© Kzenon / stock.adobe.com
Více než 2000 druhů blech parazituje u savců a ptáků. Pes je nejčastěji kolonizován Ctenocephalides felis (blechy kočičí), zřídka Ctenocephalides canis (blechy psí) a příležitostně Pulex irritans a Pulex simulans (lidské blechy), stejně jako Echidnophaga gallinacea (blecha u slepic) a Archaeopsylla erinacei (blecha ježčí). Blecha je asi 1-6 mm dlouhý, zploštělý a bezkřídlý hmyz s mohutnýma pružnýma nohama a je vybaven bodavými ústy. Je světle až tmavě hnědáf a živí krví svého hostitele.
Vývoj blech začíná od vajíčka, ze kterého se vyklube larva, larvální vývoj má tři stádia pak se blecha zakuklí a z kukly se vyklube dospělý jedinec. Samička blechy klade průměrně 30 vajíček denně po dobu asi 50 až 100 dní svého života. Vajíčka jsou obvykle kladena, když pes odpočívá a padají z něj na pelíšek nebo na jiná místa, kde je pes často relaxuje. Během několika dní se vajíčka vylíhne larva, která se přes tři stádia vyvíjí do kukly. Larvy se krmí odumřelým buněčným materiálem a blešími výkaly s nestrávenou krví, které padají ze psa spolu s vajíčky. Z kukly se vyvine dospělec, který co nejdříve obsadí psa. V nepříznivých podmínkách, jako jsou chladnější teploty, může kukla přežít až po dobu 50 týdnů, dokud se nevylíhne. V ideálních podmínkách trvá cyklus od vajíčka až po blešího dospělce přibližně dva až čtyři týdny. Dospělé blechy C. felis a C. canis trvale žijí na svém hostiteli, příležitostně přeskakují na jiného hostitele, bez hostitele v prostředí nikdy nezůstávají delší dobu. Stádia (vajíčka, larvy, kukly) žijí v životním prostředí hostitele, larvy se schovávají do skrytých míst, která jsou pod polštáři, v koberci a do prasklin v podlaze.
Psi mohou přinést blechy domů prostřednictvím kontaktu s jinými zvířaty. V obývacím pokoji mají blechy ideální podmínky pro svůj vývoj. Za těchto podmínek jejich množení postupuje rychle.
C. felis, nejběžnější druh blechy, není při výběru hostitelského zvířete vybíravý: celosvětově se C. felis vyskytuje u více než 50 různých druhů zvířat i lidí.
U psů způsobují blechy hlavně svědění a lokální kožní reakce, jako jsou červené skvrny s jasným ohraničením. Silnější reakce mohou také vést k puchýřům a krustám. Trvalé škrábání může způsobit vypadávání chlupů a ekzém. Místa, která preferují blechy, zahrnují oblast ucha, ocasu, břicha a vnitřní stehna. Avšak infekce blechami u psa může být zcela bez příznaků.
U psa se také může vyvinout alergickou dermatitidu (FAD), což je reakce přecitlivělosti způsobená alergeny na bleší sliny. FAD je jednou z nejdůležitějších a nejčastějších alergických kožních onemocnění u psů. Zde stačí jediná blecha, která vyvolá velmi intenzivní svědění u postiženého psa.
Velké množství blech může vést k anémii u štěňat nebo u psů, kteří také trpí jinými nemocemi v důsledku vysávání blechami ztrátou krve a následnou anémií. Blechy mohou také nakazit psy tasemnicí Dipylidium caninum.
V případě těžkého napadení blechami jsou blechy na psech již viditelné pouhým okem. Také klinické příznaky, jako je bodnutí a zarudnutí v lokalitách preferovaných blechami, mohou poskytnout stopu. Pomocí hřebenu na vyčesávání blech můžete najít blechy nebo bleší výkaly. Bleší výkaly bezpečně poznáte tak, že je rozmáčknete na kusu bílého papíru nebo na kuchyňské utěrce a navlhčete je vodou. Pokud se papír zbarví do červena, jedná se o bleší výkaly obsahující natrávenou krev. Někdy srst také obsahuje vajíčka nebo larvy, které se drží chlupů, ty mohou být viděny pod mikroskopem.
Je obtížnější diagnostikovat alergii na bleší kousnutí, protože jen ve vzácných případech se vyskytují blechy nebo bleší výkaly. Náznaky mohou být typické pro příznaky FAD a oblasti kožních lézí. Při diagnóze je však třeba zvážit další alergie nebo parazity. Dermatologové, pokud mají podezření na FAD, doporučí k diagnostice lékovou terapii nebo intradermální test.
Při léčbě infekce blechami u psů je zapotřebí několika opatření. Za prvé, dospělé blechy musí být na psovi zlikvidovány. Toho lze dosáhnout použitím vhodných léků, jako jsou spot-on, tablety nebo spreje, které jsou k dispozici u veterináře nebo na zoohitu. Kromě toho by měly být zlikvidovány i vývojová stádia. To znamená, že musí být ošetřeno celé prostředí, ve kterém pes žije. Zvláště byste se měli zaměřit na mezery v podlaze, spodní strany koberců a další tmavá místa, kde se larvy schovávají. Přikrývky a polštáře by měly být vyprané, podlahy a dokonce i auto by mělo být důkladně vysáto. Sáček vysavače by měl být po použití zlikvidován nebo zmražen. Po čištění je vhodné ošetřit prostředí insekticidem, jako jsou spreje na ochranu prostředí od specializovaných prodejců nebo veterinářů.
Vzhledem k tomu, že blechy mohou napadnout i jiné živočichy, které žijí ve stejné domácnosti nebo mají přímý kontakt se psem, doporučuje se také ošetření těchto zvířat.
Blechy jsou přenašeči tasemnice psí Dipylidium caninum, takže po napadení blechami by mělo být zváženo odčervení.
Abyste zabránili napadení blechami, můžete profylakticky léčit psa různými léky od veterináře. K tomuto účelu jsou k dispozici různé formy, jako jsou spot-on přípravky, tablety a obojky, z nichž každý má různé způsoby působení a různou dobu účinku.
Zvláště psi s alergií na bleší sliny by měli být pravidelně ošetřováni antiparazitiky, protože dokonce i kousnutí jedné blechy může způsobit masivní příznaky.
Tento článek v magazínu zoohit je čistě informativní. Pokud se u vašeho zvířete objeví příznaky onemocnění, obraťte se na svého veterinárního lékaře, který stanoví diagnózu a zahájí léčbu.
Každý majitel psa to už někdy zažil: jeho pes náhle zvrací. Ne každá forma zvracení je však alarmující. Kdy už ale zvracení u psů přestává být neškodné? Vše důležité k tomuto tématu si přečtěte v následujícím článku.
Falešná březost (lactatio falsa) u nekastrovaných fen je stav, který může nastoupit několik týdnů po hárání. Během období falešné březosti se fena chová tak, jako kdyby byla březí nebo měla štěňata, ačkoliv nakrytá nebyla.
Přesto, že je hárání u fen zcela přirozený proces, způsobuje nestandardní chování feny, nervozita, skvrny na koberci nebo strach z nechtěného zabřeznutí mnoha chovatelům starosti. Co byste měli vědět o „hárání“ a jak toto období překonat bez stresu, se dozvíte na následujících řádcích.
