© © Friends Stock / stock.adobe.com
Děsivá představa pro každého majitele psa: váš milovaný pejsek najednou leží na zemi v křeči. Má epileptický záchvat. Přečtěte si následující článek, ve kterém najdete nejdůležitější fakta o epilepsii u psa.
Epilepsie u psa je běžné neurologické onemocnění, které je způsobeno poruchou tvorby a přenosu vzruchů ve svazcích nervových buněk v částech mozku. Celé svazky nervových buněk současně nekontrolovaně vydávají elektrické výboje – dochází k epileptickému záchvatu.
Epileptický záchvat u psů obecně probíhá ve čtyřech různých fázích:
Podle definice má pes epilepsii, pokud se například vyskytnou alespoň dva epileptické záchvaty s odstupem více než 24 hodin. Epileptický záchvat naproti tomu označuje výskyt onemocnění v určitém časovém okamžiku.
V různých fázích epileptického záchvatu se objevují následující příznaky:
Epileptické záchvaty mohou být různě závažné a v závislosti na délce trvání a výskytu příznaků se dělí na různé typy. Za zmínku stojí zejména dvě zvláštní formy epileptického záchvatu:
Status epilepticus je záchvat trvající déle než 5 minut nebo dva či více záchvatů za sebou, kdy pes v době mezi záchvaty nenabude vědomí. Pokud je váš pes ve stavu status epilepticus, musíte co nejdříve vyhledat veterinárního lékaře, protože je ohrožen na životě.
Pokud váš pes prodělá během 24 hodin více než dva záchvaty, jedná se o tzv. klastrové záchvaty. Protože zvýšený výskyt záchvatů je známkou toho, že je třeba upravit medikaci, měli byste se i v tomto případě poradit se svým veterinárním lékařem.
© Khaligo / stock.adobe.com
Existuje mnoho možných příčin epilepsie u psa. Veterináři rozlišují dvě různé formy, symptomatickou epilepsii se známou příčinou a idiopatickou epilepsii.
Symptomatickou epilepsii může vyvolat celá řada onemocnění:
Mnohem častější je však idiopatická forma epilepsie. Postižená zvířata jsou v době prvního záchvatu stará 1 až 5 let a zpočátku se záchvaty objevují s velkým časovým odstupem. K onemocnění jsou náchylná zejména plemena jako např. knírač, kokršpaněl a pudl.
Diagnóza epilepsie u psa se stanovuje takříkajíc vylučovací metodou. Veterinář tedy nejprve vyloučí jiné diferenciální diagnózy.
Nejdříve veterinář shromáždí důležité informace o průběhu onemocnění prostřednictvím podrobného rozhovoru s majitelem (anamnézy). Diagnózu urychlují podrobnosti o předchozím podávání léků, požití toxických látek nebo rodinné dispozici. Velmi užitečné mohou být také videozáznamy průběhu nemoci.
Po celkovém klinickém a neurologickém vyšetření následují další testy:
Jakkoli je pohled na vašeho pejska v křečích děsivý, bohužel toho pro něj v tu chvíli nemůžete mnoho udělat. Pokud váš pes jeví jasné známky blížícího se záchvatu, můžete ho přemístit do prostředí s co nejmenším rizikem zranění a případně zajistit, aby byl v místnosti klid.
Nesnažte se psovi vytahovat jazyk z tlamy. V této situaci váš chlupatý přítel neovládá své čelistní svaly a hrozí velké riziko pokousání.
Záchvat co nejpřesněji zdokumentujte. Video nebo podrobný popis často obsahují cenné informace pro veterináře. Především byste si měli všímat délky trvání záchvatu.
Pokud se nejedná o status epilepticus, nesnažte se během záchvatu se zvířetem rychle odjet k veterináři. K veterináři s největší pravděpodobností dorazíte až po záchvatu a ve známém prostředí se váš pes mnohem snáze zotaví.
Pokud byla u vašeho psa diagnostikována idiopatická forma epilepsie a frekvence záchvatů se zvyšuje, veterinář zahájí dlouhodobou léčbu. Cílem je snížit frekvenci a délku trvání záchvatů a také jejich závažnost.
K tomuto účelu jsou k dispozici různé léky, které se také mohou vzájemně kombinovat. Dokud se nenastaví správné dávkování, intervaly prohlídek u veterináře se postupně prodlužují.
U zvláště závažných záchvatů s vámi veterinář probere také možnost podání nouzových léků.
V tomto případě léčba zcela závisí na příčině. U některých onemocnění, která epilepsii spouští, lze zahájit slibnou léčbu, existují však i taková, která jsou nevyléčitelná.
Idiopatická forma epilepsie u psa sice není léčitelná, ve většině případů ji však majitel a veterinární lékař mohou dobře ovlivnit správnou medikací.
Naproti tomu prognóza symptomatické a extracerebrální epilepsie silně závisí na onemocnění, které je její příčinou.
Pro úspěch léčby je důležitá vhodná metoda terapie, spolupráce majitele psa a veterinárního lékaře, včasné rozpoznání prvních příznaků a správné podávání léků.
Preventivními opatřeními bohužel nelze epilepsii u psa zabránit. Dobrá spolupráce s veterinárním lékařem však snižuje výskyt dalších epileptických záchvatů.
Tento článek v magazínu zoohit je čistě informativní. Pokud se u vašeho zvířete objeví příznaky onemocnění, obraťte se na svého veterinárního lékaře, který stanoví diagnózu a zahájí léčbu.
Každý majitel psa to už někdy zažil: jeho pes náhle zvrací. Ne každá forma zvracení je však alarmující. Kdy už ale zvracení u psů přestává být neškodné? Vše důležité k tomuto tématu si přečtěte v následujícím článku.
Falešná březost (lactatio falsa) u nekastrovaných fen je stav, který může nastoupit několik týdnů po hárání. Během období falešné březosti se fena chová tak, jako kdyby byla březí nebo měla štěňata, ačkoliv nakrytá nebyla.
Přesto, že je hárání u fen zcela přirozený proces, způsobuje nestandardní chování feny, nervozita, skvrny na koberci nebo strach z nechtěného zabřeznutí mnoha chovatelům starosti. Co byste měli vědět o „hárání“ a jak toto období překonat bez stresu, se dozvíte na následujících řádcích.
