© MadPhotos / stock.adobe.com
Na amerického stafordšírského teriéra, zkráceně nazývaného také „staford“, panují velmi rozdílné názory. V některých evropských zemích je považován za „nebezpečného bojového psa“. Jeho chov je tudíž zakázán nebo podléhá určitým podmínkám. Přičemž ve Velké Británii jej také přezdívají „chůva“. To opět ukazuje, že důvod agresivity „ostrých“ psů lze vždy nalézt na druhém konci vodítka. Toto plemeno si zaslouží nezaujatý pohled. Za mnoha předsudky se skrývá chytrý, dynamický a vždy věrný společník.
Mohutná hlava na svalnatém a kompaktním těle – americký stafordšírský teriér je impozantním stvořením. Výška jeho ramen dosahuje 43 a 48 cm, hmotnost je až 23 kg. Na široké hlavě jsou posazeny tmavé oči. Uši jsou obvykle napůl vztyčené – visící uši jsou nežádoucí. Naštěstí je dnes v mnoha evropských zemích, České republiky nevyjímaje, dříve populární kupírování uší zakázáno.
Krátkou, lesklou srst tohoto plemene lze obdivovat téměř ve všech barevných odstínech. Nežádoucí je však nedostatek nazální pigmentace, zbarvení „black tan“, které se vyskytuje u dobrmanů. Vysoký podíl bílé, což bývá spojeno s genetickou predispozicí k hluchotě, je rovněž nežádoucí.
© svetography / stock.adobe.com
Jaký je dnešní typický americký stafordšírský teriér? I přes svou minulost je toto plemeno veskrze rodinné. Psi se vyznačují vysokou vazbou na „svou“ rodinu a milují zejména děti.
Při kontaktu s jinými psy může docházet ke konfliktům, obzvláště pokud jsou méně sebevědomí. Staford totiž bývá (vzhledem ke své minulosti) dominantní.
Právě tato minulost určuje také velkou loajalitu ke „své“ rodině, protože pes musel být kdykoli během boje odvolatelný bez toho, že by majitele pokousal. Tato loajalita umožnila využívat amerického stafordšírského teriéra v krutých zápasech.
Jinak je to dynamický, živý čtyřnohý společník s velkou potřebou pohybu. Pozoruhodná je také jeho bystrá a hravá povaha. Dobře vychovaný staford, který má dostatečné vyžití, je optimálním rodinným psem, který málo štěká. Mimochodem, studie a statistiky zabývající se pokousáním psem ukazují, že američtí stafordšírští teriéři jsou stejně klidní jako oblíbení zlatí retrívři – tyto statistiky však zřejmě ještě do mnoha evropských úřadů nepronikly.
Americký stafordšírský teriér není pes pro začátečníky. Tento chytrý čtyřnožec okamžitě typické začátečnické chyby využije. Problémy s dominancí, které mohou tyto chyby napáchat, se obtížně napravují a bohužel mohou mít nebezpečné následky. Majitelé musejí být důslední a dáte svému psovi pocit, že ho vedou bezpečnou rukou. Pak naleznou ve stafordovi věrného přítele na celý život.
Zástupci tohoto plemene milují pohyb. Měli byste být schopni svému psovi nabídnout optimální prostředí. Vzhledem ke své velikosti a síle není toto plemeno vhodné pro život v městském bytě. Zvědavý pes také ocení svou „vlastní“ zahradu. – ale buďte opatrní, protože jeho touha objevovat se snadno může vymknout z rukou. Bezpečná bude zahrada obklopená plotem ve výšce alespoň 1,60 m. Staford se totiž často ukáže jako talent ve skoku do výšky. Americký stafordšírský teriér bude vést spokojený život se sportovně založenými lidmi, kteří milují venkovní aktivity, podnikají dlouhé procházky a budou ochotni jezdit na kole se svým (dospělým) psem po boku.
Než si domů nastěhujete amerického stafordšírského teriéra, informujte se o předpisech ve vaší obci týkajících se chovu „bojových psů“ nebo „nebezpečných“ plemen. Informujte se detailně, jaké jsou ve vašem regionu požadavky (nošení náhubku, doklad o odborné způsobilosti, osvědčení o výcviku apod.) nebo zda vůbec smíte staforda chovat.
V některých německých spolkových zemích se například platí za „bojová plemena“ vyšší daň. Platí se zde mnohonásobně větší částka než je obvyklá daň pro psy – důvod, proč mnoho přátelských zástupců tohoto plemene skončilo v útulcích, protože si majitelé nemohou dovolit tak vysokou roční daň.
© Grigorita Ko / stock.adobe.com
Americký stafordšírský teriér potřebuje důslednou, ale láskyplnou výchovu. Tito psi jsou velmi inteligentní a okamžitě využívají slabostí při výchově. Majitel by se nikdy neměl svého psa bát nebo, například v období puberty psa, projevovat dominantní chování. Pes se musí naučit, že člověk je vůdcem smečky. Důsledná výchova a bezpečné vedení jsou alfou a omegou. Výhodou při výchově je, že staford chce potěšit svého majitele.
Často je také zmiňována zvláštní mimika těchto psů: chytří stafordi umějí dělat příslovečné „psí oči“. Tento pohled používají k dosažení svého cíle. Od majitele se tak vyžaduje zvýšená odolnost.
Američtí stafordšírští teriéři potřebují dostatečně zaměstnat. Vhodné jsou téměř všechny druhy psích sportů od agility přes flyball nebo obedience až po výcvik pro využití jako terapeutický pes. Nedoporučuje se využití jako hlídací pes. Mohlo by totiž posílit geneticky zakořeněnou ostrost plemene.
Stafordi ocení dlouhé výlety. Dospělí psi také rádi běhají s kolem. Vhodné jsou také hry s míčem a aportování. Zaneprázdněný staford si pak zaslouží příjemný odpočinek v útulném pelíšku nebo mazlení se svým člověčím oblíbencem.
Toto plemeno je obvykle velmi robustní a má dobré zdraví. V některých případech se mohou objevit kožní problémy ve formě alergií. Často je však lze zvládnout změnou stravy. Některé linie mohou být náchylné k dysplázii kyčle nebo srdečnímu selhání.
Péče o amerického stafordšírského teriéra není náročná. Stačí jednou týdně kartáčování. Váš čtyřnohý společník ocení také kartáčování gumovým hřeblem. Další výhoda pravidelné péče o srst: chlupy skončí v hřeble, nikoli v bytě.
Při správné péči se americký stafordšírský teriér dožívá cca 12 let.
Správná výživa je nezbytná pro dlouhý a šťastný život psa. Strava by měla být vždy přizpůsobena individuálním potřebám psa. Například faktory jako zdravotní stav, věk nebo úroveň aktivity hrají klíčovou roli a při výběru krmiva by měly být brány v úvahu.
Psi jako potomci vlků jsou masožravci a měli by být také krmeni masem. Obecně se doporučuje, aby obsah masa byl 70%, obsah zeleniny 20% a obsah obilnin maximálně 10%.
Kromě krmení konvenčními suchými a mokrými krmivy je dalším způsobem BARF („organické syrové krmení“). Pes je krmen čerstvým masem, vnitřnostmi, zeleninou a vitamínovými a minerálními doplňky. BARFování vyžaduje vysokou úroveň odborných znalostí. V případě pochybností se vždy raději poraďte s veterinárním lékařem, abyste předešli nebezpečným symptomům nedostatečností. Nezapomeňte také podávat svému čtyřnohému mazlíčkovi dostatek čerstvé vody.
© zooplus
Než se rozhodnete nastěhovat si do rodiny nového čtyřnohého člena, je třeba zvážit několik věcí – například náklady na základní vybavení (vodítko, pelíšek nebo koš, deku) a pravidelné náklady na vhodné krmivo, jakož i očkování a zdravotní prohlídky. V případě onemocnění zvířete vznikají další nemalé náklady.
Uvědomte si také, že pořízením tohoto plemene se může vytříbit okruh vašich známých nebo se můžete setkat s nepochopením. Může to však být také příjemná zkušenost – pomalu, ale jistě odstraňovat předsudky a zobecňování o tomto plemeni!
Přemýšlejte také o tom, kdo se o psa postará během dovolené nebo v případě nemoci. Přestože mnoho hotelů v celé Evropě nemá v současnosti problémy s ubytováním psů, mohou se vyskytnout omezení týkající se vstupních požadavků a ubytování pro americké stafordšírské teriéry.
Ujistěte se také, že nikdo z rodiny nemá alergii na psí srst.
Při nákupu štěněte je nejlepší najít vhodnou školku pro psy, která nabízí lekce pro štěňata, protože pro socializaci amerických stafordšírských teriérů je to velké plus.
Americký stafordšírský teriér byl primárně chován pro psí zápasy: Jeho předkové pravděpodobně přišli do Spojených států z Velké Británie s britskými imigranty kolem roku 1860. V druhé polovině 19. století se zde konaly komerční psí zápasy, ve kterých bylo toto svalnaté plemeno využíváno. Chovatelským cílem byli stateční, ostří a vytrvalí bojoví psi. Naštěstí se v historii plemene objevují kromě bojových psů také slavní američtí stafordšírští teriéři: Například pes Petey byl zástupcem plemene v populární dětské sérii „Malí tuláci“. Dnes stafordi žijí hlavně jako rodinní a hlídací psi. Ve Velké Británii jsou američtí stafordšírští teriéři ceněnými rodinnými psy. Kromě toho jsou často využíváni v roli „sociálních psů“ v domovech s pečovatelskou službou, kde navozují příjemnou atmosféru svou hravostí a uvolněností. Jejich suverenita a vytrvalost z nich činí vynikající záchranářské psy.
Kořeny plemene sahají k bullům a teriérům, kteří byli rozšířeni v Británii v 19. století a chováni především pro psí zápasy. V názvu plemene „americký stafordšírský teriér“ také můžeme nalézt místo původu – britský Stafford. Poté, co byly kruté psí zápasy ve Velké Británii v roce 1835 zakázány, dostali se někteří potomci plemene s anglickými osadníky do Spojených států, kde byli znovu využívání v zápasech. Psi, kteří byli používáni jako hlídací psi na farmách, byli chováni s cílem mohutnější postavy, aby se zvýšila jejich šance v boji s kojoty a vlky. Na konci 19. století se milovníci amerických stafordšírských teriérů stále více zajímali o prezentaci svých zvířat na výstavách psů než na psích zápasech. Plemeno bylo v roce 1969 přejmenováno na amerického stafordšírského teriéra a v roce 1971 bylo uznáno FCI, čímž se zabránilo zmatkům ohledně paralelních názvů „pitbulteriér“, „americký bulteriér“ nebo „Staffordský teriér“.
Většina lidí při setkání s americkým stafordšírským teriérem reaguje skepticky nebo odtažitě. „Není to bojový pes?“, „Nechoďte k němu tak blízko!“ Takové reakce patří ještě mezi ty umírněné. K negativnímu image bývalého bojového psa jistě také přispělo to, že po dlouhou dobu bylo v určité klientele módou předvádět se s „ostrým“ psem po boku.
Opačný postoj k tomuto plemeni ve Velké Británii a USA ukazuje, že nebezpečnost psa je ovládána na druhém konci vodítka: staford je v Británii známý pro své vlastnosti jako „ chůva“, tj. jako ideální rodinný pes.
Negativní minulost plemene vede k určitým zvláštnostem v Evropě, pokud jde o chov nebo dovoz těchto psů. V mnoha zemích je americký stafordšírský teriér řazen mezi „bojové psy“, jejichž chov je buď zakázán, nebo podléhá zvláštním podmínkám.
Tomuto plemeni je například zapovězen vstup do Francie nebo Maďarska. Pro vstup do Nizozemí musí majitel předložit rodokmen psa, ve Španělsku je třeba registrace u místních komunit. Tyto podmínky a zákazy vedly k tomu, že v některých zemích, včetně Francie, Švédska a Nizozemska, na staforda téměř nenarazíte. Také v Německu je v mnoha spolkových zemích chov tohoto plemene spojen s určitými požadavky a vyžaduje tak vyšší náklady.
© Grigorita Ko / stock.adobe.com
Vřele doporučujeme nalézt seriózního chovatele amerických stafordšírských teriérů. Ten věnuje pozornost vyrovnanosti povahy psů, díky které jsou milovanými rodinnými psy. Než si štěně odnesete domů, navštivte chovatele, který by měl být členem chovatelského klubu, abyste získali představu o chovu, rodičích a sourozencích. Dobří chovatelé jsou zvědaví a potencionálních kupců se dotazují na prostředí, kde bude pes žít a na zkušenosti se psy. Dobré znamení, protože se opravdu obává o budoucnost svých svěřenců! S chovatelem byste měli také prodiskutovat otázky týkající se zdraví.
Pokud nehledáte štěně, doporučujeme poohlédnout se po stafordovi v útulcích. Některé z nich se dokonce specializují na zprostředkování takzvaných „bojových psů“ a mohou Vám poradit, který pes je pro Vás nejvhodnější. Starší pes z útulku může být velkým přínosem, ale měli byste být dobře informováni o jeho charakteru a pokud možno i o jeho historii. Americký stafordšírský teriér bez dostatečné výchovy patří pouze do velmi zkušených rukou! Pokud jste dobře informováni a poskytnete americkému stafordšírskému teriérovi nový domov, jistě si užijete život s chytrým parťákem – a přitom můžete sledovat, jak Váš čtyřnohý přítel svou přátelskou povahou šťastně odstraňuje předsudky vrtěním ocasu.
Přejeme Vám krásný život s Vaším věrným americkým stafordšírským teriérem!
Pomeranian neohromí velikostí, ale svým přátelským přístupem, sebevědomím a energií. Není tedy divu, že si tato minivarianta špice získává stále více příznivců.
Nejmenší plemeno na světě má nejslavnější páníčky na světě a nejvyšší životní úroveň. Čivava je doma v kabelce Madony, Britney Spears nebo Paris Hilton. Přitom toto mexické plemeno je víc než jen luxusní psí společník.
