© Antonio Gravante / stock.adobe.com
Přetržení předního křížového vazu je jedním z nejčastějších ortopedických onemocnění u psů. Přetržení křížových vazů při nehodách je vzácnější, většinou psi trpí pomalu postupující degenerací s následným prasknutím předního křížového vazu.
Křížové vazy jsou součástí vazů kolenního kloubu. Přední a zadní křížové vazy zajišťují, že se stehno a noha nemohou vzájemně proti sobě pohybovat. Zabraňují rotaci dolní končetiny dovnitř, stejně jako posun nohy na stehno a přetěžování kolena. Přední křížové vazy jsou více vystaveny stresu než zadní křížové vazy, a proto je pravděpodobnější, že budou přetrženy. Příčina ruptury křížového vazu u psů je degenerace a genetická predispozice. Důvody degenerace nejsou ještě zcela jasné. Jsou diskutovány tyto příčiny chybné postavení končetin, poruchy krevního oběhu ve zkříženém vazu, degenerativní choroby kloubů a záněty kloubů. Změny spojené s věkem nebo obezita také přispívají k vyšší pravděpodobnosti vzniku ruptury křížového vazu. V takových případech jsou křížové vazy oslabeny a jednotlivá vlákna se rozpadají. Zejména úbytek fibroblastů, je doprovázen ztrátou elasticity a stability. Částečná trhlina se může postupně rozvíjet do úplného přetržení. Velmi často se trhá křížové vazivo i v druhém kolenním kloubu, protože degenerace a přetížení jsou zřídka jednostranné. V mnoha případech je také zraněn meniskus, buď se přetrhne, nebo je poškozen chronickou nestabilitou kolenního kloubu. Výjimečně, nehoda způsobí přetržení křížového vazu např. přetížení při cvičení nebo zaseknutí nohy do díry v zemi, tyto případy jsou častější u mladých psů velkých plemen (labrador, zlatý retrívr, rotvajler). Navíc všichni tito psi jsou ohroženi obezitou.
Hlavním příznakem ruptury křížového vazu při nehodě je náhlé silné kulhání, obvykle s bolestí. Při částečném roztržení křížového vazu nebo při malých prasklinkách jednotlivých vláken pes během několika dní mírně kulhá. To může zase zmizet. Křížové vazy můžou po takovém narušení snadno přetrhnout úplně jen s minimální námahou a pak je zchromnutí výraznější. Pes se snaží na nohu nenašlapovat, drží jí většinou na špičce. Kolení kloub je oteklý a teplý. Pokud je navíc postižen meniskus, nejedná se jen o silnou kulhavost.
Pro diagnózu přetržení zkřížených vazů může být využito několika možností a to předběžné vyšetřením symptomů stejně jako ortopedickým vyšetřením. Při ortopedickém vyšetření má veterinář k dispozici několik testů. Zásuvkový test (tzv. šuplík) je velmi citlivý a spolehlivý. Tibiální test může být spolehlivější u psů se silnými stehenními svaly, než zásuvkový test. Další vyšetření jako je například RTG a CT mohou poskytnout přesnou představu o poškození kloubu.
Existuje řada různých postupů pro léčbu přetrženého křížového vazu. Při konzervativní léčbě (ne-chirurgické), která se snaží obnovit bezbolestné užívání kolenního kloubu pomocí léků, fyzioterapie, šetrným zacházením a krmením. Tento pokus o léčbu je však vhodný pouze pro malé a lehké psy. Pro chirurgickou léčbu přetrženého zkříženého vazu bylo popsáno velké množství různých technik. Cílem všech metod je trvalá stabilizace kolenního kloubu. Existují techniky, které nahrazují poškozené křížové vazy tělovými strukturami pojivových tkání nebo umělými materiály a utahováním kloubních obalů. Kromě toho existují různé metody pro úpravu kloubní biomechaniky, odkloněním sil působících na kolenní kloub.
Zvláště u velkých a těžkých plemen psů je třeba věnovat pozornost zdravé stravě. Obezitě je třeba se vyvarovat, protože přetěžuje klouby.
Přečtěte si naše články o krmivu pro kloubní problémy.
Objevte také naši nabídku veterinárních krmiv na zoohit.
Tento článek v magazínu zoohit je čistě informativní. Pokud se u vašeho zvířete objeví příznaky onemocnění, obraťte se na svého veterinárního lékaře, který stanoví diagnózu a zahájí léčbu.
Každý majitel psa to už někdy zažil: jeho pes náhle zvrací. Ne každá forma zvracení je však alarmující. Kdy už ale zvracení u psů přestává být neškodné? Vše důležité k tomuto tématu si přečtěte v následujícím článku.
Falešná březost (lactatio falsa) u nekastrovaných fen je stav, který může nastoupit několik týdnů po hárání. Během období falešné březosti se fena chová tak, jako kdyby byla březí nebo měla štěňata, ačkoliv nakrytá nebyla.
Přesto, že je hárání u fen zcela přirozený proces, způsobuje nestandardní chování feny, nervozita, skvrny na koberci nebo strach z nechtěného zabřeznutí mnoha chovatelům starosti. Co byste měli vědět o „hárání“ a jak toto období překonat bez stresu, se dozvíte na následujících řádcích.
