© F & J Photography / stock.adobe.com
Kanaánský pes je zvyklý žít zcela nezávisle na lidech.
Kanaánský pes patří ke skupině divoce žijících psů, kteří obývají africko-asijské oblasti. Kanaánští psi často žijí v blízkosti lidských sídel, aniž by se o ně lidé starali nebo je krmili. Jsou nezávislí, ostražití a od přírody velmi nedůvěřiví. Jako rodinní psi však mohou navázat důvěrný vztah i s člověkem. Musí mu ovšem důvěřovat.
Pokud si chcete získat důvěru kanaánského psa, musíte o ni tvrdě usilovat. Jako původní psí vyhnanci jsou zvyklí žít zcela nezávisle na lidech. Poddajnost a slepá poslušnost jsou tomuto inteligentnímu a instinktivnímu divokému zvířeti naprosto cizí.
Pokud kanaánský pes žije s lidmi, jedná se o rovnocenný partnerský vztah. Zvíře tak cítí blízkost k lidem, ale má také svobodu. Kanaánský pes se od ostatních domácích psů liší. Musí si zachovat nezávislost a potřebuje místa, kam se může uchýlit. Teprve až si bude jistý tímto prostorem, bude si moci užívat blízkosti a pouto s lidmi.
Nezávislost a samostatnost je však také to, co činí toto plemeno psů tak přitažlivým. Důvěru a náklonnost kanaána je třeba si zasloužit. Je zapotřebí velkého citu a pochopení pro zvláštnosti tohoto primitivního typu psa. Pokud se to povede, je pozdější porozumění a pouto mezi člověkem a zvířetem o to intenzivnější.
Jako rodinný pes – pokud byl včas socializován a důsledně vychováván – stojí oddaně po boku všech členů rodiny jako věrný strážce a ochránce. Jeho ochranitelský instinkt zahrnuje i ostatní domácí zvířata, pokud je na ně od začátku zvyklý. Kanaánský pes projevuje velkou toleranci a dobrotu k dětem v rodině. Děti ovšem musí respektovat, když chce být pes sám.
Jako správný hlídací pes je při setkání s cizími lidmi výrazně nedůvěřivý. Při neznámých zvucích, projíždějících autech, sousedech, chodcích nebo zvířatech, která se blíží k jeho pozemku, obvykle hlasitě štěká. Dává všem neomylně najevo, kdo je na tomto území pánem.
Ačkoli je kanaánský pes připraven se kdykoli bránit, nebývá obvykle agresivní. Kanaán by se nikdy nevystavil nebezpečí. Jeho vůle přežít a s ní spojený instinkt útěku je na to příliš silný.
Kanaán by nikdy neudělal nic, co by mu mohlo ublížit. Stejně tak nikdy neplní příkazy svého pána, aniž by nejprve nepátral po jejich smyslu. Od tohoto psa rozhodně nemůžete vyžadovat slepou poslušnost.
Musí získat důvěru ke svému člověku a uznat ho za vůdce smečky. Pak je ochotný spolupracovat a poslouchat. Je velmi loajální a chálavý. To jej činí snadno ovladatelným psem. I přes svou nezávislost se bez potíží naučí základní poslušnosti.
Při výcviku je však třeba brát ohled na jeho původní povahu. Bude jistě nutné použít určité kompromisy a triky, abyste kanaánského psa přesvědčili, že poslušnost má smysl. Sebevědomý pes proto není vhodný pro nezkušené začátečníky.
Kanaán je svým vzhledem dokonale přizpůsoben podmínkám oblasti svého původu. Podobný vzhled má tedy většina divokých kanaánských psů z jižních zemí. Jejich krátká až středně dlouhá srst je drsná, hustá a rovná. Díky bohaté měkké podsadě spolehlivě odpuzuje nejen nečistoty, ale i noční chlad.
Také co se týká barvy, většina psů se přizpůsobila svému prostředí. Jejich zbarvení srsti má širokou škálu od krémové, přes pískové barvy, červenou až po černou s bílou nebo bílou s hnědými či černými skvrnami. Černá symetrická maska i bílé znaky jsou povoleny u všech barevných typů.
Výška v kohoutku těchto kvadraticky stavěných, silných, středně velkých zvířat je 50 až 60 cm. Samci jsou obvykle výrazně větší než samice. Obecně jsou pohlavní znaky samic a samců velmi odlišné.
U kanaánského psa je obzvláště patrná poměrně široká lebka, která se směrem dopředu zužuje. Hlava je vždy dobře proporcionální. Trojúhelníkové, široce zašpičatělé a mírně na straně posazené uši a šikmé tmavé oči mandlového tvaru mu dodávají velmi ostražitý a inteligentní výraz. Bdělému kanaánovi vlastně nic neunikne – ani když spí.
Výrazná ostražitost a přirozená nedůvěra kanaánských psů vůči všemu novému byly a jsou pro přežití divokých psů zásadní. I dnes se psi vyskytují v celé africko-asijské oblasti. Žijí většinou v blízkosti lidských osad nebo beduínů. Živí se organickým odpadem lidí. Kanaáni dodnes občas žijí ve smečkách v poušti a živí se výhradně vlastním lovem zvěře.
Beduíni v dnešním Izraeli a Jordánsku je stále používají jako hlídací psy pro svůj tábor. Když divoká samice vychovává v jeskyni nová štěňata, čas od času jí hodí kousek chleba. Nakonec z jejích štěňat vyberou nejsilnějšího samce, který bude v budoucnu hlídat tábor. Ten se pak zdržuje v blízkosti beduínského tábora a spolehlivě ho chrání před útočníky. Ke stanům a lidem se však nepřibližuje.
Kanaánští psi nepotřebují lidi. Přesto se jimi nechají ochočit, pokud je to pro ně výhodné. Kynoložka a odbornice na chování psů Rudolphina Menzelová byla kanaánskými psy nadšena. Fascinovala ji také jejich vysoká ochota přizpůsobit se, aniž by se stali zcela závislými na člověku.
Menzelová se narodila v Rakousku. V roce 1934 emigrovala z Vídně do Palestiny (později Izraele). Založila vlastní chovný program s volně žijícími beduínskými psy. Vytvořila standard plemene a pojmenovala psy podle biblické země Kanaán.
Její úsilí bylo úspěšné: Izraelský svaz chovatelů přijal její standard plemene a FCI nakonec v roce 1966 plemeno uznala.
Dnes je kanaán zapsán v seznamu Mezinárodní kynologické federace pod číslem standardu 273 ve skupině 5 „Špicové a primitivní plemena“. Kanaánští psi patří k rodině špiců. Ta je považována za nejstarší psí rodinu na světě. Kanaánský pes se někdy také nazývá izraelský špic.
Na orientálních skalních rytinách z období neolitu (asi před 12 000 lety) i na egyptských reliéfech a nástěnných malbách jsou rozeznatelní psi, kteří se podobají dnešnímu kanaánovi.
Chovatele, kteří se věnují tomuto zvláštnímu a stále velmi vzácnému plemeni, dnes najdete nejen v rodném Izraeli. Také v USA a v několika evropských zemích, jako je Německo, Finsko, Anglie, Itálie nebo Švýcarsko, existují chovatelé kanaánského psa. I v Česku najdete pár chovatelů. Adresy chovatelů najdete v národních klubech psů nebo samozřejmě na internetu.
Pokud však přemýšlíte o pořízení kanaána, měli byste věnovat dostatek času důkladnému zvážení svého rozhodnutí. To samozřejmě platí pro všechny psy, ale pro kanaánského psa obzvlášť. Protože tento originální a nezávislý čtyřnohý přítel není obyčejný rodinný pes.
Souhlasí všichni členové vaší rodiny s pořízením kanaánského psa? Máte dostatek času a zkušeností, abyste se mohli věnovat jeho socializaci a výchově? Máte čas a fyzické prostředky na to, abyste živého a temperamentního psa podporovali a nabídli mu dostatek pohybu a aktivity? Pouze pokud na všechny tyto otázky odpovíte jednoznačně „ano“, měli byste začít hledat chovatele.
Ujistěte se, že štěně kupujete od renomovaného chovatele, který vám věnuje dostatek času a poskytne vám dostatek informací o plemeni a jeho vlastnostech. Renomovaní chovatelé si zájemce o štěně důkladně prověří, než mu svěří některé ze svých štěňat. Čím více o vás chovatel ví, tím lépe vám může před pořízením psa poradit.
Nebuďte dotčeni, pokud vám nedoporučí koupi tohoto plemene. Kanaáni bohužel končí v útulcích, protože jejich majitelé nemají dostatek času nebo jednoduše nezvládnou plnit nároky tohoto plemene.
Dospělé kanaány je často obtížné umístit, protože jsou velmi nedůvěřiví vůči novému prostředí a lidem.
Čím je kanaán mladší, tím je otevřenější a vnímavější k novým podnětům, lidem a zvířatům. Nejlepší dobou pro socializaci psa je rané štěněcí období. Měla by začít v prvních týdnech života, kdy je pes obvykle ještě u chovatele, a pokračovat by v ní měl pozdější majitel. Čím více toho kanaán v prvních týdnech pozná a zažije si jako „normální“, tím méně ho to bude později děsit.
Ve srovnání s výchovou a socializací kanaánů je péče o ně poměrně jednoduchá. Toto zdravé plemeno psů netrpí žádnými pro plemeno typickými chorobami a je považováno za velmi čistotné.
Drsná srst přirozeně odpuzuje nečistoty a stačí ji kartáčovat jednou až dvakrát týdně. Pouze ve fázi výměny srsti dvakrát ročně by se měl pes denně kartáčovat nebo česat. Odstraní se tak odumřelé chlupy z husté podsady a omezí se chomáče chlupů na koberci, pohovce nebo dece.
Kanaán jako volně žijící pes si sám hledá potravu a živí se organickým odpadem, který po sobě zanechají lidé. Jako moderní rodinný a domácí pes je ale závislý na podpoře svého majitele. Ale co dát takovému originálnímu divokému psovi?
Obecně platí, že psi jsou od přírody masožravci – ať už se jedná o ovčáky, jezevčíky nebo kanaánské psy. To znamená, že velkou část jejich stravy (asi 70 %) by mělo tvořit maso. Maso je pro psa nejdůležitějším zdrojem bílkovin. Celá jeho trávicí soustava je přizpůsobena zpracování masa: silné zuby, silné žvýkací svaly, relativně krátký střevní trakt a trávicí šťávy, které jsou na rozdíl od člověka poměrně agresivní.
Nejvyšší obsah bílkovin je bezpochyby v čerstvém, syrovém mase, protože vařením se obsah bílkovin v mase nevratně mění. Mnoho majitelů psů proto spoléhá na takzvané barfování. Při této metodě byste však měli dobře znát nutriční a energetické požadavky psa a vědět, jaké složení krmiva tyto potřeby nejlépe splňuje. Schůzka s veterinářem vám pomůže vypočítat, jaké množství krmiva váš pes potřebuje v závislosti na jeho hmotnosti, velikosti a úrovni aktivity.
Samozřejmě je časově méně náročné sáhnout rovnou po hotovém suchém nebo mokrém krmivu. Ale i zde byste se měli podívat na složení – protože ne všechny etikety na obalech splňují to, co slibují. Velké množství obilovin nebo jiných nadbytečných plnidel, sóji, cukru, umělých zvýrazňovačů chuti svědčí spíše o nekvalitním krmivu. Kvalitní produkty tyto látky neobsahují. Kromě toho by měl být zřejmý druh masa a jeho původ.
Kanaánský pes se od ostatních psů liší. Ti, kteří již mají zkušenosti s jinými plemeny domácích psů, si nemusí automaticky rozumět s kanaánem. Kanaánský pes nás lidi nepotřebuje – a jako rodinný pes to opakovaně dokazuje. Bez ohledu na to, jak dobře byl vychován a socializován, zachovává si svou nezávislost a samostatnost až do vysokého věku.
Často opakované povely a cviky inteligentního psa rychle omrzí. Pokud chcete kanaánského psa zaměstnat, musíte vymyslet něco víc než „standardní psí program“. Ačkoli se mohou nadchnout pro psí sporty, jako je agility, obedience, canicross, mantrail nebo stopování, potřebují také rozmanitost. Hledá dvakrát stejnou stopu nebo znovu přeskakuje stejnou překážku? Mnoho kanaánů na to nemá náladu.
Jste ochotni akceptovat tyto zvláštnosti a respektovat potřebu nezávislosti tohoto psa? Pak v něm najdete mimořádně věrného, pozorného a ochranitelského partnera, který má nejen skromné nároky na krmivo, ale také velmi malé nároky na péči. Kanaánský pes bude ochotně následovat majitele, který mu dá potřebnou volnost, ale zároveň mu důsledně a s láskou ukáže potřebné hranice a nabídne mu dostatek úkolů a pohybu.
Přečtěte si náš článek Navykání štěněte na nový domov: základní vybavení a tipy !
Pomeranian neohromí velikostí, ale svým přátelským přístupem, sebevědomím a energií. Není tedy divu, že si tato minivarianta špice získává stále více příznivců.
Nejmenší plemeno na světě má nejslavnější páníčky na světě a nejvyšší životní úroveň. Čivava je doma v kabelce Madony, Britney Spears nebo Paris Hilton. Přitom toto mexické plemeno je víc než jen luxusní psí společník.
