Toto hravé, mladé plemeno koček pochází z Velké Británie. Vzniklo náhodným křížením kocoura perské činčily s barmskou kočkou. Kolem jeho původu kolují mýty, z nichž jeden je roztomilejší a dojemnější než druhý. Stejně jako samotná kočka burmilla. Kráska s třpytivou stříbrnou srstí je v podstatě vhodná i do bytu s omezeným prostorem. Kočka burmilla se však také ráda proběhne venku – a velmi ráda je součástí rodiny.
Název burmilla napovídá, že se na vzniku podílela dvě plemena: barmská kočka a perská kočka činčila. Vznik kočky burmilly v roce 1981 zní jako milostný příběh, nebo spíše kočičí románek či kočičí pohádka.
Žil jednou perský kocour činčila jménem „Sanquist“ a do fialova zbarvená barmská kočka jménem „Faberge“. Jednou se Sanquist dostal k Faberge – a zde se pověsti různí. Není jisté, zda šlo o náhodu nebo zda osudu napomohl soucit domácího sluhy. Zvíře prý bylo zavřené v pracovně anglické baronky Mirandy von Kirchberg. Podle jedné pověsti baronka sama chovala obě plemena. Podle jiné zkazky jedna z barmských koček utekla od baronky, aby se spářila s perským kocourem činčilou ze sousedství.
Jak to bylo doopravdy, se už asi nedozvíme. Nezpochybnitelným faktem však je, že o pár týdnů později se narodila první koťata burmilly. Malá koťata tohoto náhodně vytvořeného plemene byla velmi silná a měla působivou třpytivou stříbrnou srst. To se později stalo jedním z poznávacích znamení této nápadné krásky.
Na začátku roku 1984 byl založen „Burmilla Cat Club“. To byl začátek pomalého, ale vytrvalého vzestupu plemene. Po náhodném vzniku burmilly se chovu ujal samostatný klub. K uznání ze strany FiFe (Fédération Internationale Féline) došlo v roce 1996.
© dizfoto1973 / stock.adobe.com
Stavbou těla se burmilla velmi podobá svým barmským předkům. Je spíše malého až středního vzrůstu. Její konstituce je silně svalnatá a elegantní a kočka dosahuje hmotnosti 3 až 6 kg. Hrudník je poměrně široký. Má štíhlé nohy a drobné tlapky. Její zadní nohy jsou o něco delší než přední.
Charakteristickým vnějším znakem burmilly je její třpytivá stříbrná srst a nezaměnitelný „make-up“. Ten podtrhuje nos, rty a výrazné oči. Oslnivá kráska má kolem očí výrazné linky. Vypadá, jako by jí je někdo namaloval tužkou na oči.
Základní barva srsti je čistě stříbřitě bílá se stínováním. Oficiální barvy srsti jsou černá, modrá, čokoládová, lila, skořicová, plavá-stříbrno-červená, krémová-stříbrná a plavá-želvovinová-stříbrná.
Burmilla se může vyskytovat ve dvou různých délkách srsti – polodlouhé a dlouhé. V GCCF („Governing Council of the Cat Fancy“) – jedné z nejstarších evropských zastřešujících organizací klubů koček – se polodlouhá srst nazývá „Tiffanie“. Srst burmilly má krásnou měkkou strukturu.
Recesivní gen, který je zodpovědný za dlouhou srst, byl zděděn po perské kočce činčile. Tyto kočky mají polodlouhou srst, která kopíruje linii těla. Je měkká a hedvábná.
Ocas burmilly je dlouhý a osrstěný. Gen zodpovědný za krátkou srst je dominantní. Pokud tedy existuje jeden gen pro krátkou a jeden pro dlouhou srst, vždy převažuje gen pro krátkou srst. Z toho tedy vždy vznikne burmilla s krátkou srstí.
Burmilla je velmi orientovaná na lidi. Ke svému majiteli chová doslova bezpodmínečnou lásku. Když žije v rodině, vytvoří si velmi intenzivní pouto nejen k jedné osobě, ale ke všem členům rodiny. Totéž platí i pro její kočičí rodinu. Má velkou potřebu komunikovat a je příjemným způsobem přítulná, proto vždy vyhledává blízkost svých lidských spolubydlících.
Zároveň se u ní projevuje i druhá strana typických kočičích vlastností. Burmilla je při vší své přítulnosti zároveň nezávislá a velmi náročná. Tyto vlastnosti charakterizují i barmskou kočku.
V burmille se mísí vlastnosti barmské kočky, jako je potřeba komunikace a přítulná povaha, s klidnou a uvolněnou povahou perské kočky. Burmilla je dokonalou kombinací: společenská, hravá a laskavá. Má také úžasný cit pro lidi kolem sebe. Vycítí, když se „jejímu“ člověku nevede dobře.
I přes svou citlivost a klidnou a mírnou povahu se kočky tohoto plemene rády baví. Burmilla si zachovává hravost až do vysokého věku. Dobře vychází s ostatními zvířaty i s dětmi. Jejich povaze nejlépe vyhovuje společný chov s ostatními kočkami – zejména když je jejich majitel celý den mimo domov.Burmilla je jen nerada sama. S tímto nádherným tvorem je třeba trávit dostatek času. Užijete si s ní spoustu zábavy a přinese Vám to uvolnění a relax.
Toto plemeno s hedvábně stříbrnou srstí má inteligentní a velmi zvídavou povahu. Díky své výrazné inteligenci se snadno naučí různé triky. Pro řádění a dovádění však nepotřebuje mnoho místa. Rozhodně by však měla mít k dispozici lezeckou stěnu (můžete si vyrobit i vlastní), škrabadlo nebo škrabací strom (ideálně několik) s možností šplhání – pro broušení drápků a protahování svalů. To odpovídá vhodným podmínkám chovu a Vaše kočka se u Vás bude cítit opravdu dobře.
Charakteristický stříbřitý lesk srsti můžete udržet tím, že budete svého milovaného kočičího spolubydlícího krmit kvalitním krmivem. Nekvalitní a těžko stravitelné krmivo může vést k nedostatku vitamínů a minerálních látek. Důsledkem je nedostatek lesku a celkově méně upravený vzhled srsti.
Kočky jsou od přírody masožravci. Je proto rozumné jim nabízet krmivo s vysokým obsahem masa. Množství a druh krmiva navíc ovlivňují faktory, jako je věk nebo zdravotní stav. Například starší kočky potřebují speciální krmivo pro seniory. Pokud je Vaše kočka příliš tlustá, měla by dostávat dietní krmivo.
Ať už si vyberete granule nebo mokré krmivo, rozhodující je jeho kvalita. Dbejte na to, abyste krmili pouze vysoce kvalitním krmivem pro kočky.
Dalšími metodami krmení jsou BARF (Bones And Raw Food nebo také Born Again Raw Feeders) a domácí vaření. Zde je nutné se o dané metodě předem přesně informovat. Jen tak kočky dostanou všechny živiny, které ke zdravému životu potřebují. Poradit Vám mohou veterináři nebo jiní odborníci.
© SynchR / stock.adobe.com
Srst burmilly se poměrně snadno upravuje. Úprava srsti kartáčem může být uklidňující i pro majitele koček. Kartáčování také zabraňuje plstnatění. Z tohoto důvodu byste si měli jednou týdně udělat čas na péči o svého kočičího přítele.
Kočičí srst je nejen krásná na pohled a příjemná na dotek, ale plní také důležité funkce. Zprostředkovává kočce smyslové informace a chrání ji před horkem, chladem a nepříznivým počasím. Srst slouží také k produkci vitamínu D.
Nadváha může způsobit, že kočka kvůli své korpulentnosti nedosáhne při péči o srst na všechny části těla. Srst tak bude méně upravená a méně lesklá. Totéž platí, pokud kočka nemůže snadno dosáhnout na všechny části těla kvůli pokročilému věku, artritidě nebo prostě jen omezené fyzické flexibilitě.
Příliš časté koupání může také poškodit srst kočky. Matná srst může také signalizovat vážnější onemocnění, jako je cukrovka, napadení parazity, alergie, autoimunitní onemocnění apod.
U koček plemene burmilla se alergie mohou vyskytovat častěji než u jiných koček. Spouštěče mohou být velmi rozmanité. Nejčastěji se jedná o bleší kousnutí a alergeny z prostředí, jako jsou pyly, roztoči a spory plísní. Pylová alergie se projevuje pouze během pylové sezóny.
Kočky mohou být také alergické na některé potraviny, například na krmivo obsahující pšenici, hovězí maso nebo ryby. Přídatné látky, jako jsou barviva a konzervační látky, mohou u koček rovněž vyvolávat alergie. Je proto dobré se jim pokud možno vyhnout. Dokonce i vonné složky a barviva v čisticích prostředcích mohou vyvolat příznaky alergie.
Abyste zjistili, na které látky je kočka alergická, můžete požádat veterináře o provedení testů na alergie. Alergii na některé složky krmiva můžete snadno zjistit i sami. Podávejte kočce zkušebně krmivo, které neobsahuje žádnou z potravin podezřelých z vyvolání alergie. Pokud jde o terapii případné alergie, veterinární lékař bude vědět, kterou použít. Homeopatie se osvědčila i u koček.
Jako potenciální nový majitel byste měli zkontrolovat rodokmen, abyste se ujistili, že se v minulosti u koček nevyskytly žádné závažné problémy s ledvinami. To by zvýšilo pravděpodobnost, že tomu tak bude i v případě Vašeho nového mazlíčka.
V současné době existuje v České republice několik chovatelů burmill. Kritéria pro výběr správného chovatele burmill jsou v podstatě stejná jako u jiných plemen koček. Pokud údajný chovatel nabízí prodej koček bez papírů, rozhodně byste ji neměli kupovat.
Sami si udělejte představu o příslušné chovatelské stanici. Jak na Vás kočky působí? Jsou společenské a vyrovnané nebo ustrašené? Jak vypadají? Mají vnější příznaky, jako jsou lepkavé a oteklé oči? K posledně uvedenému nesmí za žádných okolností dojít.
Seriózní chovatel se vyznačuje také tím, že je členem sdružení nebo klubu sdruženého ve „FiFe“. Kromě toho Vám může doložit doklad o původu kočky a ochotně Vám poskytne jeho kopii.
V současné době existují spolehlivé testy, které umožňují odhalit genetické vady. V budoucnu mohou být dokonce povinné. Jakkoli jsou chovatelé svědomití a pečliví, může se stát, že ne všechna koťata ve vrhu jsou zdravá. Důvěryhodný chovatel se bude zajímat o blaho svých koťat i po jejich prodeji a bude Vám k dispozici pro zodpovězení Vašich otázek i poté, co už bude kočka u Vás.
Přejeme Vám krásný společný život s komunikativními kočkami s hedvábnou stříbrnou srstí.
Mainská mývalí kočka se stala jedním z nejoblíbenějších plemen na světě. V Evropě si získává stále větší oblibu. Je to díky její přirozenosti, robusnosti a hravé povaze.
Hledáte kočku, která svou klidnou a vyrovnanou povahou dokonale doplní Vaši rodinu? Britská krátkosrstá kočka by mohla být Vaší volbou. Náš portrét plemene Vás podrobně seznámí s krátkosrstými kočkami z Velké Británie.
