© ilietus / stock.adobe.com
Velké oči a nastražené uši prozrazují mnohé o charakteru tohoto plemena. Habešské kočky milují lidi a jsou velmi zvědavé.
Habešská kočka je veskrze orientální kočka. Je pozorná, hravá a aktivní. Zvědavě následuje svého majitele na každém kroku a pozoruje vše, co dělá. Habešské kočky jsou velmi inteligentní. Proto je dobré je neustále motivovat a podporovat. Schovávání pamlsků, výcvik pomocí clickeru nebo dokonce malé triky – zvědavá habešská kočka je připravena na cokoliv! To platí zejména, pokud se jedná o hru s lidmi.
Habešské kočky jsou velmi společenská zvířata, přimknou se ke své lidské rodině a nerady bývají samy. Habešská kočka by proto neměla být chována jako jedináček. Při soužití s dalšími kočkami může být dominantní, doporučujeme proto včasnou socializaci. Ideální je soužití s kočičími sourozenci – při návštěvě chovatele proto zvažte, zda si nemůžete pořídit alespoň dvě roztomilá koťátka! Vaše kočky vám budou vděčné.
Aktivní habešské kočky jsou pro chov v bytě vhodné pouze částečně. Lepší variantou je zabezpečená zahrada nebo zajištěný balkon s mnoha příležitostmi ke šplhání, kde bude mít kočka dostatek pohybové aktivity.
Na rozdíl od většiny orientálních koček překvapí habešská kočka klidným, téměř tichým hlasem.
© Anobis / stock.adobe.com
Habešské kočky jsou často nazývány mini pumami. Není divu, štíhlé kočky působí atleticky a živě! Patří mezi nejlehčí kočičí plemena. Kočky dosahují hmotnosti přibližně 4 kg, kocouři až 5 kg.
Otevřená, zvídavá povaha zvířete se odráží v jeho tváři: velké oči mandlového tvaru mají jantarovou, zelenou nebo oříškovou barvu. Zvláště nápadné je tmavé orámování. Velké uši naznačují, že habešské kočky jsou dobrými posluchači, kteří se zajímají o své okolí a svou lidskou rodinu. Uši jsou posazeny daleko od sebe. Hlava má klínovitý tvar, vykazuje jemné kontury bez agresivního ukončení a je posazena na štíhlém, ladném krku.
Dlouhé nohy s oválnými tlapkami a štíhlým ocasem dotváří celkový vzhled agilní, aktivní kočky. Srst habešské kočky je díky slabé podsadě jemná a měkká. Zvířata mají přesto dobře vyvinutý krční límec, v oblasti ramen je srst ale o něco kratší.
Habešské kočky mají výrazné zbarvení, jejich srst se podobá srsti divokého králíka. Pro aguti efekt je typická kresba, tzv. ticking. Každý chlup má jednu či více barev, konečky chlupů mají vždy nejtmavší odstín. Nicméně takto zbarvená není srst na celém těle, ale primárně na hlavě, zádech, ocase a vnější straně nohou. Břicho, hrudník a vnitřní strana nohou má jednotné zbarvení v příslušné základní barvě. Toto nápadné zbarvení doplňuje pruh na zádech a také na zadních končetinách.
„Ticking“ je nedílnou součástí chovného standardu tohoto plemene. Zbarvení se začíná objevovat v šestém týdnu života, plně se dotváří až kolem dvou let. Poté má srst kočky jednotný vzor, podobný jako u divokého králíka. Barvy habešské kočky jsou jedinečné. Podle chovných spolků jsou akceptována pouze zbarvení založená na pigmentu eumelaninu. Ten zajišťuje intenzivní absorpci světla a podporuje tmavou pigmentaci. V chovech se objevuje zejména barva modrá, sorrel, fawn a divoké zbarvení.
Objevují se také zbarvení jako čokoládová nebo její zředěná forma lilac, ale ta nebyla dosud oficiálně uznána všemi chovnými kluby.
Mimochodem: Od 50. let se, zejména v Anglii, objevují stále častěji dlouhosrsté habešské kočky. Tyto kočky jsou předky somálské kočky, což je varianta habešské kočky s polodlouhou srstí. Somálské a habešské kočky sdílejí chovný standard.
Přesto, že habešská kočka není přešlechtěná, má predispozice k určitým dědičným chorobám. Patří k nim felinní novorozenecká isoerythrolýza (FNI). Příčinou je neslučitelnost krevní skupiny mezi kočičí matkou a jejími koťaty při spáření kocoura s krevní skupinou A s kočkou s krevní skupinou B. Po narození přijmou koťata prostřednictvím mateřského mléka protilátky proti krevní skupině B – to vede k nadměrnému vylučování krevního barviva hemoglobinu a akutní anémii. Akutní FNI bohužel vždy končí smrtí. Vyhnout se jí lze pouze promyšleným spojením obou rodičovských zvířat.
Habešská kočka může být také postižena progresivní atrofií sítnice (PRA). Noční slepota je často prvním příznakem toho, že sítnice oka je zničena lokálními metabolickými poruchami tkáně. Při tomto recesivním dědičném onemocnění dochází od druhého roku života k poruchám zraku. Nástup onemocnění je možný až do šesti let věku. U chovných zvířat je proto nezbytná pravidelná kontrola vyškoleným veterinářem, aby se toto vážné onemocnění nepřenášelo na potomky. Kočka by měla do šesti let podstoupit každoroční prohlídku u veterináře, na vývoji DNA testů se stále pracuje.
Známá je také nedostatečnost enzymu pyruvátkinázy v červených krvinkách. Ta vede k anémii kvůli krátké životnosti červených krvinek. Ačkoli může život zachránit krevní transfúze, proti nedostatečnosti pyruvátkinázy neexistuje žádná léčba. Vzhledem k tomu, že se toto onemocnění dědí recesivně, nemusejí být přenašeči nutně nemocní. Nedostatečnost se projevuje zejména při spáření dvou přenašečů. Jejich potomci pak trpí nedostatečností životně důležitého enzymu pyruvátkinázy.
Jinak jsou habešské kočky nenáročné. Jejich srst nepotřebuje žádnou zvláštní péči, nezbytné jsou pouze, jako u všech plemen, pravidelné veterinární prohlídky. Doporučujeme také očkování proti infekčním chorobám, zejména pokud má vaše kočka volný výběh. Vhodné je ale také nechat očkovat kočky žijící v bytě.
Název „habešská“ je zavádějící. Toto plemeno totiž původně nepochází ze starodávné „Habeše“, dnešní Etiopie. Také domněnky, že tyto kočky jsou potomky zvířat uctívaných v Egyptě v době faraonů, jsou mylné. Habešská kočka pochází ze zcela jiné oblasti, a sice z džungle v jižní Asii. Prokázala to moderní genetika: Mutace genu tabby, který se objevuje u tohoto plemene, se u koček z Egypta a východní Afriky nevyskytuje. Divoké kočky, které žijí na pobřeží Indického oceánu mezi Singapurem a Srí Lankou, vykazují nápadnou mutaci a díky tomu typické zbarvení.
Další důkazy lze nalézt na fotografiích koček z 19. století. V jednom z anglických časopisů o kočkách se objevila kočka, která byla podobná dnešní habešské, a byla označena jako „asijská kočka“. Nápadně zbarvené kočky byly pravděpodobně přivezeny britskými obchodníky na Střední východ a do Afriky. Odkud se s britskými vojáky, kteří opustili východní Afriku v roce 1868, dostaly do Anglie.
Tam v 19. století začal systematický chov tohoto plemene, které upoutalo pozornost díky tzv. aguti zbarvení. „Habešská kočka“ se objevila na výstavě v Crystal Palace v roce 1871. O něco později, v roce 1882, bylo toto plemeno uznáno oficiálně. Harrison Fair, tehdejší prezident anglického národního klubu chovatelů koček, osobně vytvořil standard plemene. Habešská kočka tak patří mezi nejstarší kočičí plemena. Krátce poté se toto plemeno objevilo v USA. Zde bylo v roce 1911 oficiálně uznáno asociací Cat Fanciers’ Association (CFA). V roce 1933 byla registrována první zvířata v Německu.
Obě světové války a také malé vrhy přispěly k úbytku habešských koček. V jednom vrhu se obvykle rodí jedno až čtyři koťata, průměrně dvě. K dalšímu snížení koček tohoto plemene přispělo šíření viru kočičí leukémie v 60. letech. Přesto, že je v dnešní době stav plemene uspokojující, není habešská kočka tak známá jako jiná plemena.
Kvalitní krmivo pro kočky je zárukou dlouhého a zdravého kočičího života. Kočky jsou masožravci a potřebují dostatek kvalitních živočišných bílkovin. Nejlepším zdrojem bílkovin je čerstvé maso. Rostlinné sacharidy podávejte pouze v minimálním množství.
Hledáte vhodné krmivo pro vaši habešskou kočku? Prohlédněte si naši nabídku granulí, mokrého krmiva, bezobilného, bio, BARF nebo dietního krmiva.
Výskyt dědičných onemocnění ukazuje, jak důležitý je profesionální, promyšlený chov. Kočku si nikdy nekupujte od neprofesionálních množitelů, kteří nabízejí „chovná zvířata bez papírů za nízkou cenu“. Nízká cena ovšem často mívá jeden háček: zdraví kočky.
Ambiciózní, oddaný chovatel klade na důkladnou zdravotní péči svých svěřenců velký důraz. Jako člen chovného spolku kryje zvířata promyšleně, aby předešel výskytu dědičných onemocnění, jako je nedostatečnost enzymu pyruvátkinázy nebo atrofie sítnice. Svým zvířatům je neustále k dispozici.
Chov koček je časově i finančně náročný koníček – to se bohužel odráží i v prodejních cenách zvířat z profesionálních chovů. S kupní smlouvou ale nezískáte jen zvíře s papíry, ale také částečně know-how chovatele. Chovatel po každém vrhu dopřeje kočce-matce dostatek času na zotavení, aby měla dostatek sil pro péči o své potomstvo. Koťata se stěhují do nových domovů obvykle nejdříve ve dvanáctém týdnu života – do této doby se naučí vše potřebné. Habešská kočka s papíry stojí od 15.000,- Kč. Dospělou kočku, která byla vyloučena z chovu, můžete ale získat za příznivější cenu.
Nabízí se také návštěva útulku, kde čeká mnoho koček na nový domov – mezi nimi také mnoho chovných zvířat!
Mainská mývalí kočka se stala jedním z nejoblíbenějších plemen na světě. V Evropě si získává stále větší oblibu. Je to díky její přirozenosti, robusnosti a hravé povaze.
Hledáte kočku, která svou klidnou a vyrovnanou povahou dokonale doplní Vaši rodinu? Britská krátkosrstá kočka by mohla být Vaší volbou. Náš portrét plemene Vás podrobně seznámí s krátkosrstými kočkami z Velké Británie.
