrudníku a břiše může být delší. Srst na zadní straně předních a zadních končetin tvoří třásně. Pod hlezny a na hlavě je srst výrazně kratší, ale delší než u německého krátkosrstého ohaře.
Oči jsou vždy hnědé, měly by být také co nejtmavší a bez viditelné spojivkové blány (třetího víčka). Německý dlouhosrstý ohař má svěšené uši mírně natočené dopředu.
Ocas by měl být v horní třetině nesen mírně vzhůru a měl by mít krásnou „vlajku“ (delší srst).
Pokud hledáte přátelského loveckého psa s mnoha vlohami, měli byste se na toto plemeno podívat blíže. Je docela možné, že toto plemeno je pro vás to pravé!
Z loveckého hlediska je německý dlouhosrstý ohař považován za snadno ovladatelného psa s klidnou a vyrovnanou povahou. Se svou dvounohou smečkou si vytváří úzké pouto a vůči lidem neprojevuje žádnou agresi. Vůči cizím lidem je plachý, ale nikdy není agresivní.
Při využití v chovu hraje hlavní roli temperament – k tomu patří i klid při výstřelu a bouřce. Tento pes je považován za citlivého. Při chybějící nebo špatně vedené fázi vtiskávání může mít sklony k bázlivosti.
Německý dlouhosrstý ohař nejenže dělá „hluk“ v mnoha loveckých situacích, ale je také dobrým hlídacím psem. Má totiž tendenci štěkat.
Každého německého ohaře by měl bavit lovecký výcvik. Dravost a ostrost jsou v jeho povaze pevně zakotveny. V každodenním životě byste měli jeho štěkání udržovat v určitých mezích. Speciální výcvik loveckých psů zahrnuje nejen vyhledávání různých stop, ale také výcvik v odolnosti proti výstřelu.
Lovecký pes by přece neměl utéct, když se ozve výstřel. Správně vytížený pes je pod loveckým vedením obvykle snadno vycvičitelný. Rád spolupracuje se svým dvounohým společníkem, což oběma umožňuje pohodové soužití.
Pro milovníky psů, kteří hledají všestranného pomocníka pro vášnivý lov a přátelského čtyřnohého přítele pro volný čas, je německý dlouhosrstý ohař vhodný.
Jeho srst je hustá, dlouhá a má bohatou podsadu. Přesto je péče o srst méně časově náročná než u většiny ostatních dlouhosrstých psů. K udržení kondice srsti stačí kartáčování každých několik dní.
Pokud se pohybujete v lesích a na loukách, je nejlepší svého čtyřnohého přítele jednou denně zkontrolovat, zda nemá klíště, abyste ho mohli v případě potřeby odstranit. Předcházejte tomu vhodnou ochranou proti klíšťatům. Součástí péče je také pravidelné čištění svěšených uší.
Slovní spojení „lovecký pes“ není stejně jako u známějšího německého krátkosrstého ohaře výzvou, ale závazkem: německý dlouhosrstý ohař patří do rukou lovce. Oceňuje úzké rodinné vazby. Na rozdíl od německého krátkosrstého ohaře je doma klidný a přítulný.
Dobře se hodí do rodin s dětmi. Mnoho německých dlouhosrstých ohařů si vytváří obzvlášť úzké pouto s jediným členem rodiny, ale jsou přátelští ke všem ostatním členům smečky a trpěliví k dětem.
Výjimkou však mohou být kočky a jiná malá zvířata: němečtí dlouhosrstí ohaři a jiní lovečtí psi mají přirozeně tendenci kočky pronásledovat. Pokud má lovecký pes žít s kočkami, je důležitá včasná socializace s kočkami již ve štěněcím věku. Malá zvířata, jako jsou morčata atd., by nikdy neměla být společně s loveckým psem bez dozoru.
Jako lovecký pes je německý dlouhosrstý ohař pro lovce všestranným společníkem. Je využíván v lese, na poli i ve vodě – před výstřelem i po něm. Typický myslivecký pes je ceněn především pro svou důkladnost a robustní, nebojácnou povahu.
Po střelbě je jeho oblíbenou loveckou disciplínou dohledávání postřelené zvěře, a aportování zvěře na souši i ve vodě. Pod pojmem aportování myslivci rozumí přinášení zabité drobné zvěře, jako jsou kachny nebo zajíci.
Německý dlouhosrstý ohař je samozřejmě vynikající stavěcí pes, tzn. že typickým způsobem označuje objevenou zvěř. Stavěcí psi se v pohybu zastaví, aniž by vydali zvuk, a zvednou jednu přední nohu. Vystavování je vrozená vlastnost.
Jelikož byl německý dlouhosrstý ohař vyšlechtěn pro lovecké využití, je dodnes zdravým a odolným plemenem. Stejně jako u všech psů této váhové kategorie se mohou ve vzácných případech vyskytnout problémy s kyčlemi.
Seriózní chovatelé nechávají kontrolovat kyčelní klouby svých chovných zvířat před jejich využitím v chovu. Uši mohou být náchylné k zánětům, a proto je důležitá dobrá hygiena uší, zejména po práci ve vodě.
Plemena s malým genofondem jsou náchylná ke genetickým chorobám. Kluby tomu předcházejí tím, že se vyhýbají tzv. šampionskému chovu. Tím máme na mysli, že oceňovaní úspěšní samci s vynikajícími vlastnostmi jsou nadměrně často využíváni ke krytí fen. V Německu mohou být krycí psi tohoto plemene využiti k (úspěšnému) krytí maximálně dvanáctkrát.
Při správném chovu a pravidelné zdravotní péči se německý dlouhosrstý ohař dožívá přibližně 12 až 15 let.
Německý dlouhosrstý ohař má původ v typických psech pro přinášení ptáků. Tito psi byli v Německu rozšířeni již ve středověku. Po zkřížení s předky plemene Épagneul Breton se psi typu německého dlouhosrstého ohaře stali oblíbenými zejména v severních oblastech Německa.
V 19. století byli angličtí lovečtí psi, zejména setr a anglický pointer, kříženi, aby se poněkud těžkopádní psi stali rychlejšími. Od roku 1879 je plemeno šlechtěno bez dalšího křížení.
Charakteristiky plemene, které v roce 1897 stanovil Freiherr von Schorlemer-Alst, se z velké části zachovaly dodnes. Jsou i nadále základním kamenem pro chov německého dlouhosrstého ohaře. Toto plemeno je dnes u myslivců oblíbené, ale je méně rozšířené než německý drátosrstý ohař a německý krátkosrstý ohař.
© JWB Fotografie / stock.adobe.com
I když existují ojedinělé snahy o vyšlechtění krásných výstavních linií těchto plně pracovních psů, heslo „od lovce pro lovce“ má svůj důvod. Seriózní chovatelé zahrnují vhodnost k lovu do svých chovných cílů a dávají psy tohoto plemene pouze kolegům.
Většina chovatelů žije v domovské zemi tohoto plemene, v Německu. Ročně se zde narodí asi 550 štěňat německého dlouhosrstého ohaře.
Štěně německého dlouhosrstého ohaře od renomovaného chovatele stojí přibližně 1 200 eur.
Pokud si chcete koupit německého dlouhosrstého ohaře, můžete se obrátit na chovatelský klub, kde naleznete i seznam chovatelských stanic německého dlouhosrstého ohaře.
Před připuštění do chovu musí majitelé psů předložit různé doklady. Patří mezi ně zdravotní prohlídky, ale také zkoušky lovecké upotřebitelnosti, jako je „prokázání ostrosti“ a „prokázání hlasitosti“, zkouška vloh (ZV) nebo podzimní zkouška (PZ). Psi i feny musí samozřejmě splňovat vizuální standard.
Existují sdružení, která se zabývají umisťováním loveckých psů, kteří ztratili domov. Mnoho z těchto psů hledá lovce, se kterými by mohli společně lovit. Někteří jsou však vhodní i pro nelovce. Čistokrevní němečtí dlouhosrstí ohaři jsou však zastoupeni jen zřídka.
Tato plemena mají mnoho podobností s ostatními pointry. Patří mezi ně již zmíněný německý krátkosrstý ohař a německý drátosrstý ohař. Německý dlouhosrstý ohař má však stejné předky jako velký münsterlandský ohař – plemeno psů, které je mu velmi podobné. Pokud se nechcete věnovat lovu, ale rádi byste se svým čtyřnohým přítelem provozovali psí sporty, mohl by pro vás být vhodný sportovní maďarský ohař, vizsla.
Není pochyb o tom, že německý dlouhosrstý ohař je sympatický a krásný pes s dobrým zdravím, který vzbuzuje touhu i u nelovců.
Pro většinu milovníků psů je však lepší obdivovat tohoto čtyřnohého přítele zpovzdálí. Profesionální myslivci najdou v německém dlouhosrstém ohaři skvělého společníka a pracovního partnera.
Pomeranian neohromí velikostí, ale svým přátelským přístupem, sebevědomím a energií. Není tedy divu, že si tato minivarianta špice získává stále více příznivců.
Nejmenší plemeno na světě má nejslavnější páníčky na světě a nejvyšší životní úroveň. Čivava je doma v kabelce Madony, Britney Spears nebo Paris Hilton. Přitom toto mexické plemeno je víc než jen luxusní psí společník.
