© chalabala / stock.adobe.com
Smyslové schopnosti psa nepřestávají člověka fascinovat. Psi mají mnohem rozvinutější sluch, čich i orientační smysl než lidé.
Nejdůležitějším smyslovým orgánem člověka je oko. U psa je to čumák. Tím prozkoumává a objevuje okolí. Čumák slouží jako informační centrála, dalekohled i alarm. Pes má nejen lepší čich než člověk, ale dokáže také mnohem lépe vjemy diferencovat a interpretovat. Pes čichem rozpozná, zda jsme rozzlobení či úzkostliví, jak staré jsou stopy, jaké zprávy mu zanechali ostatní psi či zda je pod lavinou pohřbený člověk. Zda pachy vycítí z ovzduší nebo ze země není rozhodující. Pokud jde o čich, je pes opravdovým odborníkem.
Co se sluchu týče, jsou psi vybaveni mnohem lépe než lidé. Ušní boltec psa obepíná 17 svalů, díky nimž pes může hýbat ušima. Psi s přirozeně vztyčenýma ušima mohou uši používat jako radar k lokalizaci zvuku. Pes člověka předčí nejen anatomickými vlastnostmi sluchových orgánů, ale také vnímáním vibrací. Zatímco lidské ucho je schopno vnímat zvukové vlnění do max. frekvence 20.000 hertzů, psí sluch zvládne dvojnásobek. Na tomto principu pracuje i vysokofrekvenční píšťalka. Pes rozlišuje lépe něž člověk čichem i sluchem. Rozpozná zvuk motoru stejně jako automechanik, slyší kroky z velké vzdálenosti a pozná, zda se jedná o pošťáka nebo poslíčka. Není tedy divu, že člověk svěříl psovi roli hlídače.
Chuť hraje u psů důležitou roli. Jazyk má u psů dvě základní funkce: Za prvé se díky své pohyblivosti stará o příjem tekutin a za druhé se stará o chlazení, neboť jazykem probíhá odpařování vody. Chuť hraje částečně i roli v příjmu krmiva, ale zde je důležitější čich. Pokud krmivo psovi nevoní, chuť ztrácí veškerý význam.
Fousky u psa nehrají tak důležitou roli jako u kočky. Sice pomocí nich může „hmatat“, neboť jsou spojeny s citlivými nervovými kožními buňkami, ale velký význam tento smysl pro psa nemá.
Pokud jde o zrak, jsou psi oproti člověku v nevýhodě. Nevidí dobře na dálku a nemají ani schopnost rychle zaostřit předměty v blízkosti. Chrti mají ovšem díky úzké hlavě velký zorný úhel (až 270°C) a vidí dokonce i dozadu. Tato zvláštní schopnost je však u psů výjimkou. Obecně platí, že psi velmi dobře identifikují jakýkoli pohyb. Proto je většina psích plemen vhodných jako vodící psi. Nedostatečný zrak snadno nahradí skvělým čichem.
Co nás na psech (a na všech zvířatech) vždy tak udivuje, jsou nejen výjimečné smyslové schopnosti, ale také jejich vzájemná souhra. Zdá se, jakoby i zvířata měla šestý smysl. Jak jinak může pes vědět, že se chystáme odejít z domu? Jak najdou ptáci cestu zpět ze svých zimovišť? A jak husa ví, že nedaleko vypukl požár? Co je pro zvířata zcela samozřejmé, vnímá člověk téměř jako zázrak.
Tento článek v magazínu zoohit je čistě informativní. Pokud se u vašeho zvířete objeví příznaky onemocnění, obraťte se na svého veterinárního lékaře, který stanoví diagnózu a zahájí léčbu.
Každý majitel psa to už někdy zažil: jeho pes náhle zvrací. Ne každá forma zvracení je však alarmující. Kdy už ale zvracení u psů přestává být neškodné? Vše důležité k tomuto tématu si přečtěte v následujícím článku.
Falešná březost (lactatio falsa) u nekastrovaných fen je stav, který může nastoupit několik týdnů po hárání. Během období falešné březosti se fena chová tak, jako kdyby byla březí nebo měla štěňata, ačkoliv nakrytá nebyla.
Přesto, že je hárání u fen zcela přirozený proces, způsobuje nestandardní chování feny, nervozita, skvrny na koberci nebo strach z nechtěného zabřeznutí mnoha chovatelům starosti. Co byste měli vědět o „hárání“ a jak toto období překonat bez stresu, se dozvíte na následujících řádcích.
