© Lunja / stock.adobe.com
Anglický buldok velkým sportovcem nikdy nebude. Počítejte s ním spíše na klidné procházky.
Vypadá nazlobeně, je pohodlný a chrápe – „ideální společník“ vypadá opravdu jinak. Ale svým nezaměnitelným šarmem, smyslem pro humor a laskavou, mírnou a nemotorně působící povahou si anglický buldok okamžitě získá vaše srdce.
Buldoka charakterizuje mohutná hlava s krátkým čenichem, široký hrudník a poměrně úzký hřbet a krátké nohy. Tyto vlastnosti jsou pro buldoka charakteristické dodnes. Žádný z těchto znaků by však neměl být natolik výrazný, aby byla omezena pohyblivost psa nebo docházelo dokonce k deformacím.
Podsadité, kompaktní tělo by mělo mít optimální proporce. Ačkoli zejména samci jsou poměrně těžcí vzhledem k jejich malé velikosti (cca 25 kg), jejich chůze by neměla být těžkopádná.
Ideální anglický buldok je aktivní pes, který nemá sklony k nadváze. Psi se značnou dušností jsou podle standardu chovu nežádoucí. Malé, tenké uši buldoka (růžicové uši) jsou posazeny vysoko nad očima a daleko od sebe.
Věděli jste? Oficiální název plemene je vlastně jen „buldok“.
Ocas je umístěn nízko na charakteristicky úzkých bocích a na konci je zahnutý. Zarostlý ocas (vývrtka) je stejně jako chybějící nebo extrémně těsně přilehlý ocas nežádoucí a je považován za vadu. Je to proto, že takové ocasy u postižených psů způsobují závažné zdravotní problémy.
Krátká srst buldoka je velmi jemná, hustá a hladká. Pokud jde o barvy a vzory srsti, standard plemene připouští následující varianty: Buldoci by měli být jednobarevní nebo jednobarevní s černou maskou nebo čenichem.
Barvy by měly být vždy jednotné, jasné a čisté. Žádoucí je červená ve všech odstínech, plavá, srnčí hnědá a bílá. Povoleni jsou také psi žíhaní a strakatí (bílá barva v kombinaci s jednou z výše uvedených barev).
Černá, černá s pálením a zvířata s nepigmentovaným nosem jsou naopak velmi nežádoucí.
© ltummy / stock.adobe.com
Ve skutečnosti vzhled těchto čistokrevných psů vůbec neodpovídá jejich charakteru. Mohutná postava a mrzutý výraz na první pohled nenaznačují přátelskou a společenskou povahou buldoků.
Při kontaktu se svou lidskou rodinou je robustní buldok dokonce velmi něžný až citlivý. Přestože jsou angličtí buldoci nesmírně láskyplní psi, kteří jsou velmi orientovaní na své lidi, zachovali si určitou tvrdohlavost.
Příkazy, které jsou podávány příliš ostře nebo jejichž významu buldok nerozumí, může ignorovat. Rakouský klub buldoků uvádí, že tito psi jsou dobře vychovatelní, pokud nebudete vyžadovat bezpodmínečnou poslušnost. Jakmile si však získáte srdce buldoka a budete ho důsledně, ale zároveň láskyplně vychovávat, zjistíte, že je tento pes dobře ovladatelný a cvičitelný.
Díky své dobrotivé a klidné povaze je buldok v současnosti oblíbeným rodinným psem. Můžete ho jednoduše vzít kamkoli s sebou – ať už jde o večeři v restauraci nebo přenocování v hotelu.
Buldoci milují děti a v rodině s dětmi mohou bez problémů žít. V ideálním případě by měly být děti již větší. Při dovádění a hraní se může stát, že mohutný a silný pes podcení svou obrovskou sílu a dojde k nechtěné nehodě.
© Rita Kochmarjova / stock.adobe.com
Buldok sám se do dovádění příliš nehrne, protože angličtí buldoci bývají pohodlní. Na rozdíl od dalmatinů nebo border kolií pravděpodobně nebudou nedočkavě poskakovat kolem páníčka a těšit se na procházku a pohyb. Abyste je vylákali z pelíšku, musíte je přesvědčit a motivovat.
Jakmile však lenost překoná, je buldok obvykle tak nadšený, že si nechce přestat hrát. Malíř psů a kynolog Richard Strebel, sám chovatel buldoků, popsal před více než 100 lety tuto charakteristickou vlastnost buldoků docela přesně:
„Podstatou buldočího charakteru je dobromyslnost, určitý flegmatismus, ale obojí pouze potud, pokud se nic nestane nebo se nestane něco, co probudí jejich spící vášně. Jedná se o zjevný rozpor, ale nelze to říci jinak, než že flegmatismus a vášeň bezprostředně dřímou vedle sebe. Ve výbuchu vášně i v jejich vůli je obrovská vytrvalost.“
Pravděpodobně tyto protiklady činí charakter buldoka tak nezaměnitelným a milým. Mrzutý a rozhodný výraz, ale dobromyslná a spolehlivá povaha. Pohodlný a flegmatický, ale zároveň aktivní a vášnivý, upoutá-li něco jeho pozornost.
Péče o srst anglických buldoků je bezproblémová. K čištění srsti stačí čas od času použít kartáč nebo speciální rukavici. Pravidelně kartáčujte srst svého mazlíčka. Oči a nosní záhyby však vyžadují každodenní čištění a péči, aby nedocházelo k infekcím.
Angličtí buldoci jsou velmi citliví na teplo. Delším procházkám nebo výletům byste se měli v teplém počasí vyhnout. Je důležité, aby pes během této doby vypil dostatek vody a mohl odpočívat na stinném místě.
Za normálních teplot je vhodná jedna až dvě procházky denně. Jedna z nich může být trochu delší. I když se buldok zdá být pomalý, hodně pohybu a vyvážená a zdravá strava jsou důležité. Je třeba zabránit (bohužel běžně převládající) obezitě.
Stejně jako dříve i dnes mnoho buldoků bojuje s dýchacími problémy. To znamená, že obtížně dýchají a také chrápou. Dalšími typickými onemocněními jsou problémy s kyčlemi (DKK), alergie, epilepsie a prolaps žlázy třetího víčka.
Pokud se rozhodnete pořídit si anglického buldoka, zeptejte se chovatele na možné choroby tohoto plemene. Ujistěte se, že je dodržován aktuální standard plemene. To výrazně zvýší vaše šance na pořízení zdravého psa.
Průměrná délka života zdravých buldoků je osm až deset let. Někteří jedinci se však mohou dožít i víc.
Strava anglického buldoka by měla být druhově vhodná a rozmanitá. Přestože jsou psi považováni za všežravce, vyžadují především vysoký příjem bílkovin a vyvážené složení živin.
Dobré krmivo pro psy by mělo být vysoce kvalitní a mělo by mít vysoký obsah masa. Zdravotní stav psa nesmí být rovněž opomíjen. Například psi s cukrovkou potřebují speciální krmivo pro psy s diabetem.
Vzhledem k tomu, že toto plemeno má podmíněné sklony k nadváze, měli byste kromě dostatečného pohybu věnovat pozornost i správné výživě. Množství krmiva by mělo být přizpůsobeno energetickým potřebám psa.
V závislosti na úrovni aktivity psa byste měli množství krmiva vašeho buldoka určitě upravit. Aktivnější psi samozřejmě potřebují více energie než psi, kteří jsou pohodlnější. Chcete-li mít hmotnost vašeho psa pod kontrolou, měli byste ho pravidelně vážit.
V online obchodě zoohit najdete také krmivo speciálně pro anglické buldoky, které je přizpůsobeno specifickým potřebám tohoto plemene.
Podíváte-li se na historii anglického buldoka, bude vám ihned jasné, odkud vychází tento protiklad v jeho osobnosti. Žádné jiné psí plemeno neprošlo v průběhu své historie tolika změnami jako buldok.
Stručně řečeno: dříve byl chován jako agresivní „bojový stroj“, který statečně čelil každému boji. Nyní je chován jako oddaný a citlivý rodinný pes, který se vyhýbá násilí.
Ale zpět k počátkům: historie tohoto psího plemene sahá až do 6. století před naším letopočtem. V této době přivezli Féničané na svých obchodních cestách na Britské ostrovy své molossy. Tam je zkřížili s místními velkými psy podobnými mastifům.
První historická zmínka o psech s názvem „bonddog“ nebo „bolddog“ se objevuje ve 13. století. V roce 1209 prý tito neohrožení psi rozehnali dva bojující býky.
Díky své odvážné povaze a siláckým činům byli tito psi brzy pravidelně nasazováni jako „bull biters – býčí kousači“. Zápasy s býky tyto silné, neohrožené psy ve středověku velmi proslavily a plemeno získalo název „bulldogge“.
Zejména v 16. – 18. století byly psí zápasy s býky, tzv. „bull baiting“, v Británii oblíbenou společenskou událostí. Při ní lidé často sázeli velké finanční obnosy. Oblíbený zápas psů s býky byl brzy rozšířen na boj proti jiným velkým zvířatům, jako byli medvědi, opice nebo dokonce lvi. V té době se staly populární také zápasy psů, kdy dva psi bojovali proti sobě.
Tehdy byl buldok považován za čistě bojového psa. V jeho chovu se proto vše točilo kolem vlastností, které by přinesly užitek v boji. Zatímco povaha psa měla být charakterizována odvahou a agresivitou, vnější vzhled byl zaměřen na širokou čelist a co nejkratší nos. Cílem fyzických změn bylo, aby pes měl dostatek vzduchu při kousání do býků.
Když v roce 1835 vláda ve Velké Británii kruté psí zápasy zakázala, hrozilo kdysi oblíbenému bojovému psovi vyhynutí.
Anglický buldok by pravděpodobně vymřel. Naštěstí se však v té době našli lidé, kteří za vyšlechtěným obrazem bojového psa rozpoznali přizpůsobivou a přátelskou povahu buldoka. Na to se zaměřilo jejich obnovené chovatelské úsilí.
V polovině 19. století se tak začal šlechtit nový typ buldoka. Měl se vyznačovat přátelskostí a mírumilovností. Naopak bojovnost a agresivní chování byly nežádoucí.
V roce 1864 představil nově založený „Bulldog Club“ první standard plemene. Klub byl sice brzy opět rozpuštěn, ale standard převzal v roce 1875 založený „Bulldog Club Incorporated“. Ten od té doby určoval chov anglického buldoka.
Díky vhodnému chovatelskému výběru se chovatelům podařilo z bývalého bojového psa vytvořit tolerantního a přátelského rodinného psa. Ten se brzy těšil velké oblibě i v domácnostech. Přizpůsobivý a nápadně vypadající buldok se tak stal společenským psem britských gentlemanů – a nakonec i jakýmsi národním psem Velké Británie.
Naneštěstí v průběhu chovu došlo k extrémnímu přešlechtění zvířat. Extrémně velká hlava, příliš krátký nos, enormně vrásčitý obličej a příliš krátké nohy vedly v některých případech dokonce k trýznivému chovu.
Některá zvířata trpěla problémy s dýcháním a s plodností. Příliš široká ramena, velké hlavy a úzké boky způsobily, že u většiny takto chovaných fen již nebyl možný přirozený porod. Počet císařských řezů se zvýšil na více než 80 procent.
Aby se zabránilo tomuto extrémnímu a trýznivému šlechtění, stanovil přední britský chovatelský klub v roce 2009 – navzdory masivním protestům mnoha zavedených chovatelů – nový standard. Budoucí chov buldoků se měl soustředit na zdraví a blaho psů. FCI převzalo tento dodnes platný standard v říjnu 2010.
Fyzicky a duševně zdravý buldok je velmi milý rodinný a společenský pes. Cítí se dobře v jednočlenné domácnosti stejně jako ve velké rodině. Za dalšího psího kamaráda v domě bude buldok velmi šťastný. Soužití s kočkami je však problematické.
Láska jeho majitele je pro jinak nenáročného buldoka nade vše. Ať už bytě nebo v rodinném domě – anglický buldok je rád středem dění. Plnými doušky si užívá pozornost své lidské rodiny.
© Rita Kochmarjova / stock.adobe.com
Pokud si je pes láskou svého pána jistý, pak je to velmi klidný a vyrovnaný společník. Obvykle nepociťuje příliš velkou touhu pracovat. Nevadí mu ani městský ruch.
Tento pes však vyžaduje od svých majitelů trochu přesvědčování, pokud jde o sportovní aktivity. Majitelé tohoto plemene by měli být v tomto ohledu spíše opakem svého psa. Pouze pokud je samotné baví sport a pohyb, podaří se jim motivovat pohodlného buldoka k delší procházce nebo hře venku.
Anglický buldok se určitě nikdy nestane nadšencem do psích sportů. Nejen proto, že na takové aktivity má toto plemeno malý přísun vzduchu. Často spíše nevidí důvod, proč skákat přes překážky, když je lze pohodlně obejít.
Tato poněkud tvrdohlavá stránka jinak přátelského buldoka se projeví i v jiných situacích. Majitelé buldoků by proto měli mít kromě dostatečných zkušeností s chovem psa také dostatečnou dávku asertivity a důslednosti. Jen tak mohou tohoto „paličáka“ vést správným směrem.
Pro úspěšné soužití s anglickým buldokem je vhodné mít určitý smysl pro humor. Také byste měli být schopni nebrat věci příliš vážně. Protože od těchto psů nelze očekávat absolutní poslušnost.
Buldok, který je vychováván s velkou láskou a trpělivostí (a malými odměnami), bude věrným a oddaným společníkem, který rád splní přání svého pána. Přinejmenším dokud pro něj budou smysluplná.
Přečtěte si také náš článek o zvykání štěňat: základní vybavení a tipy!
Pomeranian neohromí velikostí, ale svým přátelským přístupem, sebevědomím a energií. Není tedy divu, že si tato minivarianta špice získává stále více příznivců.
Nejmenší plemeno na světě má nejslavnější páníčky na světě a nejvyšší životní úroveň. Čivava je doma v kabelce Madony, Britney Spears nebo Paris Hilton. Přitom toto mexické plemeno je víc než jen luxusní psí společník.
