© Kzenon / stock.adobe.com
Rybníky a jezírka jsou v letním období hojně navštěvována našimi miláčky a využívána k ochlazování. Bohužel psi na rozdíl od jiných druhů nedokážou ve vodě sluchovod uzavřít. Mnozí milovníci vodních sportů z řad psů tedy zaplatí za tuto zábavu opakovaným onemocněním uší.
Příčin je několik. Pokud je voda znečištěna bakteriemi nebo jinými zárodky a dostanou se psovi do ucha, je to ideální prostředí pro jejich množení. Některá plemena jsou na tyto choroby obzvlášť háklivá, k těm patří kokršpanělové a baseti. Ale i obecně psi se stojnou variantou uší, u nichž po koupeli není možné, aby si vodu z uší řádně vyklepali, často na toto onemocnění trpí. A pak samozřejmě existují jedinci, kteří mají obecně sklony k častějším ušním onemocněním – často se u nich vyskytují i kožní problémy.
Pokud se u psa neobjeví akutní zranění způsobené třeba osetem, poznáte začátek onemocnění jen těžko. Časté potřásání hlavou, uši svěšené na jednu stranu nebo držení hlavy na šikmo, škrábání v uchu na místě zánětu, to jsou příznaky, které se však objevují až v pokročilejším stádiu nemoci.
Rozhodně nepoužívejte vatičky do uší! Nezkoušejte ani uši čistit ve chvíli, kdy jsou známky zánětu už patrné. Prvotní zásah musí provést nejdříve veterinář, protože nezřídka kdy jsou uši velmi citlivé na dotek a pes se může logicky proti bolesti bránit a ohnat se po Vás. Předtím, než bude určena léčba, je třeba stanovit diagnózu. Pokud dostal Váš pes zánět po plavání v rybníce, většinou se tento problém řeší nasazením antibiotik. U chronických případů nebo pokud má pes k onemocnění sklony, se sáhne k homeopatické léčbě nebo přírodním léčebným prostředkům.
Podle druhu zánětu a výtoku jsou vhodné různé druhy: Acidum nitricum (popraskané ucho, krev), Aethiops antimonalis (hnisavé, s vřídky), Graphites ( výtok barvy medu), Hepar sulfuris (hnisavé, velmi bolestivé), Mercuris solubilis (vodnatý výtok, hnilobný zápach), Silicea (vodnatý výtok, kyselý zápach) a Tellurium (rybí zápach). Dalšími přírodními časti užívanými preparáty jsou propolis (včelami sesbíraná a dále zpracovaná substance) nebo preparáty kombinující heřmánek, šalvěj, arniku, měsíček, oleje, vilín, tymián, třezalku nebo olej z tresčích jater.
Tento článek v magazínu zoohit je čistě informativní. Pokud se u vašeho zvířete objeví příznaky onemocnění, obraťte se na svého veterinárního lékaře, který stanoví diagnózu a zahájí léčbu.
Každý majitel psa to už někdy zažil: jeho pes náhle zvrací. Ne každá forma zvracení je však alarmující. Kdy už ale zvracení u psů přestává být neškodné? Vše důležité k tomuto tématu si přečtěte v následujícím článku.
Falešná březost (lactatio falsa) u nekastrovaných fen je stav, který může nastoupit několik týdnů po hárání. Během období falešné březosti se fena chová tak, jako kdyby byla březí nebo měla štěňata, ačkoliv nakrytá nebyla.
Přesto, že je hárání u fen zcela přirozený proces, způsobuje nestandardní chování feny, nervozita, skvrny na koberci nebo strach z nechtěného zabřeznutí mnoha chovatelům starosti. Co byste měli vědět o „hárání“ a jak toto období překonat bez stresu, se dozvíte na následujících řádcích.
