Když pes zvrací
Každý majitel psa to už někdy zažil: jeho pes náhle zvrací. Ne každá forma zvracení je však alarmující. Kdy už ale zvracení u psů přestává být neškodné? Vše důležité k tomuto tématu si přečtěte v následujícím článku.
© Syda Productions / stock.adobe.com
I při mírných teplotách je miska na vodu novým nejlepším přítelem vašeho psa? Navíc hubne, ačkoli jeho chuť k jídlu se ve skutečnosti zvýšila? Pak by příčinou mohla být cukrovka. Shrnuli jsme pro vás nejdůležitější informace o tomto onemocnění.
Diabetes mellitus (cukrovka) je nejčastější hormonální metabolické onemocnění u psů. K onemocnění jsou náchylné zejména feny a plemena, jako je samojed nebo malý knírač.
Onemocnění postihuje celý organismus psa. Kromě toho u postižených psů vždy existuje riziko významné nerovnováhy metabolismu. Tím rychle vznikají život ohrožující situace. Proto byste měli brát cukrovku u psa velmi vážně!
Pes s diabetes mellitus může mít následující příznaky:
Pokud je podávána nesprávná léčba nebo není diabetes odhalen, dochází také k diabetické ketoacidóze (DKA). V takovém případě již tělesné buňky nedostávají dostatek cukru jako zdroj energie. Výsledkem je nadměrná produkce ketolátek štěpením tuků. Zvýšená koncentrace ketolátek (ketóza) vede nakonec k překyselení krve (acidóze). Z toho plynoucí přesuny elektrolytů způsobují zvracení a slabost. Tento stav je životu nebezpečný!
Zpočátku poměrně nespecifické příznaky nejsou vždy okamžitě zřejmé. Proto svého psa vždy pečlivě sledujte a pravidelně kontrolujte jeho hmotnost.
Každá návštěva veterináře začíná podrobným rozhovorem s majitelem (anamnéza). To je velmi cenné pro určení diagnózy, protože důležité indicie, jako je zvýšený příjem vody nebo apatie, svědčí o cukrovce u psa.
Po anamnéze se provede celkové klinické vyšetření, při kterém se zaznamená celkový stav psa. Dále veterinární lékař provede speciální vyšetření ke zjištění cukrovky u psa. Za tímto účelem odebere psovi krev a vzorek moči.
Protože hladina cukru v krvi podléhá silným výkyvům, například v důsledku jídla nebo stresu, doporučuje se měřit fruktosaminy. Jedná se o určité proteiny, které se hodnotí jako dlouhodobé parametry (po dobu jednoho až tří týdnů) hladiny glukózy v krvi. Při podezření na pankreatitidu se stanoví také specifické pomocné veličiny, jako jsou amyláza a lipáza.
Zvýšený obsah cukru, bílkovin, případně ketolátek a změněná specifická hmotnost moči odůvodňují podezření na cukrovku u psa. Vysoká hladina cukru v krvi může vést k usazování cukru v oku. Z toho důvodu se u mnoha postižených psů objevuje také šedý zákal. Proto se vždy provádí také měření krevního tlaku a oční vyšetření.
Terapie cukrovky u psa se vždy skládá z různých složek:
Přestože diagnóza a rozsah následných léčebných opatření bývají pro majitele šokem, cukrovku u psa lze ve většině případů dobře léčit. Váš veterinární lékař vás důkladně poučí o používání glukometru a dávkování inzulínu. Po krátkém období aklimatizace se vše obvykle rychle stane součástí každodenní rutiny jak pro majitele, tak pro psa.
Gestační neboli těhotenská cukrovka je zvláštní forma onemocnění diabetes mellitus. Vyskytuje se výhradně u nekastrovaných fen. Rozhodující roli zde hraje hormon progesteron.
V takovém případě byste měli nechat fenu co nejdříve vykastrovat. Každé další hárání totiž vede k nové nerovnováze metabolismu cukrů. Ve většině případů však fena stále potřebuje celoživotní léčbu inzulínem.
Diabetes mellitus je komplexní syndrom, který je důsledkem zvýšené hladiny glukózy v krvi v důsledku nedostatku inzulínu. Pro lepší pochopení je důležitý pohled na psí slinivku.
Slinivka (pankreas) se dělí na endokrinní a exokrinní část. Endokrinní část tvoří beta buňky, které produkují hormon inzulín. Inzulín přenáší cukr přijatý s potravou do buněk těla.
Když se inzulín uvolňuje do krve, způsobuje vstřebávání cukru do buněk. Buňky zase potřebují cukr k výrobě energie. Přebytečný cukr se ukládá ve formě glykogenu v játrech a svalech. Anabolický hormon inzulín současně vede k tvorbě bílkovin a tuku.
Příčiny cukrovky u psa jsou různé. Tato forma onemocnění se dělí na 4 typy:
V každém případě je důležitá včasná diagnóza a vhodná léčba. Ta silně závisí na typu cukrovky, kterou váš pes trpí.
Prognóza cukrovky závisí na komplikacích a úspěšnosti léčby. Pokud je nemocný pes dobře adaptován na inzulín, je prognóza dobrá. Diabetes mellitus však není vyléčitelný. Postižení psi musí dostávat inzulín po zbytek života.
Cukrovce u psa lze jen stěží zabránit. Riziko však můžete snížit včasnou kastrací fen, vyváženou a zdravou stravou a pravidelným pohybem.
Pokud pes již vykazuje komplikace a obtížně se přizpůsobuje inzulínu, může dojít ke zhoršení kvality života.
Na rozdíl od diabetes mellitus je diabetes insipidus u psů mnohem vzácnější. Veterinář rozlišuje mezi centrálním a renálním (lat. „ren“ znamená ledvina) diabetes insipidus.
Obě formy jsou buď vrozené, nebo sekundární v důsledku jiných onemocnění a úrazů, přičemž v centru dění stojí antidiuretický hormon (ADH). Vzniká v hypothalamu (součást mezimozku) a za normálních okolností má za úkol získávat vodu z primární moči.
U centrálního diabetes insipidus však dochází k nedostatku ADH. Naproti tomu u renálního diabetes insipidus se ADH na související receptory nenaváže. Pro obě formy je typické zvýšené močení. Aby postižení psi kompenzovali vzniklou ztrátu tekutin, musí neobyčejně mnoho pít.
K rozlišení diabetes insipidus od diabetes mellitus u psů lze provést test ADH. Za tímto účelem se psovi podává ADH a poté se měří zlepšení vstřebávání vody v organismu.
Pokud dojde ke zlepšení, svědčí to o centrálním diabetes insipidus. Další metodou je tzv. koncentrační test. Kvůli němu musí pes několik hodin po vyprázdnění močového měchýře žíznit. Poté se změří množství vyprodukované moči. Pokud se nesnížila, jedná se o diabetes insipidus.
Opět záleží na formě diabetes insipidus. Pokud pes trpí centrální formou, tj. nedostatkem ADH, dostává po celý život syntetický ADH jako náhradu. Renální forma je obvykle průvodním jevem jiného základního onemocnění. Proto v tomto případě veterinární lékař léčí základní onemocnění (pokud je to možné). Je třeba také snížit příjem soli u postiženého psa.
U centrálního diabetes insipidus je prognóza obvykle příznivá. Stejně jako u diabetes mellitus je však pes po zbytek života závislý na lécích. Prognóza renálního diabetes insipidus závisí na základním onemocnění.
Tento článek v magazínu zoohit je čistě informativní. Pokud se u vašeho zvířete objeví příznaky onemocnění, obraťte se na svého veterinárního lékaře, který stanoví diagnózu a zahájí léčbu.
Každý majitel psa to už někdy zažil: jeho pes náhle zvrací. Ne každá forma zvracení je však alarmující. Kdy už ale zvracení u psů přestává být neškodné? Vše důležité k tomuto tématu si přečtěte v následujícím článku.
Falešná březost (lactatio falsa) u nekastrovaných fen je stav, který může nastoupit několik týdnů po hárání. Během období falešné březosti se fena chová tak, jako kdyby byla březí nebo měla štěňata, ačkoliv nakrytá nebyla.
Přesto, že je hárání u fen zcela přirozený proces, způsobuje nestandardní chování feny, nervozita, skvrny na koberci nebo strach z nechtěného zabřeznutí mnoha chovatelům starosti. Co byste měli vědět o „hárání“ a jak toto období překonat bez stresu, se dozvíte na následujících řádcích.