© Uwe Grötzner / stock.adobe.com
Kočka, která umí plavat? Ano, existuje! Turecká van na rozdíl od jiných koček vodu miluje a odváží se na občasné výlety do studené vody. Turecká van bývá často zaměňována s tureckou angorou. Když se ale podíváte pozorně, brzy zjistíte rozdíly mezi oběma plemeny. Turecká van pochází, jak její název napovídá, z východu Turecka. Jméno “van” odkazuje na “jezero Van” v drsném a vzdáleném regionu, kde se toto plemeno vyvinulo. Přečtěte si více informací o těchto jedinečných kočkách z Turecka!
Přesto, že kořeny turecké van nalezneme v Turecku, moderní historie chovu tohoto plemene začíná ve Velké Británii. V roce 1955 byly britské milovnice koček Laura Lushington a Sonia Halliday ohromeny, když přišli do styku s kočkami se zbarvením dnes známým jako „Van“. Po dovozu koček do Velké Británie začal seriózní chov dnešního plemene. Chov van neumožňuje křížení s jinými plemeny. Tento čistý chov vede k tomu, že všechny kočky van pocházejí od tureckých předků.
Ve Velké Británii byla zvířata nejprve označována jako “turecké kočky”. Aby se jednoznačně odlišily od „turecké angory“, byl jejich název později změněn na „turecká van“. Odkud pocházely kočky, které do Británie přivezly Laura Lushington a Sonia Halliday, není zcela jasné. Totéž platí pro pojmenování „van“: To by mohlo být zkratkou pro turecké jezero Van nebo odkaz na to, že obě milovnice koček strávily dovolenou v Turecku kempováním v autě. Navzdory svému názvu se turecká van v Turecku příliš nevyskytuje. Na počátku 90. let v zemi původu žilo pouze cca 92 registrovaných koček tohoto plemene. V roce 2006 to bylo 100 zvířat. Pro podporu chovu tohoto plemene byl chov finančně podpořen a vývoz koček trestán vysokými pokutami.
Od 80. let byly kočky tohoto plemene známy také v USA, v roce 1994 bylo plemeno uznáno Asociací kočičích chovatelů. Od té doby je každý rok registrováno necelých 100 koček van, což činí van jedním z nejvzácnějších kočičích plemen v USA.
Na první pohled je turecká van často zaměňována s tureckou angorou. I když obě plemena pocházejí z Turecka, značně se liší.
Turecká van je středně velká, s mohutnou stavbou těla a širokým hrudníkem, klínovitou hlavou a polodlouhou srstí. Srst je v létě hedvábná bez podsady. V zimě má van hustou, plyšovou srst. Pro toto plemeno je typický huňatý ocas, „kalhoty“ na zadních nohách a výrazný límec. Srst na břiše je delší než na zádech. Zatímco mnoho jiných plemen koček má až tři různé typy srsti, srst turecké van je zcela přizpůsobena extrémním teplotám v zemi jejího původu: Většina plemen koček má až 3 různé typy srsti. Oproti tomu má turecká van jen jeden druh srsti v jednom ročním období. Vzhledem ke klimatickým extrémům své domoviny má v zimě hustou, teplou srst a v létě „peříčkově“ tenkou srst, která je na dotek jako kašmír nebo králičí srst. Zvláštnost: srst turecké van odpuzuje vodu a umožňuje jí plavat ve studené vodě. Turecká van je proto také známá jako „plovoucí kočka“. Stejně jako v případě mnoha velkých, silných koček je vývoj turecké van pomalý. Často trvá čtyři roky, než kočka dosáhne konečné velikosti. Pro toto plemeno typický límec se vyvíjí až kolem šestého roku života.
Turecká van má většinou bílou srst. Barva je povolena pouze v oblasti hlavy a na ocase, barevné části srsti nesmí překročit 20%. Její neobvyklá kresba se dvěma samostatnými barevnými plochami kolem uší a barevným ocasem charakterizuje termín „zbarvení van“.
V mnoha tradičních chovatelských sdruženích jsou kromě vápnitě bílé základní barvy povoleny pouze červené nebo krémové kresby. Některé kluby také umožňují černou a modrou, často s nebo bez tabby kresby. Čokoládově hnědá nebo „points“ nejsou povoleny. Některé drobné skvrnky srsti jsou často přehlíženy, ale zvířete nesmí podle standardu plemene připomínat dvoubarevnou kočku. Nicméně, existují také čistě bílé nebo krémově zbarvené turecké van bez kresby. Ty jsou v Turecku považovány za samostatné plemeno. Chovatelské spolky v Evropě jim přidělili označení „creme“. Výkonná rada Cat Fancy (jedna z nejstarších evropských zastřešujících organizací kočičích klubů) nazývá tureckou van bez kresby od roku 2005 „turecká vankedisi“.
Oči turecké van jsou světle jantarové. Ale i různobarevné oči jsou povoleny – některé turecké kočky mají tedy jedno oko modré a jedno jantarové.
Přátelské kočky z Turecka jsou považovány za inteligentní a učenlivé. Turecké van zůstávají hravé až do stáří – to je zvláště patrné, když mají přístup k vodě. Mají-li volný výběh, rády „rybaří“. Doma si rády hrají ve studené vodě. Turecká van se nezastaví ani před vázou s květinami nebo toaletou. Máte-li doma tureckou van, doporučujeme dobře zabezpečit akvárium a toaletu!
Turecká van je také dobrým lovcem. Živá stvoření milují skotačení – zejména když si mohou hrát spolu se svým majitelem. Turecké van mají úzký vztah k člověku, jsou velmi společenské a tvoří pevné pouto se svou lidskou rodinou. Jsou velmi přítulné a velmi rády mluví!
Navzdory redukovanému genovému fondu je turecká van považována za odolnou a zdravou. Podobně jako turecká angora má i turecká van sklony k ataxii koček, což je autozomální dědičná porucha koordinačních schopností. Ataxie je ve většině případů neurologického původu. Důvod vzniku onemocnění doposud není znám.
Čistě bílé kočky jako turecká van mohou být náchylné k hluchotě. Tyto abnormality však nejsou způsobeny samotnou rasou, ale genetickými podmínkami u bílých zvířat: studie ze 70. let zjistila, že bílé kočky s jedním nebo dvěma modrýma očima jsou častěji postiženy degenerací vnitřního ucha s následující hluchotou.
Jinak potřebuje turecká van stejnou péči jako ostatní kočičí mazlíčci. Nejlepší prevence proti chorobám je druhově vhodná strava s vysoce kvalitními bílkovinami, kontakt s lidskou rodinou, pokud je to možné další kočičí společnice, a pravidelná zdravotní péče. Zejména kočky, které žijí volně, by měly být pravidelně očkovány. Očkování proti kočičí chřipce a kočičí rýmě je však nezbytné i u koček žijících v domácnosti. Váš veterinář Vám zcela jistě poradí a navrhne vhodný plán očkování!
Jemná, polodlouhá srst turecké van nemá v létě téměř žádnou podsadu a nepotřebuje žádnou zvláštní péči. Hustá zimní srst je však přizpůsobena chladným zimním měsícům země původu turecké van. V tomto období potřebuje kočka náležitou péči: kartáčování jednou či vícekrát týdně snižuje polykání přebytečných chlupů a také chrání Vaše oblečení a čalouněný nábytek. Zároveň můžete kočce podávat kočičí trávu nebo sladovou pastu – oba produkty podporují přirozené vylučování polknutých chlupů.
Jako aktivní kočka s výrazným loveckým pudem se turecká van ráda pohybuje ve volné přírodě. Pokud žijete v blízkosti rušné ulice nebo nemáte vlastní zahradu, je ideálním řešením zabezpečený balkon. Turecká van může být šťastná jako jedináček, pokud jí majitel zajistí dostatek zábavy a aktivit. Škrabadlo s vyvýšenou platformou zajistí dostatek příležitostí ke šplhání a škrábání. Různé hlavolamy lákají k objevování a také hraní s udicí může posloužit k vybití přebytečné energie.
Jak již bylo zmíněno, turecká van miluje vodu. Ujistěte se, že může kočka kdykoli s vodními radovánkami přestat. Nezřídka se kočky utopí v zahradních jezírkách nebo v dešťových sudech – šikmá deska může usnadnit kočce výstup.
Jaká je „optimální výživa“ kočky? Co by mělo obsahovat krmivo pro tureckou van, aby byla kočka zdravá a vitální i v pokročilém věku? Na trhu je mnoho krmiv pro kočky, včetně mnoha druhů pro různá plemena. Nejen čerství majitelé kočky jsou při výběru často bezradní. Které krmivo je to pravé?
Ať už zvolíte suché nebo mokré krmivo nebo některou ze značek: krmivo pro kočky by mělo obsahovat jednu věc: spoustu zdravých bílkovin. Jako masožravci se kočky ve volné přírodě živí hlavně myšmi, jinými malými hlodavci a ptáky. Tato přírodní kočičí strava sestává z asi 85 % masa a jen asi 5 % rostlinných složek nacházejících se v zažívacím traktu kořisti. Celkově tedy obsahuje 50 až 60% bílkovin, 20 až 30% tuku a 3 až 8 %t sacharidů. Také Vaše turecká van potřebuje výživu bohatou na bílkoviny, středně bohatou na tuky a s nízkým obsahem sacharidů. Dříve, než zakoupíte kočce nové krmivo, přečtěte si pozorně složení! Maso by mělo být vždy v horní části seznamu surovin seřazených podle množství. Naštěstí existuje mnoho druhů krmiv, které odpovídají přirozené kočičí stravě a jsou vhodné i pro tureckou van.
Mnoho speciálních krmiv pro jednotlivá kočičí plemena obsahuje funkční přísady. Pro dlouhosrsté kočky jsou obsaženy přísady, které napomáhají přirozenému vylučování spolknutých chlupů. Jako aktivní kočka potřebuje turecká van krmivo s vysokým obsahem energie. Kastrace nebo proces stárnutí může také vést k přibývání na váze a nadváze. Zkontrolujte denní dávku krmiva a poraďte se se svým veterinářem, pokud jde o redukci hmotnosti.
Chov turecké van je omezen na potomky dovážené z Turecka. S žádnými jinými plemeny se křížit nesmí. U plemene koček s relativně malým genovým fondem je pro udržení robustního a zdravého vývoje plemene nezbytný profesionální chov.
Pokud se zamilujete do živé povahy a hedvábné srsti turecké van, Vaše první kroky by měly směřovat k profesionálnímu chovateli. Turecká van je poměrně vzácná kočka a není tak snadné najít chovatele tohoto plemene, jako například u plemene maine coon nebo perská kočka. Často se vyplatí se informovat přímo u zastřešujících organizací. Profesionální, odpovědní chovatelé patří do chovatelské asociace. Ta často funguje jako kontrola kvality – a členství v klubu je často jeden z nejvíce zřejmých znaků, který odlišuje seriózního chovatele od takzvaného “množitele”.
Profesionální chovatel přebírá odpovědnost za svá zvířata a jejich potomky. Není to jen o zisku. Pro ty, kteří kladou důraz na zdravotní péči, zdravou stravu, dobré podmínky chovu a promyšlené páření si rychle uvědomí, že chov je drahý koníček! Naopak tzv. „množitelé“ často chovají kočky „bez dokladů za nízkou cenu“. Nejedná se o členy klubu, často nedbají o kočku-matku a jen zřídka ponechají koťata tři až čtyři měsíce u matky a sourozenců, než je vydají do nového domova. Také často neposkytnou kočce dostatečnou dobu na zotavení po porodu. V takových „chovech“ také často dochází k páření příbuzných zvířat. „Výhodná cena“ pak přijde budoucí majitele draho.
Přejeme Vám krásné chvíle, strávené s Vaší tureckou van!
Mainská mývalí kočka se stala jedním z nejoblíbenějších plemen na světě. V Evropě si získává stále větší oblibu. Je to díky její přirozenosti, robusnosti a hravé povaze.
Hledáte kočku, která svou klidnou a vyrovnanou povahou dokonale doplní Vaši rodinu? Britská krátkosrstá kočka by mohla být Vaší volbou. Náš portrét plemene Vás podrobně seznámí s krátkosrstými kočkami z Velké Británie.
