© Aleksand Volchanskiy / stock.adobe.com
Kočka peterbald se vyskytuje v pěti variantách srsti.
Kočky bez srsti vyvolávají nejrůznější emoce. Peterbald, kočičí plemeno, které se vyskytuje i v nahé variantě, si z toho však nic nedělá. Díky své přátelské povaze si bez námahy omotává kolem tlapky milovníky koček po celém světě.
Peterbald zaujme svojí vyjímnečnou srsti a svojí elegancí. Má dlouhé nohy a štíhlé, atletické tělo. Jako středně velká kočka váží tři až čtyři kilogramy. Peterbald dlouhou trojúhelníkovou tlamu, ploché lícní kosti a dlouhé, široce posazené uši. Tyto rysy sdílí všechna orientální plemena koček. Jeho oči mají mandlový tvar a jsou velké.
Petrohradské plemeno nese ve svém názvu anglické slovo „bald“, tedy „lysý“. To však neznamená, že každý zástupce této rasy je bez srsti.
Peterbald se totiž vyskytuje v různých variantách srsti:
Uvažujete o pořízení peterbalda? Pokud ano, připravte se na klubko plné energie. S touto kočkou „šijí všichni čerti“. Potřebuje mít dostatek zábavy a prostoru. Jedině tak bude mít dobrou náladu.
S ostatními kočkami a zvířaty vychází zpravidla výborně. Peterbald má rád i děti, ale ty by měly vědět, jak ohleduplně zacházet se zvířaty.
Tato kočka je nejraději v blízkosti svého majitele, se kterým si – jako typická orientální kočka – ráda hlasitě „povídá“. Je však méně „upovídaná“ než například siamská kočka.
Peterbald potřebuje hodně aktivity a prostoru. Často se říká, že je vhodný pouze pro chov v interiéru. Přinejmenším kočky s osrstěním by si ale mohly užívat procházky venku. Nejlépe v zabezpečené zahradě. Jsou totiž velmi důvěřivé. Kočky s chmýřím nebo bez srsti si také rády užívají čerstvého vzduchu. K tomu dobře poslouží i balkón.
Kočce, která žije v bytě, byste měli nabídnout dostatek prostoru. S několika málo triky můžete byt pro kočky přizpůsobit a „zvětšit“. Můžete například vytvořit „výběh“ se škrabadly a deskami na stěně. Váš peterbald tak bude mít více prostoru k prozkoumávání, běhání a pozorování.
Stejně jako všechny dobře socializované kočky od chovatele potřebuje peterbald další kočku, aby se cítil dobře. Proto byste měli mít kočky vždy alespoň ve dvojici. Peterbald se díky svému temperamentu dobře snáší s ostatními orientálními kočkami.
Komfortní teplota pro toto plemeno je pro nahaté nebo lehce osrstěné jedince vnímána kontroverzně. Někteří chovatelé peterbaldů doporučují celodenní pokojovou teplotu alespoň 22 stupňů Celsia. To může v zimních měsících docela zvýšit účty za vytápění. Jiní se domnívají, že peterbaldovi bude stejně dobře i při 18 stupních Celsia.
Kočka peterbald je masožravec, který potřebuje stravu bohatou na bílkoviny. Nezáleží na tom, zda má srst či nikoliv. Podávejte peterbaldovi krmivo s vysokým podílem živočišných bílkovin ve formě masa. Maso by mělo být na prvním místě ve složení. To platí pro granule i mokré krmivo.
Mokré krmivo je svým složením podobnější přirozené kořisti kočky a dodává jí tekutiny. Suché krmivo je vhodné jako náplň do inteligenčních hraček, jako odměna nebo pro hledací hry. Nedoporučuje se však krmit kočku výlučně granulemi.
Kdo chce zkusit metodu BARF, tj. krmit kočku syrovým masem, měl by si o tom předem něco přečíst. Doplňky stravy přizpůsobené kočkám usnadňují tuto formu výživy. Pokud chcete svému peterbaldovi tu a tam dopřát syrové maso, můžete tak s klidným svědomím učinit. Až 20 % stravy může tvořit syrové maso, aniž byste museli sáhnout po doplňcích stravy.
Vyhněte se však masu z divočáka. Mohlo by totiž obsahovat pro kočky nebezpečný virus Aujeszkyho choroby.
Zejména nahé kočky peterbald mají tendenci spalovat více kalorií. Pamatujte na to u denních dávek, které mohou být o něco větší, pokud kočka nepřibírá na váze.
Jako pamlsky jsou vhodné mrazem sušené snacky nebo jiné pochoutky – nejlépe bez cukru a obilovin.
Zajistěte kočce dostatek čerstvé vody. Napájecí fontánka povzbuzuje mnoho koček k pití dalších tekutin.
Renomovaní chovatelé nechávají svá chovná zvířata testovat na běžné dědičné choroby, aby co nejvíce zvýšili pravděpodobnost, že koťata budou zdravá. Proto například nechávají každoročně testovat rodičovská zvířata až do pěti let věku na dědičnou srdeční chorobu HCM. Standardním testem se stal také genetický test na oční onemocnění progresivní retinální atrofie (PRA).
Základním prvkem pro zdravého peterbalda je tedy nákup od renomovaného chovatele. Jeden aspekt však zůstává problematický: zákony některých zemí, například Německa, označují kočky chované bez hmatových vousů za týrání zvířat – o tom později.
Ať už je nahý, nebo chlupatý: péče o srst je velmi jednoduchá – i u krátkosrsté verze stačí čas od času přejet po těle kočky masážní rukavicí. Tím se uvolní odumřelé chlupy, a navíc se hlazením posiluje pouto mezi vámi a vaší kočkou. Při dobré péči a dobrém zdravotním stavu se může peterbald dožít věku 15 a více let.
Jsou kočky s malou nebo žádnou srstí častěji nachlazené? Kočky peterbald jsou pravděpodobně citlivější na chlad. Před silným slunečním zářením je třeba chránit zejména kočky se světlou kůží. V opačném případě hrozí riziko spálení. Někteří peterbaldové s venkovním výběhem na zahradě nebo na balkoně si rádi zvyknou na „kočičí kabátek“, který je chrání před chladem. Pokud budete vašeho peterbalda sledovat, rychle zjistíte, zda je mu zima. V každém případě by kočka měla mít neustále přístup na teplé místo.
Mnoho lidí kritizuje zcela holé kočky peterbald, protože jim chybí hmatové vousy, a tím i důležitý orientační smysl. V některých zemích, například v Německu, je chov koček bez vousků zakázán. Tam spadá pod takzvaný „paragraf o týrání zvířat chovem“. Některá soudní rozhodnutí v souvislosti s kočkou sphynx to potvrdila. Bez ohledu na právní situaci je na pováženou, zda lze podporovat plemeno koček, které postrádá tak důležitý znak, jako jsou vousky. Pokud chcete peterbalda, promluvte si s chovatelem o jeho postoji k tomuto tématu. Někteří chovatelé se snaží chovat peterbaldy s vousky.
Už víme, že některé kočky peterbald mají srst. Ani ony, ani lysé varianty nejsou bez výhrad vhodné pro alergiky. Ti totiž reagují na enzym obsažený v kočičích slinách. V případě silné alergie se může vyskytnout i u bezsrstých koček. Je to proto, že kočka roztírá své sliny na kůži. Pokud máte pochybnosti, poraďte se o svém záměru pořídit si kočku se svým praktickým lékařem, alergologem či dermatologem.
Peterbald patří v Evropě k vzácným plemenům koček. Pokud hledáte nahou kočku, je snazší najít sphynxe. Pokud je pro vás důležitější tvar těla a povaha, jsou dobrou alternativou k peterbaldovi orientální kočky, jako je siamská nebo orientální krátkosrstá kočka. Kombinace orientální kočky a kraťoučké srsti je však k mání pouze v podobě kočky peterbald.
Měli byste si však dát na čas s hledáním renomovaného chovatele. Někteří si dokonce vedou pořadníky, na které se můžete v případě zájmu zapsat. Při koupi kotěte si vyberte chovatele, který chová s papíry a je registrován v příslušném klubu. Vyhněte se pochybným inzercím. Peterbald je mladé plemeno a někteří lidé za jeho exkluzivitou vidí snadný zisk. Prodávají například křížence sphynxů bez papírů a vydávají je za peterbaldy.
Každý renomovaný chovatel je členem některé ze zastřešujících organizací a prodává své kočky s papíry. Zeptejte se chovatele na prevenci onemocnění koček. Buďte rádi, když i on vám položí pár otázek ohledně vašich životních podmínek a zkušeností s kočkami. To ukazuje, že mu záleží na blahu jeho svěřenců. Koťata k vám přijdou ve věku přibližně 13 týdnů. Spolu s nimi dostanete doklady a očkovací průkaz. Nezapomeňte dodržovat následná očkování.
Kdo by si chtěl pořídit dospělou kočku z útulku pro zvířata, těžko najde peterbalda. Málokdy mají chovatelé k dispozici kastráty, které již nepoužívají k chovu. Pravděpodobnější je, že natrefíte na starší kočky sphynx nebo podobné křížence. Přistupujte k hledání s otevřeným srdcem – tak najdete čtyřnohého přítele, který vám bude vyhovovat bez ohledu na označení plemene!
© Victoria / stock.adobe.com
Nejznámější nahou kočkou je sphynx. V Rusku však již dvě desetiletí dobývá srdce milovníků nahých koček plemeno zvané peterbald. Příběh peterbalda začíná v roce 1994 v Petrohradě.
Zde zkřížila vědkyně samici orientální krátkosrsté kočky se samcem donského sphynxe. Donský sphynx je ruská nahá kočka, která navzdory svému jménu není příbuzná známějšímu plemeni sphynx. Ze dvou takových spojení vznikli čtyři peterbaldi, a tím i zakladatelé nového plemene známí pod těmito jmény: Mandarin iz Murino, Muscat iz Murino, Nezhenka iz Murino a Nocturne iz Murino.
Jen o dva roky později uznala Ruská federace koček SFF toto plemeno jako samostatné. V roce 1997 následovala velká zastřešující organizace TICA. Světová federace koček přijala peterbalda jako samostatné plemeno až v roce 2006. Ve FiFé je peterbald v současné době pouze „předběžně uznán“.
Aby se rozšířil genofond a spojil se požadovaný vzhled nahé kočky s tělesnou stavbou orientálních plemen koček, jsou povolena křížení se siamskými a barmskými kočkami. Do roku 2005 bylo chovatelům povoleno křížit peterbaldy s polodlouhosrstými jávskými a balinéskými kočkami.
Mainská mývalí kočka se stala jedním z nejoblíbenějších plemen na světě. V Evropě si získává stále větší oblibu. Je to díky její přirozenosti, robusnosti a hravé povaze.
Hledáte kočku, která svou klidnou a vyrovnanou povahou dokonale doplní Vaši rodinu? Britská krátkosrstá kočka by mohla být Vaší volbou. Náš portrét plemene Vás podrobně seznámí s krátkosrstými kočkami z Velké Británie.
