Fena belgického ovčáka stojí na zahradě
Elegantní a náročný belgický ovčák se vyskytuje ve čtyřech různých variantách, které se svým vzhledem velmi liší. Společným znakem je jejich obrovská touha po pohybu a zaměstnání, což vyžaduje hodně času a zkušeností ze strany majitele.
Jako bývalý pastevecký pes, který byl zodpovědný nejen za ochranu svého stáda, ale také za ochranu farmáře a jeho majetku, má belgický ovčák stále všechny cenné vlastnosti vynikajícího strážce domu a zahrady. Ostražitý, živý a bleskově reagující – vždy připraven bránit svou smečku. Díky svému silnému ochranářskému pudu nese instinktivně odpovědnost za vše, co patří do jeho domu. Majitelé belgických ovčáků nemusejí mít strach ze zlodějů.
Tento odvážný čtyřnohý přítel však není pes pro bojácné nebo snad nejisté lidi. Belgický ovčák potřebuje po svém boku rovnocenného partnera, který si umí s jeho temperamentním charakterem poradit sebejistě, empaticky a důsledně. Aby se zabránilo nepříjemným překvapením, musí být jeho ochranářský instinkt od začátku pod kontrolou. Pro harmonické soužití s inteligentním hlídačem je nezbytná správná výchova a dobrá socializace.
Stejně důležitá jako důsledná a milující výchova je ochota zaměstnat svého psa sportovním a mentálním způsobem. Je třeba vzít v úvahu jeho nesmírnou touhu po pohybu a činnosti. Pokud je toto zanedbáno, může se i u čistokrevného psa vyvinout nepříjemné chování a někdy i sklon k nadměrné agresivitě. Dobrou kompenzací mohou být – kromě výcviku jako pracovního psa pro policii, celní nebo záchrannou službu – psí sporty. Hraví a inteligentní psi jsou nadšení pro téměř všechny sporty. Díky své rychlosti, schopnosti vysoko skákat a mimořádným lezeckým dovednostem dosahuje velmi dobrých výkonů zejména v agility.
Belgický ovčák se však nevyznačuje jen sportovní výkonností a ostražitostí. Stejně pozoruhodná jako jeho nevyčerpatelná energie je i jeho silná vůle se učit. Díky své vysoké inteligenci a ochotě učit se novým věcem se projevuje jako učenlivý žák, který chce potěšit svého učitele v každé situaci. Jeho učenlivá a na člověka orientovaná povaha je při výchově velmi užitečná. Přílišná přísnost je u této citlivé bytosti nejen nevhodná, ale také zcela zbytečná. S láskou, trpělivostí a spoustou času na běžné (sportovní) aktivity se ostražitý pastevecký pes stává oddaným a spolehlivým rodinným psem, který bude vždy věrný svým blízkým.
Ve své podstatě jsou si všichni belgičtí ovčáci docela podobní. Vizuálně jsou však tak odlišní, že je někdy těžké uvěřit, že tyto různé typy jsou jedno a to samé plemeno. Stávající standard plemene FCI, ve kterém je belgický ovčák zařazen pod číslem 15 ve skupině 1 (plemena ovčácká, pastevecká a honácká), uznává plemeno ve čtyřech různých variantách. Tyto čtyři varianty se liší hlavně délkou, směrem růstu a barvou srsti.
Malinois je pravděpodobně nejznámějším typem tohoto plemene a vizuálně je nejblíže německému ovčákovi. Jeho krátká srst je – kromě černé masky – plavá s uhlováním. To znamená, že konce chlupů jsou zbarveny černě a dodávají základní světlé barvě mírně tmavší odstín.
Původním, ale nyní nejvzácnějším představitelem plemene je Laekenois. Je také krátkosrstý a plavě zbarvený jako Malinois, ale má hrubou srst. Srst je tvrdá a suchá a vypadá rozcuchaně. Tento poněkud „odvážný“ vzhled je standardem výslovně požadován.
Zabarvení srsti Tervuerena připomíná zbarvení Malinois: plavá s černým uhlováním a s černou maskou. Jeho chlupy jsou však delší, a proto patří – vedle Groenendael – k dlouhosrstým typům tohoto plemene.
Rovněž dlouhosrstý Groenendael je jediným typem, který má jednobarevnou černou srst. Stejně jako u všech ostatních typů je tolerována malá bílá skvrna na hrudi a bílé znaky na prstech.
Všechny čtyři typy mají společný elegantní a hrdý vzhled. Obzvláště dlouhosrstí Tervueren a Groenendael vypadají téměř majestátně. Na jedné straně to je díky jejich lehké postavě, která navzdory své velikosti nikdy nevypadá objemně, a na druhé straně kvůli jejich užší hlavě, která je vysoko nesená. Na rozdíl od jejich příbuzných, německých ovčáků, mají belgičtí zástupci plemene drobnější a kratší stavbu těla. Zatímco německá varianta má spíše obdélníkovou postavu, belgický ovčák je při pohledu ze strany téměř čtvercový. Jejich chůze je také méně široká než u německých ovčáků. Přesto ho někdy převyšují v rychlosti, obratnosti a skákání.
Rychlost a obratnost byly charakteristickými znaky předků belgických pasteveckých psů, kteří byli původně chováni výhradně jako pracovní psi pro pastýře a rolníky. Až do konce 19. století bylo v Belgii velké množství pasteveckých a honáckých psů, kteří byli navzdory jejich odlišnému vzhledu „divoce“ kříženi – v popředí rolnického chovu byla pouze jejich způsobilost k práci. Až v roce 1891 nově založený bruselský „Klub belgických ovčáků“ ukončil tento „chaotický“ stav. První standard rozdělil belgické pastevecké psy do tří různých typů s ohledem na vlastnosti jejich srsti: hrubosrsté, krátkosrsté a dlouhosrsté.
V průběhu historie belgického ovčáka se mezi chovateli opakovaly spory ohledně povolených barev a typů. V posledních sto letech byly varianty srsti znovu a znovu měněny až do dnešních čtyř platných typů, z nichž každý byl pojmenován názvem belgického místa. Nakolik byly vedeny spory o vzhled srsti, u charakteru, morfologie a vhodnosti využití byli chovatele belgických ovčáků jednomyslní. Svou povahu a tělesnou stavbu si toto plemeno zachovávalo od samého počátku.
Belgičtí ovčáci mají stejnou stavbu těla a vzhled jako holandský ovčák pocházející z Nizozemí. Ačkoli se v Nizozemí, kde je povolen rovněž žíhaný typ srsti, nerozlišují jednotlivé varianty, jsou obecně ovčáci obou zemí Beneluxu totožní. Holandský i belgický ovčák pochází ze zhruba stejné oblasti a jako různá plemena začali být rozlišováni až poté, co se Belgie oddělila od Nizozemska.
Od standardizace psího plemene již není možné mezi sebou jednotlivé variety křížit. Chovatelé se tedy obvykle zaměřují pouze na jeden typ: Malinois, Laekenois, Tervueren a Groenendael. První z nich je nejčastější, ale belgický ovčák je, na rozdíl od svého německého protějšku, poměrně vzácným plemenem, což můžete pocítit při hledání dobrého chovatele.
Tento aspekt má také pozitivní stránku, protože díky svému relativně malému rozšíření je belgický ovčák velmi zdravé plemeno, u kterého se nemusíte příliš obávat specifických onemocnění souvisejících s touto rasou. Přestože je čas od času popsána náchylnost k epilepsii nebo dysplazie loktů, obávaná dysplazie kyčle (DKK), která se vyskytuje téměř u všech psích plemen této velikosti, je u těchto psů velmi vzácná. Belgičtí ovčáci však samozřejmě mohou také onemocnět, a proto byste měli svého psa vždy pečlivě sledovat, abyste včas rozpoznali změny v chování a vzhledu. Mohlo by se jednat o příznaky onemocnění, které vyžaduje veterinární ošetření.
Pro včasné odhalení infekcí nebo nemocí nemusíte svého psa vyšetřovat hodiny denně. Při správné péči o svého psa pečujete dostatečně i o jeho zdraví. Pravidelným čištěním srsti, zkracováním drápů nebo čištěním zubů a uší můžete nejen zabránit možnému zánětu, ale zároveň se svému psovi věnujete, a navíc ho odpovídajícím způsobem kontrolujete. Během péče si automaticky všimnete změn kvality jeho srsti, lysých nebo zanícených oblastí kůže nebo větších změn hmotnosti.
Péče, kterou toto plemeno vyžaduje, je v zásadě zvládnutelná. Liší se zejména v udržování srsti – v závislosti na různých typech plemene. Krátkosrstí Malinois a Laekenois potřebují kartáčování přibližně jednou týdně. Oproti tomu dlouhosrstí Groenendael a Tervueren vyžadují kartáčování několikrát týdně. Dvakrát do roka, když pes mění srst a pes ztrácí hodně chlupů, musí být péče o srst intenzivnější. Obecně však srst dlouhosrstých typů nemá sklon k plstnatění a na rozdíl od některých jiných dlouhosrstých psů je péče o ni vcelku snadná.
Stejně jako u všech psů je i u tohoto plemene nezbytná pravidelná kontrola a péče o uši, oči, zuby a dásně. Zkracování drápů je také důležitou součástí péče. Je důležité, abyste svého temperamentního belgického ovčáka navykli na proceduru celé péče již v rané fázi. S pravidelností, důsledností a láskyplnou trpělivostí naučíte aktivního psa zůstat v klidu a nechat se bez odporu vyšetřit.
Stejně jako správná péče je pro zdraví Vašeho mazlíčka důležitá i dobrá a vyvážená strava. Ale které krmivo pro psy je pro belgického ovčáka nejlepší? Bohužel na tuto otázku nelze odpovědět plošně pro všechny psy tohoto plemene. Ačkoli mají všichni belgičtí ovčáci zhruba stejnou postavu, jejich energetické potřeby se mohou značně lišit v závislosti na jejich věku, hmotnosti a úrovni aktivity. Při výběru správného krmiva byste měli mít vždy na paměti individuální potřeby Vašeho psa. Mladý pes potřebuje jiné krmivo než starší pes, a stejně tak aktivní pracovní pes bude mít jinou potřebu než čistě rodinný pes.
Bez ohledu na tato individuální kritéria, která byste měli určitě zvážit, platí pro dospělého psa pravidlo, že krmivo by mělo obsahovat asi 70 až 80 procent masa. Maso je nejdůležitějším zdrojem bílkovin pro zdravý vývoj psa. Abyste předešli alergiím, můžete vybrat nějaké exotičtější krmivo, jako je pštros, klokan nebo vodní buvol. Další důležitou složkou potravy je zelenina a ovoce, které čtyřnohému příteli dodávají důležité vitamíny a živiny. Vyvarujte se přílišnému množství sladkého ovoce a sacharidů – stejně jako většího množství obilovin. Cukr a další sladidla by měly být pro misku Vašeho psa naprosto tabu. Kořeněné jídlo nebo zbytky ze stolu jsou pro Vašeho čtyřnohého přítele také nevhodné. Pokud chcete svého ovčáka potěšit, dejte mu speciální pamlsky pro psy, anebo ještě lépe: vezměte ho do přírody a nechte ho se vyřádit.
© Peter / stock.adobe.com
Hodně pohybu má pozitivní vliv nejen na hmotnost Vašeho psa, ale slouží také pro jeho fyzické a duševní vyžití. Belgičtí ovčáci mají vysoké nároky a pro svou duševní pohodu potřebují mnohem více pohybu a aktivity než ostatní psi. Každodenní procházka okolo bloku zdaleka těmto psům nabitým energií nestačí. U ovčáckých psů, kteří jsou jako služební psi využíváni policií, celní správou, osobní ochrankou nebo jako pastevečtí a pracovní psi, je toto zaměstnání obvykle fyzická a duševní výzva sama o sobě. Zástupci plemene, kteří jsou chováni jako rodinní psi, však bezpodmínečně potřebují odpovídající náhradní zábavu a zaměstnání.
Psí sport je nutností pro soužití s belgickým ovčákem. Zástupce této rasy lze potkat téměř ve všech oblastech psích sportů, kde opakovaně v soutěžích dosahují velkých. Jeho výrazné nadšení pro práci a inteligence, stejně jako jeho vynikající fyzická konstituce, jeho rychlost, hbitost a síla zajišťují, že s ním sotva nějaký jiný pes může držet krok, pokud jde o psí sporty. Obzvláště působivá je jeho schopnost vysokých skoků. Belgický ovčák snadno překoná zeď o výšce 2,5 metru.
Je samozřejmé, že takoví sportovní a temperamentní psi by se určitě měli dostat do rukou aktivním a zkušeným majitelům. Jako majitel belgického ovčáka musíte mít především čas a náladu se svým psem aktivně pracovat. Fyzicky a psychicky zaměstnaní psi jsou nejen zdravější a šťastnější, ale jsou také více vnímaví k poslušnosti a výchově. Zejména u tohoto plemene, které má v sobě určitou základní ostrost, může nedostatečný výcvik vést k nebezpečným problémům s chováním.
Kromě spousty pohybu a aktivity potřebují ovčáci také důsledný výcvik a časnou socializaci, aby se mohli přizpůsobit jako rodinní psi. Neměli byste však zapomenout, že tito psi jsou velmi citliví a že – kromě důslednosti – potřebují především lásku, klid a trpělivost. Přehnaná přísnost je rozrušuje a rozhodně nevede k požadovanému výchovnému úspěchu. Náklonnost v podobě pohlazení si užívají stejně jako společné aktivity. Psi, kteří mají dostatečné fyzické i duševní vyžití, se doma chovají klidně a vyrovnaně a projevují se jako věrní společníci, kteří svým majitelům dopřejí mnoho let radosti.
Pomeranian neohromí velikostí, ale svým přátelským přístupem, sebevědomím a energií. Není tedy divu, že si tato minivarianta špice získává stále více příznivců.
Nejmenší plemeno na světě má nejslavnější páníčky na světě a nejvyšší životní úroveň. Čivava je doma v kabelce Madony, Britney Spears nebo Paris Hilton. Přitom toto mexické plemeno je víc než jen luxusní psí společník.
