© Jne Valokuvaus / stock.adobe.com
Kočka, která se podobá hadrové panence? Ne tak docela! Ale zcela jistě je ragdoll plemenem pro příznivce siamských a jiných „colourpoint“ koček. Něžní obři Vás nepřesvědčí jen svou nádhernou srstí, neobyčejnou barvou a jasně modrýma očima…
Velká kočka ragdoll se širokým hrudníkem a svalnatým tělem vyniká především svou hebkou srstí. Středně dlouhá srst má hedvábnou strukturu a jen málo podsady. Zvířata díky tomu vypadají téměř jako plyšová. To je ještě umocněno často přítomnou hřívou.
Hlava této kočky je středně velká a klínovitě se rozšiřuje ke kulatým, široce neseným uším. Zadní nohy jsou o něco delší, což vede k mírně skloněné linii hřbetu. Charakteristickým znakem rasy jsou jasně modré oči.
Ragdoll patří mezi velká plemena koček. Samice váží až 6,5 kg, samci až 9,5 kg. Ragdollové dosahují výšky v kohoutku až 40 centimetrů. Délka může být až 1,20 metru od špičky nosu ke špičce ocasu.
Poměrně častá otázka je, kdy je vlastně ragdoll dospělý. Ve skutečnosti trvá poměrně dlouho, než toto velké plemeno koček dosáhne své konečné tělesné velikosti. Ragdollové jsou plně dospělí až ve věku tří až čtyř let.
Ragdoll patří stejně jako siamská kočka k „point“ kočkám. Body (points) jsou viditelné pouze na obličeji, uších, nohách a ocase. Bílé zbarvení pokrývá střed těla.
Každá barva srsti může být také point barvou. Ragdoll má povoleny různé odstíny. Typickými point barvami čistokrevných koček jsou tulení, modrá, čokoládová, lila, červená a krémová.
Oficiální vzorové variety se nazývají Colourpoint, Mitted, Bicolour, Tabby, Tortie a Torbie.
Mimochodem: jako point kočky se i koťata ragdollů rodí bílá. Konečné zbarvení získají až po třech až čtyřech letech života.
© madeinitaly4k / stock.adobe.com
Ragdollové jsou považováni za velmi společenské kočky. Jsou mírné, dobromyslné, přátelské a dychtivé se učit – ale především přítulné a hravé. Rádi následují své lidi, kamkoli jdou. Proto jim mnozí lidé říkají „psi v kočičí podobě“.
Ragdollové plně přimknou ke své lidské rodině. Přesto by v jejich domácnosti neměl chybět kočičí kamarád na hraní. Kočky sice byly dlouho považovány za samotáře. Ragdoll je ale společenské zvíře. Život s jinými kočkami jim prospívá.
Mimochodem, ragdollovi dala jeho jméno zvláštní vlastnost. Pokud držíte ragdolla v náručí a je uvolněný, ochabne – podobně jako hadrová panenka (anglicky rag doll). Ragdoll se rád a dlouho nosí, což je pro kočky poněkud netypické. Tato vlastnost je přičítána zvláštní důvěře, kterou tito mírní obři chovají k lidem.
Mírní ragdollové jsou vhodní k chovu v bytě. Rádi jsou ale i na zajištěném balkoně nebo na zahradě.
Pokud chováte svého ragdolla výhradně doma, měli byste mu zajistit dostatek duševního a fyzického vyžití. Zjednodušeně to znamená: nešetřete čas na společné hře s Vaším ragdollem. Také není vhodné nechávat tato velmi společenská zvířata dlouho o samotě.
Správný byt pro ragdolla by neměl být příliš malý. Jedná se o jedno z větších plemen koček. Chytře nainstalované možnosti šplhání, jako je vysoké škrabadlo nebo odpočívadlo na okně, nabízejí kočce „třetí rozměr“. Může je využívat ke spánku, pozorování okolí nebo ke šplhání a hraní.
Pravý ragdoll nemá problém s dětmi ani s jinými domácími zvířaty. Někteří jedinci se prý dokonce nechávají svými malými pány nebo paničkami oblékat. Jejich klidná a vyrovnaná povaha z nich dělá v každém ohledu skvělou rodinnou kočku.
Ragdoll má středně dlouhou srst, která se díky absenci podsady snadno upravuje. Každotýdenní péči o srst lze usnadnit. Zvykněte kočku na hřeben a kartáč ještě jako kotě.
Jako mazlivé a přátelské zvíře má jen málokterý ragdoll problém s tím, když ho člověk drbe a kartáčuje. Naopak, mnoho ragdollů si pravidelnou péči užívá plnými doušky.
Během výměny srsti na jaře a na podzim je však pro ragdolly vhodné každodenní kartáčování. Zvláštní pozornost věnujte chlupům v podpaží. Během pravidelného línání mají tendenci plstnatět.
Protože kočky přirozeně věnují mnoho času péči o svou srst, skončí volné chlupy vždy v jejich trávicím traktu. Kočce můžete usnadnit přirozené zbavování se spolykaných chlupů pomocí kočičí trávy, speciálních pamlsků nebo maltózových past. Tyto drobné doplňky jsou obzvláště užitečné, pokud má Váš ragdoll sklony k zácpě. Pomáhá také snižovat riziko tvorby smotků chlupů v žaludku.
Také v oblasti zdraví jsou ragdollové považováni za bezproblémové a nekomplikované plemeno. Nicméně většina živých tvorů vykazuje predispozice k určitým dědičným chorobám. Liniový chov to může případně i posílit. Ragdoll bohužel není výjimkou.
Zvláštní zmínku si zaslouží hypertrofická kardiomyopatie (HCM). Je považována za nejčastější srdeční onemocnění u koček. HCM je způsobena ztluštěním srdečního svalu a lze ji diagnostikovat pomocí ultrazvuku srdce. V současné době existuje také genetický test na HCM. To umožňuje odpovědným chovatelům vyloučit postižená zvířata z chovu již v raném stádiu.
Pokud se Vašemu ragdollovi tato a další nemoci vyhnou, můžete se těšit na společných dvanáct až patnáct šťastných let.
Profesionální chovatel považuje své kočky za členy rodiny. Přebírá odpovědnost za svá zvířata a jejich potomky. To zahrnuje rozumná spojení jednotlivých koček, dobrou zdravotní péči a druhově vhodné prostředí a stravu.
Koťata by neměla být předána novým majitelům dříve než ve věku dvanácti týdnů. Koťata potřebují nejméně tři měsíce, aby se od matky a sourozenců naučila vše důležité. Péče o koťata je pro kočičí matku vyčerpávající. Zodpovědní chovatelé proto dbají na to, aby mezi jednotlivými vrhy byl dostatečný časový odstup.
To vše má samozřejmě svou cenu. Chovné zvíře dnes stojí od 15 000 korun výše. Pokud sečtete všechny náklady, které chovatel vynaloží během prvních tří měsíců života kotěte, je zcela jasné, že na tom chovatel nezbohatne. Musí platit případné poplatky za krytí. Kromě toho se hradí náklady na krmivo a návštěvy veterináře kočičí matky a koťat. Dalšími faktory jsou členství v chovatelském sdružení a případné vystavení dokumentů.
Milovníci koček, které ragdoll zaujal, ale nemohou si dovolit vysokou pořizovací cenu, mohou najít svou vysněnou kočku v útulku. Na nový domov zde čeká hodně koček – včetně mnoha koček čistokrevných.
Přátelské plemeno ragdoll vzniklo v 60. letech 20. století v Kalifornii. Zakladatelkou a první chovatelkou tohoto plemene byla Ann Bakerová. S kočkou jménem Josephine, která byla podobná angorským kočkám, a dalšími (neznámými) kočkami založila liniový chov. Chovný samec Ann Bakerové prý již odpovídal typu dnešních ragdollů. Byl velký, s polodlouhou srstí a krásnýma modrýma očima.
Bohužel, jak už to v chovatelských kruzích bývá, vznikly problémy v mezilidských vztazích. Ann Bakerová nechala patentovat název Ragdoll a z každého zvířete ze své linie vybírala poplatek. Mnoho chovatelů se poté od původní linie oddělilo. Díky nim se plemeno stalo tím, čím je dnes.
Ragdoll je tedy velmi mladým plemenem. Je také prvním plemenem koček, na které byla podána patentová přihláška.
Mainská mývalí kočka se stala jedním z nejoblíbenějších plemen na světě. V Evropě si získává stále větší oblibu. Je to díky její přirozenosti, robusnosti a hravé povaze.
Hledáte kočku, která svou klidnou a vyrovnanou povahou dokonale doplní Vaši rodinu? Britská krátkosrstá kočka by mohla být Vaší volbou. Náš portrét plemene Vás podrobně seznámí s krátkosrstými kočkami z Velké Británie.
