© Dogs / stock.adobe.com
Již na pohled je zřejmé, že beauceron je velmi sebevědomý pes.
Kvůli svému sebevědomí a dominantní povaze potřebuje robustní beauceron zkušeného majitele, který ho bude vychovávat s velkou láskou a důsledností.
Tomuto francouzskému psovi rozhodně nechybí sebevědomí. Původně sloužil jako pastevecký pes. Dokázal snadno udržet pod kontrolou stádo 200 až 300 zvířat. Uměl ochránit sebe, stádo i pastevce. S těmito úkoly se pojí jistá dávka nezávislosti.
První chovatelé si jivýslovně přáli. Dnes je naopak často vykládána jako svéhlavost, neústupnost nebo paličatost. Beauceron má totiž tendenci k určité dominanci, a proto nepochybně vyžaduje pevnou ruku.
Temperament a impozantní vytrvalost plemeni prospívají při výcviku. Tito psi vyžadují ale také aktivní a sebevědomé majitele. Musejí se psem dokázat udržet krok. Vrozená potřeba pastevectví a sklon k nezávislosti se při nedostatečném vytížení rychle stávají vážným problémem. V některých zemích je proto zařazen na seznam nebezpečných plemen, k jejichž chovu je třeba povolení.
Někdy bývá využíván jako pastevecký pes, služební a obranářský pes policie nebo jako záchranářský pes. V ostatních případech by měl tento inteligentní a hbitý pes rozhodně provozovat psí sporty. Dovádění venku a zdolávání nových výzev dodává psovi větší vyrovnanost. Posiluje také úzké pouto mezi psem a jeho majitelem.
Přes tyto vlastnosti beauceron miluje svou rodinu a zejména svého „vůdce smečky“ nade vše. Majitel by měl brát zvláštnosti svého psa s nadhledem. Měl by psovi dopřát láskyplnou, ale důslednou výchovu. Dostatek pohybu a aktivity je také nutnosté. Pak bude mít po svém boku neuvěřitelně věrného a spolehlivého partnera. Beauceron bude v případě nouze bránit své blízké za každou cenu.
Dobře vycvičený a fyzicky i psychicky vytížený pes je snadno ovladatelný a poslušný. Příkazy plní rychlostí blesku a zadané úkoly vykonává s téměř nakažlivou radostí z práce.
O co víc je beauceron blízký svému člověku, o to víc je nedůvěřivý k cizím lidem. Není však jeho stylem hlasitě štěkat. „Protivníka“ spíše zpovzdálí pozoruje. Pozornému strážci nic neunikne. Vždy je připraven neohroženě a odvážně se postavit útočníkovi do cesty.
Pokud je přesvědčen, že jeho rodině nehrozí žádné nebezpečí, ochotně se nechá pohladit cizími lidmi. Vždy samozřejmě za předpokladu, že beauceron uznává svého majitele jako schopného vůdce smečky, na jehož úsudek se může spolehnout.
Obecně platí, že s tak odvážným a nebojácným hlídacím psem po boku vám pravděpodobně nehrozí žádné nebezpečí. Většina lidí by se pravděpodobně do souboje s beauceronem nepouštěla. Jedná se bezpochyby o impozantního psa. Samci dosahují výšky v kohoutku až 70 cm a hmotností až 50 kg. Jejich postava je však velmi silná a atletická. (Polo)vztyčené uši, které nikdy nepřiléhají k hlavě, a jeho bdělý pohled mu také dodávají ostražitý a sebevědomý výraz.
Krátká srst s hustou podsadou poskytuje robustním psům spolehlivou ochranu před povětrnostními podmínkami. Beauceron se vyskytuje ve třech různých barvách:
Ve všech třech barvách má tlapky s pálením, což mu také vyneslo jméno „Bas Rouge“ (česky „červená punčocha“).
Stejně charakteristické jako „červené punčochy“ jsou pro beaucerona dvojité drápy. Měly by být nasazeny co nejníže, aby zvětšovaly plochu zadních nohou. Ve svých počátcích pasteveckého psa sloužily beauceronům v boji. Poskytovaly jim také bezpečný úchop, například při chůzi po písku nebo při přebíhání ovcí v ohradě. V průběhu let tuto funkci ztratily. Dnes jsou svědectvím čistoty tohoto plemene. Ve srovnání s ostatními psy jsou zvláštností.
Historie plemene beauceron je úzce spjata se starým pastevectvím ve Francii. Až do 19. století se ve Francii vyskytovaly velmi odlišné typy pasteveckých psů. Ti byli kříženi a chováni výhradně pro své pracovní schopnosti. Bývali využiváni při pasení dobytka. V průběhu let v důsledku rostoucí industrializace však ubývalo pastevectví. Všestranný a odvážný beauceron tak našel své uplatnění na farmách zemědělců. Zde byl spolehlivě využíván ke střežení a obraně majetku.
Předci těchto ovčáckých psů jsou zmiňováni již ve středověku. Plemeno beauceron, jak ho známe dnes, se však vyvinulo až na konci 19. století. Historie jeho standardizace je úzce spjata s historií briardů. S touto rasou byli do té doby považováni za jedno plemeno.
Francouzský kynolog a veterinář Pierre Mégnin v roce 1888 plemena beauceron a briard rozdělil. Nově založený „Club Français du Chien de Berger“ vypracoval samostatné standardy pro dlouhosrsté psy „Chien de Berger de Brie“ (briard) a pro krátkosrsté psy „Chien de Berger de Beauce“ (beauceron).
Krátce po založení prvního speciálního klubu s názvem „Club des Amis du Beauceron“ (Klub přátel beauceronů) bylo nové plemeno uznáno Mezinárodní kynologickou federací (FCI). Zde je dodnes vedeno pod standardním číslem 44, skupina 1 (pastevečtí a honáčtí psi). Beauceron je dnes zastoupen především ve Francii a v sousední Belgii. V zemi původu je ročně zapsáno asi 3000 až 3500 štěňat plemene beauceron. Od roku 2007 je plemeno oficiálně uznáno také Americkým kynologickým svazem (AKC). Mimo Francii však patří beauceron k vzácným plemenům psů.
© Eric / stock.adobe.com
Máte zájem o beaucerona? Měli byste vědět, že zdravé štěně nelze získat ze dne na den. Stejně jako je třeba dobře zvážit koupi tohoto čistokrevného psa, měli byste věnovat čas i výběru vhodné chovatelské stanice.
Jste přesvědčeni, že toto plemeno je pro vás to pravé? Můžete mu nabídnout vše, co tento poměrně náročný pes potřebuje? Několikaměsíční čekací doba na štěně beaucerona ze zdravé linie není rozhodně neobvyklá. Vaše trpělivost se však jistě vyplatí.
Adresy registrovaných, a tedy obvykle renomovaných chovatelů lze získat od příslušného chovatelského klubu plemene beauceron. Renomovaný chovatel však nemusí nutně znamenat, že je pro vás ten správný.
Na rozdíl od nákupu auta budete s chovatelem v častém kontaktu i po koupi štěněte. Máte jakékoli dotazy týkající se stravy, výchovy a zdraví vašeho psa? Zkušení chovatelé vám rádi poskytnou informace a cenné rady. Měli byste mít rádi nejen psy, ale také chovatel by vám měl být sympatický.
Nejlepší je navštívit několik chovatelů. I když je obvykle první dojem správný, je lepší navštívit chovatele několikrát, než si štěně odnesete domů. Dobrý chovatel vás rád přijme, odpoví na vaše otázky a ochotně vám ukáže svou chovatelskou stanici a zvířata. Nedivte se, že se vás bude také vyptávat. Zapálený chovatel chce přece vědět, do jakých rukou se jeho štěňata dostanou.
Při výběru štěněte je samozřejmě také důležité, aby zvířata měla všechny potřebné doklady a očkování a prošla všemi doporučenými zdravotními prohlídkami. Na rozdíl od mnoha jiných čistokrevných psů se u beaucerona obvykle nemusíte obávat žádných nemocí specifických pro toto plemeno. Toto plemeno se naštěstí vyhnulo osudu mnoha „módních psů“. Dokázalo si zachovat svou robustnost a odolnost z minulosti pasteveckého psa.
V jednotlivých případech se však může vyskytnout dysplazie kyčelních nebo loketních kloubů (DKK, DLK), torze žaludku nebo epilepsie.
Abyste se vyhnuli problémům s klouby, gastritidě nebo jiným onemocněním, je pro vašeho psa nesmírně důležitá zdravá a vyvážená strava. Zajišťuje mu přísun všech důležitých živin a minerálů, dobrý vývoj a vitalitu po celý život.
Na tuto otázku nelze odpovědět obecně pro všechny psy. Nutriční požadavky se u jednotlivých psů liší. Energetická potřeba závisí na úrovni aktivity, věku a hmotnosti zvířete. O tom, které krmivo je pro vašeho beaucerona vhodné, se poraďte s veterinářem, chovatelem nebo odborníkem na výživu psů.
Krmivo pro dospělého psa bez zdravotních problémů by mělo splňovat následující základní požadavky:
Doporučuje se rozdělit denní krmnou dávku na dvě porce denně. Váš pes se rychle přizpůsobí těmto pevným časům a přestane mezi krmením žebrat. V zájmu udržení váhy psa byste mu neměli dávat příliš mnoho pamlsků mezi jídly.
Pes by měl vždy mít k dispozici čerstvou vodu na pití.
Pevně stanovené časy se doporučují nejen pro jídlo, ale také pro péči o psa. Nejlepší je navyknout psa na nezbytné ošetřovací rituály již v raném věku. Pravidelně kontrolujte a čistěte srst, uši, drápy, zuby a dásně. Díky krátké a tvrdé srsti stačí jednou denně srst otřít hadříkem. Uši, zuby a dásně by se měly čistit jednou týdně. Rovněž drápy (včetně dvojitých drápků) je třeba pravidelně stříhat, aby nedošlo k poranění.
Začněte tuto pravidelnou péči provádět co nejdříve. Pes se tak rychleji naučí vydržet v klidu. Čištění zubů dospělého beaucerona, který se zubní péčí nemá mnoho zkušeností, by jinak mohlo být velkou výzvou.
Beauceron je velký a velmi silný pes, a proto je potřeba stejně silná ruka, která udrží tento příval energie na uzdě. Jeho majitel by proto měl být schopen držet s tímto silákem krok nejen psychicky, ale i fyzicky. Samozřejmě se těžko najde majitel, který by byl schopen urazit denně 100 km jako jeho beauceron. Přesto by měl mít majitel dostatek vytrvalosti a síly, aby svému sportovnímu psovi dopřál dostatek pohybu. A v případě nouze ho udržel na vodítku.
Jako bývalý pracovní pes byl zvyklý urazit denně mnoho kilometrů. Zadané úkoly plnil s velkým nadšením pro práci a samostatností sobě vlastní.
I dnes potřebuje beauceron stále dostatek pohybu a zaměstnání. Výcvik služebního a obranářského psa, stopaře nebo psa záchranáře je samozřejmě pro tohoto všestranného a pracovitého psa ideální. Naštěstí si i v psích sportech najde vhodné pole působnosti, které ho zaměstná a uspokojí. Ať už jde o obedience, agility nebo mantrailing – rychlý, obratný a inteligentní beauceron je vhodný téměř pro všechny psí sporty. Rád také doprovází své majitele při běhání, jízdě na kole nebo na koni.
Neměli bychom však zapomínat, že stejně důležité je i dostatečné a pravidelné zaměstnání hlavy.
Pes, který je dostatečně fyzicky i psychicky vytížený, nemá potřebu hledat si vlastní úkoly a ochotněji se začlení do rodiny. O beauceronovi se říká, že je obtížně cvičitelný. Není to však pravda. Velmi ochotně poslouchá příkazy svého pána a ukazuje se jako poslušný, rychle chápající žák. To vše ale pouze za předpokladu, že má dostatek pohybu a aktivity. Beauceron mimochodem nesnese hrubé chování ani tvrdou ruku. Ani malé „uklouznutí“ tento hrdý pes jen tak neodpustí.
Není pochyb o tom, že chov beaucerona vyžaduje hodně síly, zkušeností a důslednosti při výchově. Je ale třeba také hodně empatie pro to, jak se svým náročným psem jednat a kdy mu vedle veškeré aktivity dopřát i trochu odpočinku. Protože odpočinek je dobrý nejen pro vás, ale i pro vašeho psa!
Pomeranian neohromí velikostí, ale svým přátelským přístupem, sebevědomím a energií. Není tedy divu, že si tato minivarianta špice získává stále více příznivců.
Nejmenší plemeno na světě má nejslavnější páníčky na světě a nejvyšší životní úroveň. Čivava je doma v kabelce Madony, Britney Spears nebo Paris Hilton. Přitom toto mexické plemeno je víc než jen luxusní psí společník.
