Mops na trávníku trávníku, květiny v pozadí
„Multum in parvo“ — známá latinská věta popisuje mopslíka velmi výstižně. Protože v jeho malém těle opravdu vězí „spousta psa“. Díky svému jedinečnému šarmu, humoru a inteligenci je mops zábavným společníkem pro svého majitele.
Mops patří mezi klauny psího světa. Ale není to jen jeho „legrační obličej“ s hlubokými vráskami, plochým čenichem a velkýma černýma očima co Vás rozesměje, ale především jeho mimořádný smysl pro humor. Každý den přemýšlí o nových hloupostech, kterými poté rozesměje svého páníčka. Mops je neuvěřitelně hravý a má navzdory svým krátkým nohám velkou radost z pohybu. I když mu to nevěříte, dokonce i při překážkovém běhu, dovednostních hrách nebo i jako společník na krátkých vyjížďkách na kole se ukazuje jako sportovní pes. Zároveň je také velmi důstojným psem, který si dokáže vychutnat klid. Spí hodně a rád pochrupuje ve svém pelíšku, na gauči nebo na klíně svého páníčka. Přesto ale není psíkem, který by kromě ležení na klíně nebyl ničeho schopný. V jednom momentě se může zdát klidný, až téměř letargický, během chvilky ale ožije a je opět plný temperamentu. Pak tento malý pes vrtí ocasem, šťastně skáče a raduje se z každé změny, která se v jeho okolí stane. Vůči lidem a ostatním zvířatům jsou mopsíci vždy přátelští a otevření.
Tento malý chlapík s velkým srdcem miluje svého páníčka nadevše a nejradši by byl všude a u všeho. Následuje jeho každý krok, čímž se ukazuje jako neuvěřitelně věrný společník. Pokud mu něco nevyhovuje, například pokud mu jeho milovaný člověk nevěnoval dostatečnou pozornost, může být také velmi tvrdohlavý. Ovšem nejpozději v momentě, kdy mop hraje hluchého, slepého a kdy s předstíraným opovržením ignoruje svého majitele, si může být jistí, že Vás brzy něčím rozesměje. Štěkání nebo dokonce agresivní chování jsou tomuto veselému trpasličímu psovi zcela cizí. Může se však stát, že si mopsík kvůli své dobrotě špatně vyloží agrese např. cizích psů a podcení tak situaci. Zastrašit se však stateční mopsi dají jen málokdy – podle standardů FCI jsou mopsi molossoidním plemenem a jsou tak příbuzní s dogami?
© sushytska / stock.adobe.com
Již na první pohled můžete vidět, že se v tomto malém psovi skrývá spousta svalové hmoty, což dalo původ výše zmíněnému pospisu „multum in parvo“. Mopsi jsou extrémně kompaktní a jejich těla vynikají pevnou a silnou muskulaturou. Jejich postava s rovnými zády je kvadratická a neměla by působit podsaditě nebo jako na vysokých nohách. Požadovaná postava nesmí být zaměňována s nadváhou. Podle rasových standardů FCI je ideální hmotnost mezi 6,3 a 8,1 kg. Dokonce i přesto, že norma neposkytuje přesný údaj o výšce v kohoutku, neměla by přesáhnout 35 cm.
Vzhledem k malé výšce působí hlava spíše velkým dojmem. Charakteristické jsou jeho krátký, placatý obličej a plochý černý čenich s poměšně velkými, široce rozevřenými nozdrami. Požadavek na stlačený nos a tlusté vrásky zakrývající čenich byl odstraněn ze standardu v roce 2010. Příliš silná tvorba vrásek na nose je v dnešní době v několika zemích zakázaná a považována za týrání. Funkce nosu a očí nesmí být ovlivněna velkými vráskami. Velké kulaté vykulené oči, které mají tmavou barvu a dívají se na Vás s jemným a lehce zarmouceným výrazem, nejsou od roku 2010 povolené.
Malé uši mopsů by měly padat dopředu, špička uší by měla těsně doléhat na kulatou hlavu. Kromě tohoto tzv. „knoflíkového ucha“, které je upřednostňováno standardy, jsou také povoleny „růžové uši“, které jsou sklopeny dozadu a umožňují pohled na vnitřek ucha.
Hladká, krátká a měkká lesklá srst je jednobarevná a lze ji nalézt ve čtyřech různých odstínech podle pravidel plemene: černá, stříbrně šedá, meruňková a krémová. Se světlými barvami kontrastují skvrny na hlavě, tváři, čele a znaménka na tvářích. Ty by měly být jasně ohraničené, a tak černé, jak je to jen možné. Kromě těchto schválených odstínů se snaží „hobby chovatelé“, kteří nechovají podle standardu FCI, přicházet se stále novými odstíny. Ve vzácných případech může být mopsík dokonce nalezen v hnědé, sobolí, merle nebo žíhané barvě. Poté již však není uznán jako čistokrevný „Pug“ (angl. mops).
© Andrea Mayer / stock.adobe.com
Ačkoli jsou mopsi podle FCI standardů považováni za anglické psí plemeno, mají své kořeny v Číně. Zde byl vyšlechtěn před 2000 lety ze psů podobných dogám. Proto je v rámci FCI stále veden ve skupině molossoidních plemen.
V Čínské říši bylo držení mopslíka v té době privilegiem. Mops byl považován za „císařského psa“ a jako takový byl pouze císař oprávněn ho vlastnit a dotknout se ho. Císařští psi si užívali velmi luxusního života. Nezřídka byli malí čtyřnozí přátelé s plochou tlamou dokonce chráněni hlídači. Mops se dostal do rukou lidu pouze v případě, že se již nehodil pro další chov. Ale i v tomto případě museli občanští kupci přijít s velkou sumou peněz, aby získali tohoto císařského psa. Sjednocená východoindická společnost přivezla psy okolo roku 1500 do Holandska. Odtud brzy dobyla okouzlující „macatá hlava“ četné evropské šlechtické domy a mopsík se stal oblíbeným salonním psem bohatých dam.
V průběhu industrializace a úpadku šlechtických domů však mopsík stále více upadal v zapomnění.
Díky britským chovatelům však mopsi nevyhynuli. Kolem roku 1900 mops oslavil svůj „comeback“ ve Velké Británii a brzy začal své triumfální vítězné tažení po celém světě. I když v průběhu let a různých směrů chovu získalo toto plemeno předsudky, že je mops líný, nudný a nenasytný, jeho popularita je stále mezi mnoha lidmi neporušená.
Doporučuje se investovat do štěněte od uznávaného a registrovaného chovatele, od kterého obdržíte zdravého a silného mopsíka, s nímž se budete těšit po mnoho let a obecně si nemusíte dělat starosti z příliš vysokých účtů za veterinární péči. Měli byste také mít na paměti, že zodpovědní chovatelé, u kterých jsou dobré životní podmínky a zdraví zvířat je nejvyšší prioritou, zdánlivě vysokou cenou štěněte pouze o chlup pokryjí své dříve vzniklé náklady. Druhově vhodný chov, přesná analýza rodokmenu, očkování a vyšetření veterinárním lékařem, vysoce kvalitní strava pro matku a štěňata, stejně jako umožnění zdravého vývoje štěňat stojí chovatele spoustu peněz. „Rychlé peníze“ lze získat pouze s prodejem mopse, který neprošel žádnými zdravotními testy v takové míře a který nemá žádné důkazy o svém rodokmenu. Kvůli zdraví zvířat byste se měli držet dále od mopsů „za výhodnou cenu“. Pokud stále nemůžete nebo nechcete vydat tolik peněz, může se užitečnou stát cesta do útulku. Někdy zde najdete „mopse v nouzi“ čekajícího na nový domov.
Navzdory veškeré energii a odhodlání chovatelů mopsů chovat zdravé a robustní psy, bojuje toto plemeno s různými specifickými chorobami. Mnoho z těchto onemocnění je způsobeno šlechtěním mopsů jako vyhledávaného módního psa s plochým nosem a hlubokými vráskami. V důsledku tohoto „ideálu krásy“ se někteří zástupci plemene stále potýkají s problémy s dýcháním, protože krátká tlama velmi zužuje vzduchový kanál. Slavné chrápání mopsů často pochází z příliš dlouhého měkkého patra. A také oči, které donedávna měly být vyčnívající, jsou často postiženy záněty rohovky a vředy.
Šlechtitelské úsilí posledních let a změna standardu v roce 2010 však naznačují, že počet těchto onemocnění se v příštích několika letech sníží.
© Anastasiia / stock.adobe.com
Nicméně, zdraví mopsů není jen v rukou šlechtitelů, také jako chovatel máte odpovědnost za poskytnutí odpovídající péče, druhově vhodného chovu a zdravé výživy Vašemu čtyřnohému příteli. Mnoha nemocem tak lze zabránit, nebo je lze přinejmenším včas rozeznat.
Z tohoto hlediska hraje rozhodující roli výživa. Vysoký obsah masa v krmivu, trocha zeleniny, malý podíl obilovin a absence cukru zajišťují, že je mops zásoben všemi potřebnými živinami a vitamíny. Spolu s vyváženou stravou také zajistíte, že Váš pes nebude trpět nadváhu, ke které mopsi při nesprávné výživě často tíhnou.
Krmivo rozdělte v nejlepším případě na tři malá jídla, která by měla být podávána vždy ve stejnou dobu (pokud je to možné). Váš pes si rychle zvykne na tyto pevně stanovené časy a bude podle nich také řídit svůj pocit hladu. Pro zabránění problémům se žaludkem by krmivo mělo mít pokojovou teplotu. Po jídle byste Vašemu mopsovi měli nejdříve dopřát trochu klidu a čas ke trávení. Procházky nebo hry venku v přírodě musí počkat.
Ojevte naši řadu speciálních krmiv pro mopsy.
Pro zabránění rozvoje nemocí potřebuje Váš mops samozřejmě dostatečnou péči. Jelikož mops od přírody velmi líná, měl by být často kartáčován. Také oči a uši by měly být pravidelně kontrolovány a čištěny. V čistotě a suchu by měly být také udržovány vrásky na hlavě a v obličeji.
Jinak se chov mopsů ukazuje být velmi jednoduchý. Tento pes nepotřebuje spoustu místa ani běhání. Mopsi hodně spí, nemají lovecký instinkt a díky své věrné povaze závislé na lidech se dají snadno vychovat. Přesto byste si s Vaším mopsem měli často hrát a povzbuzovat ho k pohybu. To je jediný způsob, jak zabránit tomu, aby se váš mops stal letargickým a bez energie. Aktivní denní rutina s procházkami a malými hrami také zabraňuje Vašemu psovi v tom, aby měl nadváhu. Se správnou motivací se však mops ukazuje jako velmi živý a hravý. A koneckonců, pokud je správně „vysílený“, může si užít šlofík na páníčkově klíně ještě víc.
Pomeranian neohromí velikostí, ale svým přátelským přístupem, sebevědomím a energií. Není tedy divu, že si tato minivarianta špice získává stále více příznivců.
Nejmenší plemeno na světě má nejslavnější páníčky na světě a nejvyšší životní úroveň. Čivava je doma v kabelce Madony, Britney Spears nebo Paris Hilton. Přitom toto mexické plemeno je víc než jen luxusní psí společník.
