Již ve středověku byl Deerhound, známý také jako Skotský jelení pes, používán k lovu jelenů. Přestože plemeno ztratilo svůj původní účel, je stejně stále rychlé, hbité a neohrožené. Díky své jemné povaze jsou tito velcí chrti s drsnou srstí nyní oblíbenými rodinnými psy.
I když se to kvůli jeho impozantní velikosti, hrubé srsti a aristokratickému chování nezdá: deerhound je umazlený, přátelský rodinný pes – snadný na výcvik, poslušný a přizpůsobivý. Miluje čas strávený se svou rodinou, reaguje citlivě na jejich nálady a má výraznou „vůli potěšit“. Nejraději by vše napravil a zároveň by nikdy „neublížil mouše“. Pro děti je trpělivým společníkem na hraní a spolehlivým ochráncem, svému „pánovi“ vždy stojí věrně po boku. na cizí lidi a příslušníky stejného druhu reaguje zdrženlivě, ale nikdy agresivně nebo přehnaně plaše.
Je těžké si představit, že tento tichý a mazlivý čtyřnohý přítel je obávaný a neúnavný lovec, který se ve středověku nebál ani boje s jeleny dvakrát většími. Již v 15. století lovil svou kořist na kopcích a údolích Skotské vysočiny, pronásledoval ji přes 60 km, chytil ji, stáhl ji na zem a třásl s ní, dokud ho lovec neodvolal. K dnešnímu dni neztratil žádnou z těchto loveckých dovedností: jeho rychlost, síla a vytrvalost jsou stále pozoruhodné. A i když dnes chodí klidně na vodítku jako dobře vychovaný rodinný pes, jeho oči a uši jsou neustále v pohotovosti. Dokonce i sebemenší šustění a nejmenší pohyb vnímá Deerhound svými ostrými smysly.
Kdo chce chovat jeleního psa jako rodinného a doprovodného psa, měl by si uvědomit, že původ tohoto chrtího psa spočívá v lovu. Takže je jeho vášní stále volný běh. I když se doma jeví jako klidný a přizpůsobený pes, ve skutečnosti si čas strávený na pohovce užívá pouze, pokud se předtím opravdu vyřádil. Deerhound potřebuje nejen spoustu lásky a pozornosti, ale vyžaduje také tělesné a duševní vytížení.
Také navenek má deerhound typické chrtí rysy: Podobně jako chrt má charakteristická, zahnutá, široká a silná záda, silné, husté kosti a dobře polstrované tlapky. Pohybuje se obratně a hladce, vytváří silný, harmonický dojem a ve volném sprintu dosahuje impozantní rychlosti. Jeho bezvadný zrak, silný chrup a rozvinutý sluch — vlastnosti, které si udržuje až do stáří — odhalují jeho minulost loveckého psa.
Kromě toho je působivá velikost skotského jeleního psa. Minimální velikost samce je 76 cm, u samic — které jsou obvykle o něco menší — je to 71 cm. Mnoho zástupců tohoto plemene je dokonce ještě větší – standardy plemene nestanovují žádnou horní hranici. Neméně pozoruhodná je nízká hmotnost elegantních chrtů, kteří navzdory značné velikosti váží 36,5 až 45,5 kg. Psi nikdy nepůsobí těžkopádně a zatímco spousta jiných psů je v pokročilém věku zpomalená a tlustější, zůstávají jelení psi dokonce jako psí senioři zpravidla půvabní a obratní.
Navzdory svému elegantnímu, téměř aristokratickému vzhledu působí Deerhound robustně a divoce, což je způsobeno hlavně jeho hrubou a rozcuchanou srstí, která sice není úplně hustá, ale je přesto přiléhavá a spolehlivě odpuzuje vodu. Srst tohoto psa má spoustu barevných variant. Objevit se může tmavě nebo stříbrně šedá, tmavě modrošedá, šedá, žlutá, červená a červenohnědá barva srsti.
Deerhound má malé růžové uši, které jsou v klidu sklopeny dozadu. Ocas se silným kořenem je velmi dlouhý a sahá téměř až k zemi.
© mfotohaus / stock.adobe.com
Psi podobného vzhledu se objevují ve více než tisíc let starých vyobrazeních, která pocházejí z let před narozením Ježíše a 3. století. A i když není dodnes znám přesný původ tohoto plemene, předpokládá se, že toto plemeno pochází z velkých keltských chrtů. Zda již Keltové používali tohoto psa k lovu je nejisté, ale určitě byl Deerhound používán skotskými šlechtici ve středověku k lovu jelenů. Již v 15. století chovaly skotské klany jelení psy k tomuto účelu. Rychlost, síla, hbitost a odvaha měly být hlavními vlastnostmi „Highland Deerhounds“.
S vynálezem přesných loveckých zbraní, rostoucí industrializací a pronájmem bývalých loveckých revírů se proslulí lovečtí psi stali nezaměstnanými.
Také vítězství Angličanů nad Skoty ukončilo chov těchto psů na mnoha místech. Kolem roku 1830 bylo toto plemeno téměř vyhynulé, ale naštěstí se bratři Archibald Mcneill a Lord Colonsay chopili chovu tohoto plemene a s využitím nejlepších exemplářů vybudovali slavný rod Colonsay. Rodina McNeil chovala jelení psy do roku 1914. V roce 1886 byl založen deerhound klub, který stanovil standardy plemene.
Díky mnoha pozitivním rysům, které z něj činí příjemného a spolehlivého partnera i pro nelovící, si deerhound zachoval svou popularitu i po vymizení svého původního účelu. Tito psi jsou v dnešní době doprovodnými, rodinnými a závodními psy. V oblastech, ve kterých je lov zajíců stále povolený a oblíbený jsou stále tito psi používáni. Celosvětově existují chovatelé, kteří se plemeni věnují s velkou vášní a obezřetností a přispívají s jejich chovem k zachování mnoha pozitivních plemenných charakteristik jeleních psů.
Už jste o plemeni četli hodně a domníváte se, že Deerhound je pro Vás tím pravým plemenem? Pak je dalším bodem hledání chovatele. V chrtích spolcích nebo kynologických sdruženích jednotlivých zemí najdete seznam registrovaných chovatelů. Tím snížíte riziko, že se dostanete do spárů tzv. „množíren“, které psy prodávají zdánlivě výhodně na internetu nebo s pomocí inzerátů v novinách. Seriózní chovatelé jsou registrováni u nadřízeného klubu nebo spolku, který dohlíží na dodržování rasových standardů a který pravidelně kontroluje chovatele a zvířata. Certifikované záznamy o předcích zaručují, že se jedná o zdravé a socializované štěně, které pochází z láskyplného a obezřetného chovu. Náchylnosti k různým genetickým vadám jsou v chovu minimalizovány s pomocí přísné vylučovací metody. Cena za očkované a odčervené štěně se pohybuje mezi 1200 a 1500 euro.
Přečtěte si také naše články o tom, jak správně zabydlet štěně: Základní vybavení a tipy!
© Kim / stock.adobe.com
Pokud si chcete pořídit skotského jeleního psa, budete se muset dříve nebo později zamyslet na tím, co Váš nový člen rodiny vlastně žere – koneckonců mají psi jiný organismus než my lidé, a nesnesou spoustu jídel, která my normálně jíme. Mají různé požadavky na energii a živiny a potřebují speciální krmivo pro psy, které optimálně splňuje tyto potřeby. Tento požadavek na živiny však nelze vypočítat pro všechny deerhoundy stejně — protože všichni chrti nejsou stejní. Jejich potřeby se liší v závislosti na věku, výšce, hmotnosti a úrovni aktivity. Štěně, které ještě roste, potřebuje speciální krmivo pro štěňata, které splňuje vyšší energetické požadavky mladého psa. U starších psů je na druhé straně energetická potřeba nižší, ale může se prudce zvýšit v případě vysokého sportovního vytížení, třeba kvůli závodu chrtů, nebo kvůli Coursingu.
Veterináři nebo online kalkulačky používají vzorec pro metabolickou tělesnou hmotnost při výpočtu energetických požadavků. Nicméně často není zohledněna opravdová aktivita psů. Koneckonců lze všechny tyto informace jen těžko vměstnat do matematického vzorce, protože i aktivita psa vykazuje enormní výkyvy. Žije pes s dětmi nebo jinými psy? Kolik má stresu? Chodí často na výstavy psů nebo se účastní závodů chrtů? Běží obvykle na vodítku, nebo může často běžet volně? Jak reaguje na podněty? Je pes klidný, nebo se stresuje? Všechny tyto faktory ovlivňují denní energetické požadavky psa. Přestože tyto znalosti na první pohled komplikují otázku potřeb živin a správného krmiva, měly by Vám pomoci v tom, abyste se nezbláznili z enormního množství vzorců a pravidel. Výpočty jsou pouze doporučení a neukazují přesně to, co Váš pes opravdu potřebuje. Poslechněte svůj instinkt! Pes, který nemá nadváhu, který je agilní, pozorný a silný, který má dobré svalstvo, lesklou srst a čiperné, zářivé oči, má jistě správné krmivo.
V podstatě je u skotských jeleních psů známo jen málo onemocnění typických pro toto plemeno. Problémem mnoha velkých chrtů je však přetočení žaludku, které může zasáhnout i zcela zdravé psy a v mnoha případech vést ke smrti. Aby se snížilo riziko, může být užitečné rozdělit denní dávku krmiva pro psa na dvě (odpovídajícím způsobem menší) jídla. Měli byste také nechat svého psa odpočívat alespoň hodinu po jídle — společné aktivity, kde se Deerhound hodně pohybuje, namáhavé běhání nebo divoké dovádění, to vše by mělo po jídle počkat.
Jak jste si již přečetli, správná výživa skotského jeleního psa vyžaduje know-how a zkušenosti. Naštěstí v oblasti péče o zvíře si můžete oddychnout. Vzhledem ke své hrubé srsti patří skotští jelení psi k plemenům nenáročným na péči. Příležitostné kartáčování je pro jejich robustní srst dostačující.
Nicméně čas, který ušetříte díky nenáročné péči o psa, musíte opět investovat do toho, aby Váš pes byl neustále zabaven. Stejně jako všichni chrti, tento skotský čtyřnohý přítel potřebuje spoustu běhání. Jednoduché venčení s vodítkem Deerhoundovi nestačí. Mělo by být zajištěno, že může hodně běhat — například jako společník při jízdách na kole, na speciálním vybavení pro závodní psy, při coursingu nebo jen ve volné přírodě. V posledním jmenovaném případě byste ovšem měli mít pod dohledem lovecký instinkt Vašeho psa. Skotští jelení psi mají jako všichni chrti extrémně dobré oči a ihned se rozběhnou za kořistí, která se ještě ani nepohnula. Rozhodujícím faktorem v tomto případě je, jak dobře Váš pes reaguje na vaše odvolání. Naštěstí jsou Deerhoundi s lidmi dobře propojeni a ochotně se jim podřizují. Pokud s Vámi pes žije v úzkém kontaktu, dostává se mu hodně lásky a pozornosti, má dostatek prostoru a může se pohybovat, nepředstavuje jeho chov a výchova — dokonce i pro začátečníky — žádný problém.
Pomeranian neohromí velikostí, ale svým přátelským přístupem, sebevědomím a energií. Není tedy divu, že si tato minivarianta špice získává stále více příznivců.
Nejmenší plemeno na světě má nejslavnější páníčky na světě a nejvyšší životní úroveň. Čivava je doma v kabelce Madony, Britney Spears nebo Paris Hilton. Přitom toto mexické plemeno je víc než jen luxusní psí společník.
