Ježek bělobřichý

Teď to bude píchat: Ježek sice patří mezi exotická zvířata, ale stále více získává na popularitě. Roztomilá videa s ježky, která kolují na video platformách, přispívají mimo jiné k tomu, že se v našich domácnostech objevuje tento malý hmyzožravec stále častěji. Chov ježka, který je spojen s velkým úsilím, je však v očích ochránců zvířat poněkud kontroverzní.

Mohou být ježci chováni jako domácí mazlíčci?

Ježek je chráněný, a proto jej nelze chovat jako domácího mazlíčka. Výjimkou je „ježek bělobřichý (Atelerix Albiventris)“. Tento druh ježka byl poprvé dovezen do USA v 90. letech, ale o několik let později byl zakázán. Navzdory tomu byli ježci bělobřiší dále chováni a jako domácí mazlíčky je můžete nalézt převážně ve Spojených státech.

Vzhled

Ježek bělobřichý má bodliny, které jsou rozprostřeny po celých zádech. Bodliny jsou dlouhé 15 až 20 mm a mají různé barvy. Břicho malých hmyzožravců je načechrané a bílé, jak název napovídá. Mají kulaté, malé uši a malé tlapky. Na zadních tlapkách mají ježci bělobřiší, na rozdíl od jiných druhů ježků, čtyři prsty místo pěti. Velikost ježka činí 14 až 21 cm a hmotnost se pohybuje mezi 300 a 500 g. ­

Chování

Přirozeným prostředím ježka bělobřichého jsou savany a suché travnaté oblasti střední Afriky. Ježek bělobřichý je aktivní za soumraku a v noci, během dne se schovává. Po setmění se vydává hledat potravu. Ježek není hlodavec, ale hmyzožravec.

V zajetí se dožívá věku 5 až 8 let.

rozdíl od evropských ježků se ježek bělobřichý neukládá k zimnímu spánku. Může se však stát, že se v létě uvede do „klidové fáze“. V tomto období je méně aktivní než obvykle, ale tato klidová fáze se u ježků žijících v zajetí objevuje zřídka. Majitelé ježků popisují svá zvířata jako velmi přátelská a důvěřivá, je možné je uchopit do ruky.

V případě nebezpečí se ježci schoulí do klubíčka a použijí bodliny jako štít, aby se ubránili nepříteli.

V prvních měsících života dochází u ježka bělobřichého k výměně bodlin (quilling). Dokonce i u dospělých jedinců může občas k výměně bodlin dojít. Není to žádný důvod k panice. Prohlédněte si bodliny, abyste zjistili, zda se nejedná o výměnu nemocných bodlin.  Nemocné bodliny obvykle vypadají jako zlámané. Poraďte se s veterinárním lékařem, aby vyloučil případné onemocnění.

© amaminokurosuke / stock.adobe.com

Chov

Chov ježka bělobřichého je spojen se značnou zodpovědností. Ujistěte se proto ještě před pořízením ježka, zda pichlavému mazlíčkovi můžete věnovat dostatek času, péče, peněz a prostoru. Chov ježka bělobřichého je spojen s velkým úsilím. Dříve, než se rozhodnete ježka bělobřichého chovat, měli byste být dobře informováni a znát rizika.

Musíte si také uvědomit, že ježek je docela nákladný mazlíček. Ne vždy naleznete kupce na mláďata. Budete se tak muset starat o několik ježků, pokud by se žádný kupec nenašel. Období březosti je u ježka bělobřichého 30 až 40 dní. Zpravidla se rodí dvě až čtyři mláďata. V době narození jsou slepá a holá. Mláďata jsou samostatná cca po 40 dnech.

K chovu potřebujete několik terárií, pro matku, otce a mláďata. Často samice mláďata odmítne nebo požere je ihned po narození.

Výživa

Jak již bylo zmíněno, ježek bělobřichý je hmyzožravec. Ve svém přirozeném prostředí se živí červy, šneky, larvami, ptačími vejci a občas ovocem. V zajetí by měl být hmyz hlavní složkou potravy. Můžete ježkovi nabídnout například žížaly, moučné červy, brouky, hlemýždě nebo cvrčky. Hmyz kupujte nejlépe ve specializovaném obchodě s chovatelskými potřebami, protože hmyz z volné přírody může být zdrojem patogenů. Kromě hmyzu lze také krmit kvalitním krmivem pro kočky. Obsah masa by měl být nejméně 60%. Nemělo by se však používat jako kompletní krmivo. Totéž platí pro krmivo pro kočky: Krmivo by mělo být krmeno pouze pro větší rozmanitost a měla by být věnována pozornost jeho kvalitě. Ježkovi můžete občas nabídnout ovoce, ale pouze malé množství, jinak může dostat průjem. Někteří ježci mají rádi i míchaná vejce (nekořeněná a bez oleje). Je důležité, aby strava ježka bělobřichého byla rozmanitá, aby netrpěl nedostatečnostmi.

Ježek by měl mít každý den k dispozici čerstvou vodu. Ježek je přirozeně nesnášenlivý na laktózu, a proto by mu nemělo být nabízeno mléko. Jeho organismus neumí zpracovat mléčný cukr, který mu často způsobuje trávicí potíže.

© Dmitry / stock.adobe.com

Onemocnění

U ježků bělobřichých se často vyskytují parazité, jako jsou blechy, klíšťata nebo roztoči. Pokud si všimnete, že se Váš mazlíček neustále škrábe, měli byste se poradit s veterinářem.

Wobbly hedgehog syndrome (WHS) je typické onemocnění u ježků bělobřichých. Projevuje se progresivním ochrnutím a charakteristickým kývavým pohybem. Jedná se o onemocnění centrálního nervového systému a končí smrtí.

U ježků bělobřichých se často objevují otevřené ranky na tlapkách. To však lze obvykle připsat nesprávným chovným podmínkám. V tomto případě může být například stelivo nebo předměty v teráriu příliš ostré. Vyměňte podestýlku a odstraňte ostré předměty a v případě vážných poranění tlapek vyhledejte veterináře.

Kde si mohu ježka bělobřichého koupit?

Cena za ježka bělobřichého se pohybuje okolo 1500 Kč. Více se dozvíte na příslušných webových stránkách chovatele. Navštivte chovatele osobně, abyste si ježky prohlédli a ujistili se, že se jedná o seriózního chovatele. Získáte představu o chovných podmínkách a zdraví zvířat. Může se stát, že se ježek bělobřichý ocitne v útulku, protože je chov ježka nad síly jeho majitele. Ježky někdy také nabízejí soukromé osoby prostřednictvím inzerátů. Koupi ježka prostřednictvím internetu Vám však nedoporučujeme. Přeprava je pro zvířata velmi stresující a Vy nemáte žádnou představu o chovných podmínkách zvířete.

Přejeme Vám a Vašemu pichlavému mazlíčkovi vše dobré!