© Sergey Lavrentev / stock.adobe.com
Americký kokršpaněl vyžaduje pravidelnou péči o srst.
V USA je americký kokršpaněl jedním z nejoblíbenějších psů – v Evropě je (stále) považován za tajný tip pro všechny, kdo hledají přátelského psa se zvláštním kouzlem bývalého lovce.
S tělesnou hmotností kolem 12 kg a výškou v kohoutku do 38 cm je americký kokršpaněl nejmenší ze všech kokršpanělů. Jeho tělo je silné a kompaktní. Uši jsou dlouhé a svěšené. Ve srovnání s anglickým kokršpanělem má kulatou hlavu.
Dalším odlišujícím znakem od v Evropě známějšího anglického kokršpaněla je mnohem bujnější srst. Jeho srst je na hlavě poměrně krátká a jemná. Uši, stejně jako břicho, hruď a zadní strana nohou jsou dobře osrstěné. Na zbytku těla je srst středně dlouhá.
Tito elegantní psi existují v mnoha různých barvách. Jednobarevní zástupci plemene mají základní barvu černou, čokoládově hnědou, červenou nebo krémovou v různých odstínech. Vícebarevní američtí kokršpanělé mohou být bílí s červenými, krémovými, hnědými nebo čokoládově hnědými skvrnami.
Tento veselý chlapík je nekomplikovaným společníkem pro mnoho milovníků psů. Je považován za velmi společenského, otevřeného a chytrého. Je to vynikající rodinný pes, který dokáže navázat blízký přátelský vztah s dětmi. Jelikož je velmi orientovaný na lidi, měl by mít možnost žít v úzkém kontaktu se svými lidmi.
Američtí kokršpanělé jsou ostražití, ale nejsou hluční ani agresivní. Neměli by být využíváni jako hlídací psi, protože jsou obvykle velmi otevření a přátelští vůči cizím lidem.
Pokud chcete žít s americkým kokršpanělem, může jejich stále přítomný lovecký instinkt představovat za jistých okolností problém.
Výcvik tohoto chytrého psa snadno zvládnou i poučení začátečníci. Americký kokršpaněl je chytrý, dychtivý a rád se učí. Samozřejmě je důležitá důslednost. Pokud jste ale jednou neodolali psím očím vašeho čtyřnohého kamaráda, neznamená to, že musíte začínat znovu od nuly. Protože tento pes nechce na rozdíl od jiných plemen okamžitě převzít kontrolu.
Sledujte svůj cíl, ale nebuďte přehnaně přísní: v roztomile vyhlížejícím psovi je stále lovecký odkaz jeho předků, takže zůstává nezávislý a občas ukáže vlastní (tvrdou) hlavu. Když už mluvíme o loveckém instinktu: volně běhat může jen dobře vycvičený americký kokršpaněl. Nejlepší je začít s nácvikem přivolání co nejdříve. Abyste si mohli užívat pohodové procházky se svým společníkem, je důležitá důslednost. Vždy je užitečná návštěva lekcí pro štěňata a následný výcvik v psí škole.
Celkově je plemeno považováno za poměrně odolné. Aby tomu tak bylo i nadále, nechávají chovatelé svá zvířata testovat na dysplazii kyčelních kloubů, oční choroby progresivní atrofii sítnice (PRA) a šedý zákal. Pomocí genetického testování lze dokonce vyloučit PRA z chovu.
Tu a tam se nyní objevují američtí kokři v barvě srsti merle – ty však raději nákupem nepodporujte. Důvodem je skutečnost, že zbarvení souvisí s mutací, která je spojena se zvýšeným rizikem onemocnění očí a uší.
Při dobrém chovu a zdravotní péči se americký kokršpaněl dožívá 13 až 14 let.
Objevte naši nabídku krmiv speciálně pro kokršpaněly!
Dopřejte svému americkému kokršpanělovi zdravou a pro psa vhodnou stravu. Protože to je základ jeho pohody.
Pravidelně svého dospělého amerického kokra važte a kontrolujte, zda nepřibral nebo nezhubl. V případě potřeby podle toho upravte stravu. Bojujte proti nadváze již v raném stádiu, protože skrývá četná zdravotní rizika.
V denní krmné dávce počítejte i s pamlsky a zaměřte se na zdravé pamlsky, jako jsou suché žvýkací produkty, které uspokojí potřebu vašeho mazlíčka žvýkat, nebo speciální pamlsky pro péči o zuby. Váš pes by měl mít vždy k dispozici pitnou vodu.
Tento pes miluje, když má po svém boku dvounohého přítele na túry: v těle amerického kokra stále koluje lovecká krev, a proto i jako rodinný pes miluje dlouhý pobyt v přírodě za každého počasí.
Současně má rád vodu a jako typický kokršpaněl chce využít každé příležitosti k plavání. Poohlédněte se po vhodných a bezpečných místech ke koupání. Hledejte aktivity, které si můžete se svým psem užít společně a které zároveň představují výzvu pro jeho chytrou mysl. Například při mantrailingu může dobře využít svůj vynikající nos.
Jeho srst je v porovnání s ostatními kokršpaněly velmi dlouhá a péče o ni je poměrně časově náročná. Bohužel to znamená, že je často stříhán, což je velká škoda. Amerického kokršpaněla je nejlepší kartáčovat denně – zabráníte tak plstnatění srsti.
Příjemný vedlejší efekt je, že každodenní péče posiluje pouto mezi Vámi a Vaším psem. Začněte už ve věku štěněte, aby si na péči zvykl.
Každých několik týdnů je také třeba nechat psa odborně trimovat. Nejlepší je požádat chovatele nebo psího kadeřníka, aby Vám ukázal, jak na to. Nesprávné trimování je často obtížné napravit.
Dlouhé uši, které mohou být náchylné k zánětům, a také oči potřebují Vaši pravidelnou pozornost a v případě potřeby čištění speciálními čisticími prostředky pro psy. Pokud si nejste jisti, jak na to, požádejte svého veterináře nebo chovatele, aby Vám ukázal, jak čistit oči a uši.
Totéž platí pro drápy Vašeho kokršpaněla: zejména starší psi, kteří se méně pohybují, a psi, kteří hodně chodí po měkké lesní půdě, mají tendenci mít příliš dlouhé drápy. To představuje riziko zranění, pokud se pes drápem někde zachytí. V případě potřeby zkraťte drápy kleštěmi na drápy nebo nůžkami.
Pokud jde o péči o zuby, někteří majitelé psů spoléhají nejen na dentální pamlsky, ale také na pravidelné čištění zubů psí zubní pastou a kartáčkem. To má v každém případě smysl, protože čištění zubů je nejlepší ochranou proti zubnímu kameni a s tím spojenými četnými sekundárními onemocněními. Pokud tuto možnost máte, zvykněte své štěně na každodenní rituál čištění zubů.
Americký kokršpaněl je ideálním psem pro lidi, kteří budou rádi chodit se svým čtyřnohým kamarádem ven. Navzdory svému nápadnému vzhledu a mazlivé, přátelské povaze to totiž v žádném případě není pes „gaučák“. Pokud si to uvědomíte před pořízením psa, získáte v něm přítele na celý život.
Dobře zapadne do rodiny a skvěle vychází s dětmi všech věkových kategorií. Může být také skvělým společníkem pro singles – dbejte však na to, aby tento na lidi orientovaný pes nezůstával příliš dlouho sám, protože miluje lidskou společnost. Americký kokršpaněl je vhodný pro psí začátečníky, protože výcvik je – po zohlednění jeho lovecké vášně – snadno zvládnutelný.
Životu v bytě se přizpůsobí, ale samozřejmě jako každý pes bude rád, že má zabezpečenou zahradu, kde si může čmuchat, jak se mu zlíbí. Pokud hledáte hlídacího psa, americký kokršpaněl není tou správnou volbou.
S kočkami může žít harmonicky, zejména pokud je na ně zvyklý od útlého věku. Nikdy však nenechávejte menší zvířecí spolubydlící s bývalým lovcem o samotě, a i pod dohledem se ujistěte, že nejsou přítomností psa stresováni.
Americký kokršpaněl potřebuje nejen čas na pohyb a hraní, ale také na každodenní péči o srst – to vezměte předem v úvahu. Mějte také na paměti, že dlouhosrstí psi přinesou do bytu více nečistot než psi krátkosrstí. Pokud kladete velký důraz na vždy čistý byt, čeká vás pravděpodobně vyčerpávající období.
Jste si jisti, že americký kokršpaněl je plemeno, které Vám a vašim životním podmínkám nejlépe vyhovuje? Před pořízením psa je důležité promyslet si budoucí život se čtyřnohým přítelem. Ujistěte se, zda se ve vaší rodině nevyskytuje alergie na zvířecí srst.
Promyslete, kdo se o psa postará, když onemocníte nebo chcete odjet na dovolenou. V dnešní době lze mnoho destinací bez problémů navštívit i se psem.
Zvažte také náklady: kromě pořizovací ceny a základního vybavení pro psa budete mít pravidelné výdaje. Patří mezi ně kvalitní krmivo, poplatek za psa a pojištění odpovědnosti za psa, stejně jako návštěvy veterináře za účelem kontroly a obnovení očkování a odčervení.
Naplánujte si příchod nového člena rodiny tak, abyste na něj měli dostatek času, zejména na začátku. Pokud pracujete, vezměte si volno. Zajistěte klidný začátek společného života: štěně je samozřejmě vzrušující, ale mělo by si u vás nejprve zvyknout, než ho navštíví spousta přátel a příbuzných.
Historie tohoto psa nás zavede do „Nového světa“ – a zase zpátky: americký kokršpaněl je dnes k mání v mnoha evropských zemích. Anglický kokršpaněl je v Evropě však mnohem rozšířenější. Například českých chovatelských stanic anglických kokršpanělů je téměř třikrát více než chovatelských stanic amerických kokršpanělů.
Pokud máte o plemeno zájem, informujte se dobře o rozdílech mezi jednotlivými plemeny. Může se zdát, že pro vás bude mnohem jednodušší pořídit si anglického kokršpaněla. Většinou jsou to však mnohem větší lovci.
V klubu kokršpanělů vám mohou poradit a také vás zkontaktovat s chovateli. Pokud totiž ctehce, aby se štěně stalo novým členem vaší rodiny, měli byste se rozhodně obrátit na renomovaného chovatele. Pouze zde máte největší šanci získat zdravého, typického a pravého amerického kokršpaněla.
Nejlepší je navštívit štěňata u chovatele, abyste si mohli udělat představu o prostředí a rodičích. Všichni psi by na vás měli působit vyváženým a zdravým dojmem.
Chovatel vám rád zodpoví všechny vaše dotazy týkající se jeho zvířat, péče o ně, chovatelských cílů a plemene obecně. Nejlepší je předem si promyslet, co je pro vás důležité, abyste při mazlení se štěnětem na nic nezapomněli. Pokud se vás chovatel zeptá na několik otázek ohledně vašich zkušeností se psem a životních okolností, je to dobré znamení. Chce přece vědět, co můžete jeho svěřencům nabídnout.
Americký kokršpaněl, který pochází od renomovaného chovatele s dobrou socializací a zdravotní péčí, stojí v průměru kolem 30 000 korun.
Pokud hledáte již dospělého kokršpaněla, může to být u amerického kokršpaněla trochu obtížné, protože toto plemeno není příliš rozšířené. Perspektivnější je hledat kokršpaněly v útulku pro zvířata nebo obecně v klubech kokršpanělů a případně být otevřený i křížencům.
© Eudyptula / stock.adobe.com
Původně byl americký kokršpaněl variantou anglického kokršpaněla. Původ tohoto plemene je nejasný. Jediné, co je jasné, je, že američtí milovníci psů křížili kokršpaněly z Evropy a vytvářeli stále více svůj vlastní typ, který byl později kolem roku 1930 považován za samostatné plemeno. V roce 1940 získal americký kokršpaněl vlastní standard a v roce 1951 jej FCI uznala jako samostatné plemeno.
Na rozdíl od svých britských předků nebyl americký kokršpaněl nikdy šlechtěn jako silný lovecký pes. Při vytváření plemene byl kladen důraz spíše na vzhled a vhodnost jako rodinného a společenského psa.
Kolem poloviny 20. století byl americký kokršpaněl ve své vlasti jedním z nejoblíbenějších psů. V tomto období si fenka tohoto plemene podmanila plátna kin po celém světě a stala se oblíbenou dětskou hvězdou: mluvíme o okouzlující Lady z animovaného filmu Walta Disneyho „Lady a Tramp“. I dnes je ve své vlasti americký kokršpaněl často k vidění – v Evropě je proti tomu poměrně vzácný.
Pomeranian neohromí velikostí, ale svým přátelským přístupem, sebevědomím a energií. Není tedy divu, že si tato minivarianta špice získává stále více příznivců.
Nejmenší plemeno na světě má nejslavnější páníčky na světě a nejvyšší životní úroveň. Čivava je doma v kabelce Madony, Britney Spears nebo Paris Hilton. Přitom toto mexické plemeno je víc než jen luxusní psí společník.
