© RvDam / stock.adobe.com
Nova Scotia Duck Tolling Retriever – komplikované jméno nemusí znamenat komplikovaného psa. Kanadský retrívr (zkráceně toller podle jeho oficiálního názvu) je plemeno, které není v České republice úplně běžné. Díky své chytré hlavičce a velkému osobnímu kouzlu má potenciál rozšířit řady svých příznivců.
Toto plemeno bylo oblíbené v 19. století zejména v Kanadě a USA. Původ není jasný. Je možné, že záměrem bylo vyšlechtit psy, kteří by podobně jako některé lišky lákali kachny hrou na břehu. Již původní obyvatelé Nového Skotska používali červené psy k lovu kachen. Přistěhovalci to prý napodobili a cíleně vyšlechtili kolie, španěly, setry a červené indiánské psy.
V Evropě se toto plemeno prosadilo až koncem 19. století, například v Dánsku v roce 1880 a ve Švédsku v roce 1884. V té době však byli psi ještě známí pod jinými jmény, například „Little River Duck Dog“. Oficiální plemeno je ještě poměrně mladé. Kanadský chovatelský klub vede kanadské retrívry od roku 1946. Teprve na začátku 80. let 20. století bylo plemeno uznáno FCI. FCI je největší světovou organizací zastřešující chov psů. Zejména ve Švédsku má nyní tento živý pes mnoho příznivců. Dnes zde žije více kanadských retrívrů než v celé Kanadě.
Název odkazuje na původ a využití plemene. Nova Scotia Duck Tolling Retriever můžeme přeložit jako „novoskotský přinašeč vábící kachny“. Nové Skotsko je poloostrov na východě Kanady. Toller, neboli kanadský retrívr, je zde také považován za národního psa. Toto plemeno zde bylo poprvé používáno jako lovecký pes.
Původní využití psa bylo velmi specializované. Kanadský retrívr vedený lovcem měl za úkol přinášet klacky na břehu. Ty házel lovec z úkrytu. Čilý pes lákal svými pohyby na břehu vodní ptactvo, které pak přistávalo před lovcovou puškou. Člověk pak na psa zapískal, přivolal ho a kachny zastřelil. Nakonec lovec opět nechal kanadského retrívra dostát svému jménu. Nechal ho, aby kachny z vody přinesl. Této lovecké taktice se také říká „tolling“.
Toto středně velké plemeno váží přibližně 17-23 kg a je vysoké až 51 cm. Samci jsou větší a těžší než samice. Je tak nejmenším ze šesti plemen retrívrů, mezi něž patří také slavný labradorský retrívr a zlatý retrívr. Se zlatým retrívrem bývá kanadský retrívr často zaměňován. Toller je však hbitější a obratnější než jeho větší příbuzní.
Jeho srst je optimálně přizpůsobena pro práci ve vodě. Dvojitá srst je středně dlouhá a měkká. Podsada je ještě jemnější a velmi hustá, což jsou optimální vodoodpudivé vlastnosti. Toller je tak chráněn i při plavání v chladných vodách. Kromě toho je kanadský retrívr zdoben delší srstí na krku, za ušima, na ocase a na zadní straně předních a zadních končetin.
Zbarvení srsti se pohybuje od oranžově červené až po výrazně červenou. Často je barva doplněna bílými znaky na tlapách, hrudi, špičce ocasu nebo bílou lysinou. Toller obvykle působí velmi ostražitě a s liškou má společnou nejen barvu srsti.
Kanadský retrívr si rád hraje. Je veselý a velmi pozorný. Vždy také dbá na to, aby nepropásl pokyn k dalšímu úkolu. Jeho velkou vášní je aportování na souši i na vodě. Toto plemeno je považováno za inteligentní a učenlivé. Ke svým majitelům se chová láskyplně a přátelsky. Naproti tomu vůči cizím lidem se kanadští retrívři mohou chovat lhostejně nebo dokonce uzavřeně. Toller není agresivní, ale může si štěkáním bránit své území. Tito hraví psi nemají tendenci se toulat ani pytlačit.
Kanadský retrívr se dožívá přibližně 15 let. Často je aktivní až do vysokého věku. Plemeno je v podstatě považováno za odolné. Přesto se mohou častěji vyskytovat oční choroby. Dysplazie loketních a kyčelních kloubů (DLK a DKK) také nejsou neobvyklé. Při koupi kanadského retrívra se ujistěte, že jsou rodiče preventivně vyšetřeni. Oční choroby lze dnes odhalit také pomocí moderních genetických testů.
Dalším častým onemocněním je SRMA (meningitická arteritida). I zde je podezření na dědičnou příčinu. Příznaky jsou náhlá horečka se strnulým držením těla. Léčba kortizonem může přinést rychlou úlevu, ale musí pokračovat několik měsíců. SRMA se může stát také chronickým onemocněním. Kritici čistokrevného chovu kanadských retrívrů zdůvodňují výskyt dědičných chorob malým genofondem plemene.
Zájemci by se rozhodně měli zabývat polemikou „čistý chov vs. křížení plemene“. Podle některých studií je totiž u kanadských retrívrů míra příbuzenské plemenitby 26 %, což je více než u plnohodnotných sourozenců. Někteří chovatelé kanadských retrívrů stále trvají na čistokrevném chovu tohoto plemene, ale ozývají se i kritické hlasy. Ti považují spojení zvířat s podobným genetickým materiálem za týrání kvůli rizikům pro genetickou výbavu.
Někteří chovatelé se snaží toto riziko snížit záměrným křížením s jinými plemeny. Vyznavači čistokrevného chovu by měli výpočet koeficientu příbuzenské plemenitby plánovat při každém spojení dvou kanadských retrívrů. Měli by být dobře obeznámeni s rodokmenem, aby se rodiči stali pouze geneticky vzdálení jedinci. Tím se udržuje nízký stupeň příbuznosti.
Nezáleží na tom, ke kterému z těchto dvou táborů chovatelé kanadských retrívrů patří. U tohoto plemene je nesmírně důležité genetické know-how, které by samozřejmě měl mít každý chovatel.
Rovná srst nepotřebuje mnoho péče. Kartáčování párkrát za týden je dostačující. Delší chlupy na tlapkách a uších je třeba čas od času rozplést a rozčesat. Pokud jde o čistotu, měli byste u tollera přimhouřit oči. Jeho láska k vodě může způsobit, že ho budou ke koupeli lákat dokonce i bahnité kaluže. Kanadští retrívři hodně línají, zejména při výměně srsti. V tomto období psa častěji kartáčujte, abyste omezili vypadávání srsti v domě.
Vyvážená strava je pro dlouhý a spokojený život psa nezbytná. Kanadský retrívr nemá žádné zvláštní požadavky na výživu. Je důležité, aby krmivo obsahovalo vysoký podíl masa a málo obilovin. Maso by proto mělo být na etiketě krmiva uvedeno na prvním místě.
Alternativou ke granulím a mokrému krmivu je tzv. barfování. Psi jsou zde krmeni převážně čerstvým masem, které vychází z jejich původní stravy. Přidávají se vnitřnosti, zelenina a různé doplňky. Zastánci zdůrazňují, že BARF je obzvláště druhově vhodná strava. Důvodem je, že živiny jsou přesně přizpůsobeny potřebám psů. Majitelé psů, kteří o to mají zájem, by proto měli toto téma intenzivně studovat. U psů, kteří jsou krmeni nesprávným množstvím živin, může dojít k jejich nebezpečnému nedostatku. Proto se v případě nejistoty vždy poraďte s veterinářem.
Pro dentální hygienu jsou užitečné speciální pamlsky pro psy, které podporují žvýkání. Nezapomeňte svému mazlíčkovi vždy zajistit dostatek čerstvé vody.
Pokud máte kanadského retrívra, máte po svém boku psa s velkou „vůlí potěšit“. To znamená, že pes se chce zalíbit svému člověku. To je velká výhoda při výcviku psa, který rád plní povely. I začátečníci mohou kanadského retrívra bez problémů naučit poslušnosti. Měli by však mít základní slovní zásobu psí řeči a být důslední. Chytrý pes se také rád učí triky. S jasným cílem a bez hrubosti je kanadský retrívr snadno cvičitelný. Optimální je samozřejmě podpora psí školy již od štěněcího věku.
I jako pes společník miluje toller plavání a aportování. Inteligenční hračky jsou pro tohoto psa nepostradatelné. Výhodou je, že můžete trénovat obratnost svého mazlíčka i v deštivých dnech. Toller si navíc obvykle užívá všeho, při čem může využít svou vytrvalost a mozek.
Toto plemeno je vhodné pro psí sporty, jako je agility nebo flyball. Lze je také vycvičit jako záchranářské psy. Dospělý kanadský retrívr vás rád doprovodí na kole, při běhu nebo na procházce lesem.
Neměli byste však ze svého retrívra vychovat psa závislého na adrenalinu, který jen stěží dokáže relaxovat. Od začátku klaďte důraz i na hodiny klidu. Vyrovnaný toller si umí užívat líné poledne v pelíšku. Chytrý sportovec potřebuje zaměstnat hlavu i nos. Zrzavý pes se tak může stát společníkem aktivních lidí, kteří nechtějí se svým psem denně dosahovat špičkových sportovních výkonů.
Kanadský retrívr musí být součástí smečky. Je vhodný jako rodinný pes za předpokladu, že členové rodiny jsou sportovně založení lidé. S pohodlnými lidmi se tento neposeda rychle zabaví sám vlastní činností. I začátečníci si mohou s tollerem dobře rozumět. Nejprve by si však měli důkladně přečíst něco o možnostech zaměstnání a výcviku psů. Energie temperamentního kanadského retrívra by měla být od útlého věku zaměřena správným směrem. Toto plemeno se dobře snese s dalšími zvířaty v domácnosti.
Před pořízením psa si ujasněte případné alergie v rodině a péči během dovolené nebo v případě nemoci. Milovníci zvířat, kteří chtějí cestovat se psem, mají v současnosti různé možnosti. Dobře vychovaný kanadský retrívr je vítaným hostem i v některých hotelech. Toto plemeno je obvykle temperamentní a hravé až do vysokého věku. Na to byste měli myslet dříve, než si kanadského retrívra pořídíte. Jako každý pes samozřejmě potřebuje základní vybavení:
Dlouhodobě je také vhodné předem plánovat měsíční výdaje na kvalitní krmivo a návštěvy veterináře. Je třeba zvážit i zvláštní výdaje na veterinární náklady v případě neočekávaných onemocnění.
Už jste se rozhodli, že kanadský retrívr je pro vás to nejlepší? Pak můžete začít hledat štěně! Než začnete pátrat po chovateli, určitě byste si měli něco přečíst o úrovni příbuzenské plemenitby u tohoto plemene. Takto budete znát argumenty obou stran a můžete si na jejich základě vytvořit vlastní názor.
Pokud chovatele navštívíte u něj doma, poznáte i rodiče štěňat. Můžete se také ptát na temperament a zdraví rodičovských zvířat i na štěně. Chovatel vám pravděpodobně také položí několik otázek. To je dobré znamení, protože se chce ujistit, že jeho štěně dostane dobrý domov. Štěně bude mít očkovací průkaz, evropský pas zvířete v zájmovém chovu, průkaz původu a obvykle i čip.
Renomovaní chovatelé dbají na dobrou socializaci i zdravotní péči. Ze zájemců o štěně vybírají kriticky, aby štěňata odešla do dobrých rukou.
Od prodejců, kteří nejsou registrováni v klubu, byste si měli udržovat odstup. Chov tollerů vyžaduje odborné znalosti a více lásky ke zvířeti než k vlastní peněžence. Množitelé obvykle zajímá jen finanční zisk. Zdraví a socializace štěňat a péče o rodiče se tak dostávají na vedlejší kolej. Ani z lítosti byste u těchto lidí neměli štěně kupovat, protože poptávka tvoří nabídku.
Pokud si chcete koupit dospělého kanadského retrívra, je nejlepší poohlédnout se na internetu. Existují například i spolky „Retrívr v nouzi“. Tyto organizace se specializují na umisťování retrívrů. Čas od času tam najdete tollera, který hledá nový domov. Vzhledem k nižší četnosti výskytu tohoto plemene je to však spíše výjimka. To platí i pro křížence kanadských retrívrů nebo dokonce čistokrevné kanadské retrívry v útulku.
Pomeranian neohromí velikostí, ale svým přátelským přístupem, sebevědomím a energií. Není tedy divu, že si tato minivarianta špice získává stále více příznivců.
Nejmenší plemeno na světě má nejslavnější páníčky na světě a nejvyšší životní úroveň. Čivava je doma v kabelce Madony, Britney Spears nebo Paris Hilton. Přitom toto mexické plemeno je víc než jen luxusní psí společník.
