Anatomie kočky

Vitamíny jsou důležité a přispívají k mnoha životním funkcím. Vitamín A je například nezbytný pro oči, kůži a srst kočky. Ale pozor: příliš mnoho vitamínu A může způsobit patologické změny kostry kočky. Pokud vaše kočka váží tři kilogramy, neměli byste jí podávat více než 300 IU (mezinárodních jednotek) vitamínu A denně.

Vitamín D reguluje rovnováhu vápníku a fosfátů v těle. Pozitivně tak ovlivňuje kosti, a tím i celou stavbu těla kočky.

Vzhledem k tomu, že játra produkují tento důležitý vitamín pouze díky kontaktu se slunečním světlem, trpí často nedostatkem vitamínu D zejména kočky žijící uvnitř. V mladém věku to může vést k tzv. křivici (rachitidě). Kosti postižených koček jsou pak příliš měkké.

Všeobecně panuje názor, že vápník je prospěšný pro kosti. Záleží však na poměru k fosforu v krmivu pro kočky. Optimální poměr vápníku a fosforu je přibližně 1,2:1.

Tvar lebky prozrazuje mnoho o druhu zvířete. Například lebka kočky je ve srovnání s lebkou psa velmi krátká a kompaktní. Chrání mozek a v dolní a horní čelisti má asi 30 stálých zubů. Na první pohled zaujmou extrémně ostré špičáky, které masožravci používají k chytání a pojídání kořisti.

Ať už jde o velké kočky (jako jsou tygři nebo lvi), nebo kočky domácí – páteř všech druhů se skládá z přibližně 44 až 58 jednotlivých na sebe posazených obratlů:

• 7 krčních obratlů
• 13 hrudních obratlů
• 7 bederních obratlů
• 3 křížové obratle srostlé do kosti křížové
• asi 20 až 27 ocasních obratlů v závislosti na délce ocasu

Čím více ocasních obratlů kočka má, tím lépe dokáže udržet rovnováhu při šplhání. Ocas je tedy pro většinu druhů koček nepostradatelnou pomůckou při udržování rovnováhy a je důležitou součástí kočičí anatomie. Existují však i plemena (např. manská kočka), která ocas geneticky nemají.

Kočky vděčí za svou extrémní skokanskou sílu a rychlost až 48 kilometrů za hodinu svým nohám. Tyto vlastnosti z nich dělají dokonalé lovce ve volné přírodě.

Další zvláštností anatomie kočky je, že lopatka není spojena s žebry prostřednictvím klíční kosti. Kostní struktury spojují pouze vazy a svaly. To kočce umožňuje silně se prohnout a prolézt nejužšími štěrbinami.

Na dolním konci každé končetiny jsou tlapky s ostrými a pohyblivými drápy. Zatímco zadní nohy mají pouze čtyři polštářky, přední nohy mají polštářků pět. Ty jsou také silněji vyvinuté a umožňují kočce bránit se proti nepřátelům nebo dopadnout kořist.