Pomeranian (německý trpasličí špic)
Pomeranian neohromí velikostí, ale svým přátelským přístupem, sebevědomím a energií. Není tedy divu, že si tato minivarianta špice získává stále více příznivců.
© ttl.photos / stock.adobe.com
Existuje několik plemen psů, která se nazývají „podenco“. Tito psi podobní chrtům pocházejí ze Středomoří a původně byli chováni pro lov divokých králíků. Zástupce plemene z jižního Španělska nese melodické jméno andaluský podenco. Díky své inteligenci a nezávislosti je tento temperamentní pes oblíbený zejména u lovců.
Andaluský podenco je španělské plemeno psů uznané organizací Real Sociedad Canina de España (RSCE). Vzhled plemenných psů je přitom velmi různorodý. U andaluských psů lze najít tři varianty srsti:
U všech tří typů srsti chybí podsada.
Barva srsti je buď bílá (stříbrná, matná nebo slonovinová) a/nebo skořicová. Ostatní barvy jsou vyloučeny. Černá pigmentace je v rozporu se standardem plemene, zatímco růžová kůže na nose a medově zbarvené oči jsou nutností.
Andaluský podenco má kompaktní a poměrně krátké tělo, které je velmi svalnaté a má spíše horizontální linii hřbetu. Jeho ocas je šavlovitě zahnutý. Mnoho psů má také bílou špičku na konci ocasu.
Dále chovatelé rozdělují andaluského psa na různé velikosti podle výšky v kohoutku:
Odpovídajícím způsobem je variabilní i hmotnost podenca. Velcí psi mohou vážit až 33 kilogramů, zatímco malí psi dosahují hmotnosti kolem osmi kilogramů.
Andaluský podenco miluje svého majitele a je mu vždy věrný. Je to velmi živý, pozorný, mimořádně inteligentní a zároveň vyrovnaný pes. Rozhodně chce být žádaný, je velmi ochotný se učit a při správném výcviku je poslušný vůči svému majiteli.
K cizím lidem je andaluský podenco velice rezervovaný a zejména zpočátku velmi nedůvěřivý. Proto byl v minulosti často využíván jako hlídací pes, který s velkým nasazením chránil dům i dvůr.
Andaluský podenco vázán na svého majitele a rád ho poslouchá. Přesto ho jeho silný čich a lovecký instinkt při volném pobíhání mnohokrát zavedou pryč od pána. Je to proto, že toto plemeno bylo a stále je chováno pro lov – zejména králíků.
Andaluský pes by měl provádět lov co nejsamostatněji. To znamená, že vyhledá kořist, připlíží se k ní, vrhne se na ni, chytí ji, zabije, a nakonec ji přinese zpět lovci. Přímá spolupráce s lidmi nebyla primárním cílem chovu.
Toto plemeno psů má velmi výrazné lovecké chování, a proto je jen podmíněně cvičitelné. Pokud není andaluský podenco využíván jako lovecký pes, doporučuje se bezpodmínečně výcvik proti lovu.
O temperamentním španělském psovi se říká, že v sobě má určitou tvrdohlavost a neochotu spolupracovat s lidmi. Andaluský pes je ve skutečnosti velmi samostatný, což odpovídá i jeho původnímu chovatelskému záměru.
To však neznamená, že je automaticky tvrdohlavý. Toto plemeno potřebuje spíše láskyplnou, ale důslednou výchovu již od štěněte. V této souvislosti je přinejmenším stejně důležité ho dostatečně zaměstnat.
Pro andaluské psy platí více než pro jiné, že potřebují být nutně vytíženi nejen fyzicky, ale i duševně. Naučit je jen pár psích triků nestačí. Potřebují pravidelné vyžití, například stopování.
Z nevytížených jedinců se mohou rychle stát „darebáci“, kteří si budou hledat vlastní aktivity.
Vzhledem ke svému původu je andaluský podenco přirozeně ideální pes pro lovce. Jako společník při lovu a samostatný lovec jde do všeho naplno.
Pokud jste ale aktivní, rádi jste v přírodě a můžete se svým psem trávit hodně času, pak je pro vás podenco také dobrou volbou. Mějte však na paměti, že toto plemeno potřebuje hodně pohybu a prostoru. Není tedy vhodný pro chov v malém městském bytě.
Podenco – bez ohledu na typ – není pes, kterému lze v každodenním životě přiřadit vedlejší roli. To platí pro všechna plemena psů, ale pro andaluského psa obzvlášť.
Připravte se tedy na to, že do jeho výchovy budete investovat spoustu času. Vždy dbejte na tón hlasu. Andaluský podenco je totiž velmi citlivý: z jeho pohledu nespravedlivé tresty jsou pro něj nepochopitelné. Například by mu mělo být dovoleno sledovat kočku a v případě potřeby ji očichat. Je to jeho přirozenost.
Toto plemeno má také vysoké nároky na pohyb a aktivitu. Inteligentní psi se začnou nudit, pokud jim pravidelně nepřipravujete nové výzvy. To pak rychle vede k frustraci psa i člověka. Proto byste měli mít sami rádi náročné psí sporty a chtít se svým čtyřnohým přítelem intenzivně pracovat.
Andaluský podenco tedy rozhodně není pes pro začátečníky. Kromě toho je díky své přátelskosti a sociální snášenlivosti dobrým rodinným psem.
Absence podsady a většinou krátká srst andaluského psa usnadňují péči o čtyřnohého přítele. Nečistoty přinesené zvenku lze velmi snadno odstranit kartáčem. Kromě toho postačí, když andaluského psa jednou týdně důkladně vykartáčujete.
Dlouhosrstí zástupci tohoto plemene potřebují od svých majitelů při péči o srst samozřejmě trochu více podpory. Jejich srst se však také poměrně snadno udržuje.
Kontrola očí, uší a drápů by měla být – stejně jako u všech psů – součástí pravidelného rituálu péče.
Španělé vyšlechtili inteligentního podenca jako loveckého psa. Je vhodný pro různé disciplíny, jako je přinášení kachen nebo hledání a zabíjení králíků.
Pokud se nevyužívá k lovu, potřebuje podenco náhradu za chybějící aktivitu. Samotné fyzické aktivity – jako je běh nebo jízda na kole – nestačí. Toto plemeno psů také potřebuje úkoly, které zaměstnají jeho hlavu. Pokud nechcete svého andaluského psa využívat k lovu, měli byste se zaměřit na alternativy, jako je agility, coursing nebo mantrailing.
Andaluský podenco je národní plemeno. Čistokrevná štěňata proto můžete koupit pouze ve Španělsku. Protože ne každý pes je vhodný jako lovecký pes, existuje také možnost, že pravého andaluského podenca najdete v útulku pro zvířata. Ale třeba to nemusí být pes s rodokmenem? V útulcích pro zvířata čeká na svůj domov mnoho milých kříženců s vlastnostmi andaluského psa.
Důležité: Je zakázáno přivážet pouliční psy ze zahraničí, například ze Španělska, bez povolení. A to z dobrého důvodu: pokud do České republiky převážíte psa, který nebyl vyšetřen, může si s sebou přivézt nebezpečné nemoci. To představuje nebezpečí nejen pro psa samotného, ale i pro ostatní psy. Pokud si přesto chcete adoptovat psa ze Španělska, měli byste tak učinit pouze prostřednictvím renomované organizace na ochranu zvířat.
Zde se dozvíte, jak si můžete adoptovat štěně ze zahraničí .
Obecně jsou všechny druhy podenco (např. také ibizský podenco) považovány za odolná a zdravá plemena psů. Tito psi dokázali přežít a rozmnožovat se ve španělské divočině po mnoho let. U tohoto plemene není známa zvláštní náchylnost k dědičným chorobám.
Průměrná délka života andaluského podenca se pohybuje mezi 12 a 15 lety.
Vnější podobnost s jinými iberskými plemeny z oblasti Středomoří (např. kanárský podenco nebo ibizský podenco) lze jen stěží přehlédnout. Název andaluského podenca je odvozen z oblasti Andalusie na jihu Španělska. Zda andaluský pes skutečně pochází ze starověkého Egypta, však není stoprocentně prokázáno. Předpokládá se však, že se na Pyrenejský poloostrov dostal ve starověku na palubě fénických lodí.
Psi podenco jsou často španělští pouliční psi, kteří se do Česka dostanou prostřednictvím organizací na ochranu zvířat.
Jako vášnivý lovec je andaluský podenco vhodný především pro lovce a jejich rodiny. Jeho inteligentní a věrná povaha z něj dělá skvělého společníka.
Na druhou stranu není vůbec vhodný pro začátečníky a lidi, kteří mají málo času. Inteligentní pes z Andalusie chce, aby ho jeho majitel vytěžoval jak po sportovní, tak po psychické stránce. Pak je to ale neuvěřitelně věrný a přátelský společník, který vám určitě přinese spoustu radosti.
Pomeranian neohromí velikostí, ale svým přátelským přístupem, sebevědomím a energií. Není tedy divu, že si tato minivarianta špice získává stále více příznivců.
Nejmenší plemeno na světě má nejslavnější páníčky na světě a nejvyšší životní úroveň. Čivava je doma v kabelce Madony, Britney Spears nebo Paris Hilton. Přitom toto mexické plemeno je víc než jen luxusní psí společník.