© luckybusiness / stock.adobe.com
Pravidelná péče o srst psa patří k činnostem, které s udržováním zvířete souvisí. Srst byste měli psovi kartáčovat dle příslušnosti k plemeni, avšak minimálně 1x týdně. Především v období, kdy zvíře mění srst, byste měli kartáčovat pravidelněji. V letních dnech si většina chovatelů klade otázku, zda by neměli svého miláčka nechat ostříhat. Je stříhání pro psa opravdu předností? Pokud ano, na co si dávat pozor?
U některých plemen se srst skládá ze dvou částí – krycí srsti a podsady. Mnohá plemena, jako jsou maltézáčci nebo jorkšírové, mají však jen jednu část, tu hlavní, tedy fungují bez podsady. Krycí srst chrání zvíře před vnějšími vlivy jako je slunce, déšť, špína a je delší než podsada. Ta je naopak kratší a chrání zvíře především před chladem. V době línání pes ztrácí velkou část právě z podsady. Aby srst mohla plnit svoji funkci, je správná péče zcela nezbytná.
Protože pes nemá potní žlázy v pravém slova smyslu, reguluje svoji tělesnou teplotu prostřednictvím dýchání s vyplazeným jazykem. Odpařování vlhkosti v tlamě a oblasti nosu má stejný efekt jako pocení u člověka. Žlázy se u psa nacházejí na spodní části tlapek a slouží ke značkování revíru. Nedivte se tedy, jestliže v létě pes dýchá poněkud urputněji. Zajišťuje si tím ochlazení. Střihání srsti proto, abychom pejskovi umožnili termoregulaci, tedy není vždy úplně nutné. Můžete mu však pomoci jinými prostředky, třeba postavením psího bazénku, který mu letní vedra ulehčí.
Psi s podsadovou srstí by se stříhat neměli. Stříháním jim totiž odstraníte pouze krycí vrstvu, tedy i její ochrannou funkci. Zůstane tedy pouze podsada, což vede k jejímu dalšímu růstu a následnému cuckování. Při neodborném zásahu může dojít ke vzniku lysin nebo naopak míst, kde bude nadměrně růst ostříhaná krycí srst. Sáhněte proto raději jen po kartáči. Dostatečné kartáčování zbaví psa nadbytečné podsady, podporuje prokrvování i provzdušnění srsti.
Psi s pouze krycí vrstvou, můžete nechat ostříhat. Ovšem dbejte na to, aby Váš miláček nikdy nebyl ostříhaný kompletně, protože pokud srst nemá, není chráněn před UV zářením ani parazity. U starších nebo nemocných zvířat, která mají problémy s línáním, je stříhání také doporučováno. Předtím, než se pro střih rozhodnete, byste měli mít jasno v tom, jaký typ srsti Váš pejsek má a znát jeho zdravotní stav. Nechte si vždy poradit od veterináře nebo psího kadeřníka.
Aby bylo stříhání pro psa co nejméně nepříjemné a přineslo mu co nejmenší stres, pomůže dodržovat několik pravidel. Nechejte si nejdříve ukázat, jak se se stříhacím strojkem zachází. U bezproblémových jedinců však často stačí přesná instruktáž, trochu psího porozumění a trpělivost.
Ten, kdo by chtěl psa nechat ostříhat, ho musí napřed naučit, aby dokázal v klidu stát nebo sedět, a to i v případě, že se panička či páneček blíží s divným vrčícím přístrojem. Při správném přístupu a tréninku dokážete v pejskovi vypěstovat důvěru i v takové situaci.
Nyní přichází na řadu výběr nástavce. Ten se odvíjí podle délky srsti Vašeho psa. Součástí mnoha stříhacích strojků jsou i různé nástavce, které vyzkoušíte a dle potřeby je můžete nahrazovat nebo vyměňovat. V případě pochybností zvolte větší stříhací nástavec, dostřihnout můžete vždy.
Před vlastním stříháním doporučujeme rozčesat zplstnatělou srst. Tak zajistíte, že nástavec bude bezproblémově klouzat po srsti zvířete.
Aby bylo stříhání bezbolestné, měli byste vždy stříhat v jedné linii. Veďte strojek opatrně bez tlaku od hlavy zvířete až po zadní část těla – dle potřeby můžete stříhat buď pouze určitou část osrstění, nebo psa ostřihat celého.
Vhodné stříhací strojky naleznete v sekci psi na stránkách zoohit.cz.
Tento článek v magazínu zoohit je čistě informativní. Pokud se u vašeho zvířete objeví příznaky onemocnění, obraťte se na svého veterinárního lékaře, který stanoví diagnózu a zahájí léčbu.
Každý majitel psa to už někdy zažil: jeho pes náhle zvrací. Ne každá forma zvracení je však alarmující. Kdy už ale zvracení u psů přestává být neškodné? Vše důležité k tomuto tématu si přečtěte v následujícím článku.
Falešná březost (lactatio falsa) u nekastrovaných fen je stav, který může nastoupit několik týdnů po hárání. Během období falešné březosti se fena chová tak, jako kdyby byla březí nebo měla štěňata, ačkoliv nakrytá nebyla.
Přesto, že je hárání u fen zcela přirozený proces, způsobuje nestandardní chování feny, nervozita, skvrny na koberci nebo strach z nechtěného zabřeznutí mnoha chovatelům starosti. Co byste měli vědět o „hárání“ a jak toto období překonat bez stresu, se dozvíte na následujících řádcích.
