Když pes zvrací
Každý majitel psa to už někdy zažil: jeho pes náhle zvrací. Ne každá forma zvracení je však alarmující. Kdy už ale zvracení u psů přestává být neškodné? Vše důležité k tomuto tématu si přečtěte v následujícím článku.
© Eva / stock.adobe.com
Koronavirus u psů způsobuje zpočátku respirační problémy, zatímco v pozdější fázi se vyskytují převážně problémy se žaludkem a střevy. I když je u psů koronavirová infekce často mírná, zvířata s oslabenou imunitou mít těžký průběh nemoci se silným průjmem a může docházet i k úmrtím.
31.03.20: COVID-19 je u lidí vyvolán novým koronavirem SARS-CoV-2, který pochází z Číny. Spolkový výzkumný ústav pro zdraví zvířat Friedrich Löffler Institute (FLI) monitoruje současnou epidemickou situaci a zveřejňuje nejnovější vědecké poznatky. Vědci předpokládají, že byl nový koronavirus přenesen na člověka prostřednictvím netopýrů, luskounů nebo hadů.
Přítomnost koronavirů byla nedávno detekována na nose a v tlamě u dvou psů z Hongkongu. Psi ovšem nevykazovali žádné příznaky. Odborníci se však domnívají, že se koronaviry ke psům dostaly úzkým fyzickým kontaktem s jejich nemocnými majiteli. U obou psů nebyl ani zjištěn zvýšený titr protilátek, což je pro infekci SARS-CoV-2 rozhodujícím ukazatelem. Vědci proto vylučují, že by se u psů mohlo rozvinout onemocnění Covid-19.
Pokud Váš pes vykazuje příznaky podobné chřipce, může být přítomnost infekce SARS-CoV-2 vyloučena prostřednictvím lidských testů na tento virus.
Nedávno byl potvrzen případ, kdy byla belgická kočka pozitivně otestována na SARS-CoV-2. Jedná se však o ojedinělý případ, a proto věda nadále klasifikuje přenos nového koronaviru z člověka na domácí zvířata jako extrémní výjimku.
Psi a další domorodá zvířata nehrají při šíření nového koronaviru žádnou roli, proto je lze i nadále bez váhání pouštět na čerstvý vzduch. To je pro zdraví našich čtyřnohých přátel navzdory současné koronavirové krizi velmi důležité, dostatek pohybu a čerstvého vzduchu posiluje imunitní systém a snižuje stres.
Při venčení je bez ohledu na současnou pandemii vhodné, věnovat pozornost chování psa. Rychle se stává, že naši chlupatí přátelé najdou něco jedovatého nebo ostrého. K tomu mohou výkaly ležící kolem přenášet patogeny, jako jsou paraziti, viry a bakterie, proto by měly být exkrementy ihned uklízeny.
Vzhledem k současnému zákazu kontaktu v Německu by se mělo také vzít v úvahu, že během venčení mohou psa doprovázet maximálně dva lidé. Pokud potkáte jiné majitele psů, je nutné dodržení vzdálenosti nejméně 1,5 metru. Dezinfekce tlapek po procházce není nutná, může výrazně vysušit pokožku a způsobit kožní problémy.
Jelikož nemůže být přenos koronaviru přes psa skrze těsný tělesný kontakt vyloučen, doporučuje se v případě karantény majitele požádat o pomoc s péčí o psa (chození na procházky) blízkou osobu, která nespadá do žádné z rizikových skupin (senioři, nemocní lidé atd.) Pokud máte zahradu, můžete ji samozřejmě využít jak pro zabavení psa, tak k tomu, aby zde pes vykonal malou a velkou potřebu. Pokud nenajdete podporu v kruhu známých, může pomoci dočasné umístění do penzionu pro psy nebo soukromé hlídání. Vzhledem k okolnostem není v žádném případě vhodné se mazlíčka zbavovat odevzdáním jiným lidem.
Stručně řečeno: S našimi psy můžeme stále chodit na čerstvý vzduch, pokud sami nejsme v karanténě. Protože se můžeme nakazit novým typem koronaviru téměř výhradně kontaktem s infikovanými lidmi, není dezinfekce psích tlapek nebo vyhýbání se procházkám užitečné, ani dobré. Podle FLI je velmi nepravděpodobné, že by se u psů rozvinulo onemocnění Covid-19. Ve zdraví psů však hrají hlavní roli jiné koronaviry:
Koronaviry se vyskytují u velkého počtu savců, takže kromě psů, koček (FEVC a FIPV) se mohou koronaviry nakazit i prasata, dobytek nebo i my. U psů však nemusí každá infekce vést k projevům příznaků nemoci. Dospělí psi se silným imunitním systémem proto často nevykazují žádné příznaky, ale mohou stále přímým a nepřímým kontaktem nakazit psy s oslabenou imunitou (např. štěňata).
Virové částice psího koronaviru (CCoV) se dostanou do těla ústy nebo nosem, takže se poté jícnem dostávají do trávícího traktu. Možným zdrojem infekce může být pitná voda kontaminovaná fekáliemi, kontaminované předměty (např. Hračky pro psy) a přímý kontakt s infekční psí stolicí. Částice viru se množí ve sliznici žaludku, tenkého i tlustého střeva a mohou vést k masivnímu poškození v důsledku zánětlivých projevů nemoci. Následkem je snížená schopnost absorbovat vodu a živiny z krmiva, což může ohrožovat život především u štěňat, protože si mohou vytvářet jen malé zásoby energie. Vylučování nově vytvořených virových částic stolicí může trvat až dva týdny po objevení příznaků, proto by měla být zvláště během této doby dodržována účinná hygienická opatření.
Psi reagují odlišně na infekci psím koronavirem v závislosti na stavu imunitního systému. Například štěňata nebo jiní nemocní psi (např. S parvovirem) vykazují závažnější průběh než dospělí psi se zesíleným imunitním systémem. U psů nakažených koronaviry se mohou vyskytnout následující potíže s trávícím traktem:
Pokud již pes jednou koronavirem onemocněl, nelze bohužel vyloučit novou nákazu.
Zažívací potíže u psů mohou být způsobeny celou řadou chorob. V rámci položení otázek vlastníkovi (vytvoření anamnézy) a obecného klinického vyšetření by měl být zvěrolékařem zjištěn zdravotní stav i v jiných ohledech (vyšetření sliznice ústní dutiny, vodní režim, frekvence dýchání a srdečního rytmu, změření tělesné teploty), ale i stav očkování, návyky chování a krmení a předběžné odčervení.
Pokud je krevní oběh psa silně ovlivněn ztrátou vody a elektrolytů takovým způsobem, že nelze provést další vyšetření, musí být oběh nejprve stabilizován tekutinovou a elektrolytovou terapií. Teprve poté může být infekce psím koronavirem u psů potvrzena rozborem krve nebo stolice:
Kromě těchto testů se také doporučuje vyšetřit výkaly na přítomnost parazitů.
Průjem by neměl být podceňován zejména u štěňat, protože se kvůli nízkým energetickým zásobám rychle dostanou do život ohrožující situace. Léčba se proto zaměřuje na podpůrná opatření, která minimalizují průjem a stabilizují krevní oběh psa:
Prognóza nemoci způsobené psím koronavirem u psů je silně závislá na stavu imunitního systému. Štěňata a psi, kteří již trpí parvovirem nebo psinkou proto mají horší šanci na zotavení než zdraví psi. Včasná diagnóza a účinná terapie jsou důležité pro udržení ztráty vody a elektrolytů na minimu.
Je možné chránit psy před infekcí psím koronavirem (CCoV) aplikací očkování. To však v současné době není schváleno pro psy v Německu, protože účinnost vakcíny je mezi odborníky kontroverzní. Přesto by psi měli být podle doporučení stálé očkovací veterinární komise pro vakcinaci (StIKo Vet) Friedrich-Löfflerova institutu očkováni proti infekčním chorobám, jako je parvoviróza, psinka a leptospiróza, . Cílem těchto očkování je na jedné straně cílená profylaxe infekce příslušného patogenu a na druhé straně vyloučení následné imunosuprese. Očkovaní psi jsou tak nepřímo chráněni před závažným průběhem nemoci způsobené koronaviry.
Kromě toho se doporučují následující hygienická opatření k zabránění infekčním onemocněním:
Tento článek v magazínu zoohit je čistě informativní. Pokud se u vašeho zvířete objeví příznaky onemocnění, obraťte se na svého veterinárního lékaře, který stanoví diagnózu a zahájí léčbu.
Každý majitel psa to už někdy zažil: jeho pes náhle zvrací. Ne každá forma zvracení je však alarmující. Kdy už ale zvracení u psů přestává být neškodné? Vše důležité k tomuto tématu si přečtěte v následujícím článku.
Falešná březost (lactatio falsa) u nekastrovaných fen je stav, který může nastoupit několik týdnů po hárání. Během období falešné březosti se fena chová tak, jako kdyby byla březí nebo měla štěňata, ačkoliv nakrytá nebyla.
Přesto, že je hárání u fen zcela přirozený proces, způsobuje nestandardní chování feny, nervozita, skvrny na koberci nebo strach z nechtěného zabřeznutí mnoha chovatelům starosti. Co byste měli vědět o „hárání“ a jak toto období překonat bez stresu, se dozvíte na následujících řádcích.