© bulentevren / stock.adobe.com
Klauni patří mezi nejznámější druhy rodu Amphiprion: jedná se o skutečné klauny Amphiprion percula a nepravé klauny Amphiprion ocellaris. V běžné řeči je ovšem je celý rod Amphiprion označován jako klauni. Jsou to mořské ryby, které pocházejí ze západního Pacifiku a Indického oceánu. Nejsou ohroženi vyhubením.
Klaun je dlouhý sedm až patnáct centimetrů, délka těla je 2.5 násobek výšky těla. V závislosti na druhu má klaun černou, oranžovou, nažloutlou nebo načervenalou barvu, z nichž některé mají skvrny a pruhy.
Nepraví klauni se vyznačují jasně oranžovou barvou a třemi bílými pruhy, střední pruh vyčnívá dopředu. Pravé klauny můžeme rozpoznat tím, že mají kromě oranžovo-červeného základu a bílých pruhů, také velmi tenké černé pruhy, které jasně ohraničují bílé pruhy. Oba druhy mají černě lemované ploutve. U nepravých klaunů existuje další barevná varianta: Tato ryba je kromě vodorovných pruhů a tlamy zcela černá.
Pozoruhodné je rozmnožování těchto ryb: Ryby se vždy narodí jako samci. Pouze jako starší se mohou stát samicí. Jsou to hejnové ryby a nejstarší a největší ryba v hejnu je většinou samice, zatímco druhá největší a druhá nejstarší ryba je samec, který se tře se samicí. Pokud samice zemře, nejstarší samec zaujme své místo a přemění se na samici. Druhý nejstarší samec v hejnu pak dospívá v sexuálně zralého samce.
© szmuli / stock.adobe.com
Ampfiprioni patří k rodině útesových ryb a jsou rozděleni na 29 druhů, které jsou přiřazeni do pěti podrodů (Actinicola, Amphiprion clarkii, Amphiprion ephippium, Paramphiprion, Phalerebus). Nejznámějšími druhy Amphiprionů jsou klaunovité ryby (Amphiprion percula a Amphiprion ocellaris), které veřejnost zná zejména díky filmu „Hledá se Nemo“.
Dalšími populárními druhy pro chov akváriu jsou: zaprvé asi 12 cm dlouhý klaun sedlatý (Amphiprion ephippium) který má bílou čelenku, černé boky a hnědavě oranžovou barvu stejně jako klaun špičatopruhý (Amphiprion bicinctus), který je dlouhý asi 10 cm a pochází z Rudého moře.
Klauni se vyskytují v tropických oblastech Indo-Pacifiku, kde teplé oceánské proudy dosahují daleko na sever nebo na jih, například ve vodách kolem Austrálie, Číny, Japonska, Indonésie, Tchaj-wanu, Thajska, Indie, Malajsie a Filipín. Nejbohatší na druhy klaunů je oblast kolem Nové Guineje, Madang má deset druhů a ostrovy D’Entrecasteaux osm druhů. V jiných oblastech, např. v západním Tichém oceánu na Guamu, nebo kolem Lizard Island na Velkém bariérovém útesu žije pět druhů. Dva druhy žijí v Rudém moři, jediný druh na Komorech, a na pobřeží Havaje nežije žádný druh klaunů.
Oblasti výskytu těchto dvou druhů se nepřekrývají: Zatímco pravý klauni pravděpodobně žijí u Nové Guineje, nepraví klauni žijí v západním Pacifiku a severně od Austrálie.
Pro klauny je charakteristické, že žijí v symbióze s mořskými sasankami. Každý druh klaunů žije společně pouze s určitým druhem mořských sasanek. Zatímco ostatní ryby se vyhýbají žahavým ramenům mořských sasanek, klauni jsou imunní vůči jedu sasanky díky své hlenové vrstvě. Jak se přesně tato vrstva hlenu vytváří, ještě nebylo vysvětleno: jedno je zřejmé, není tvořena rybami. Některé druhy klaunů potřebují období aklimatizace, dokud nebudou schopni zvládnout jed, zatímco jiné druhy se mohou snadno plavat až do sasanky.
Klauni jsou díky sasankám chráněni před dravci, jako jsou klipky nebo pilníkotrni. Mořská sasanka naopak těží ze zvýšené cirkulace vody, kterou způsobuje činnost ryby. Kromě toho klauni čistí sasanku od částečně odumřelých chapadel a zbytků její potravy. Ryby žijí v polyandrii, což znamená, že samice žije s několika samci v malé skupině v jedné mořské sasance. Partnerství mezi rybami a sasankou trvá obvykle několik let.
Klauni jsou všežravci, přijímají jak rostlinné, tak i živočišné potraviny. Ve volné přírodě se živí malými krevetami, planktonem, řasami a klanonožci. Pokud jsou uchováváni akváriu, tak je třeba dbát především na pestrou a vyváženou stravu rostlinných a živočišných potravin bohatou na vitamíny. Vzhledem k tomu, že klauni ve volné přírodě nikdy nemohou plavat příliš daleko od své sasanky. Ale musí čekat na kořist, až se k nim dostane, mají přirozený instinkt, který by mohl vést k hromadění přebytečného krmiva. S tím je třeba při chovu počítat.
Za prvé, je třeba uvést, že chov klaunů není tak snadný, jak jej mohl naznačovat film „Hledá se Nemo“. Zodpovědný chov těchto ryb obvykle vyžaduje zkušené majitele, kteří jsou již seznámeni se zvláštnostmi mořských akvárií.
Klauni jsou hejnové ryby, a proto by neměly být nikdy chovány osamoceně. Nejlepší je chovat je společně – buď v menším akváriu jako pár, nebo ve velkém jako skupinu.
Vzhledem k tomu, že ryby žijí v úzké symbióze se sasankami. Např. s klaunem očkatým (Amphiprion ocellaris) musíme chovat v akváriu i jeden z těchto tří druhů sasanek: sasanka velkolepá (Heteractis magnifica), Stichodacyla gigantea nebo Stichodactyla mertensii. Ačkoliv sasanky můžeme chovat dobře i bez klaunů, klauny nemůžeme chovat bez jejich sasanky. Je třeba poznamenat, že některé druhy klaunů mohou tolerovat jenom jediný druh mořské sasanky.
Korálový písek je velmi vhodný jako podklad do akvária pro živé korály. Nicméně je i důvodem, že by sasanka mohla velmi často změnit svojí pozici a způsobit tak vážné popáleniny nebo zranění korálů.
Sasanky jsou poměrně citlivé, takže se příliš často nestěhují, měly by být umístěné pod intenzivním a měkkým světlem, ve slabém toku vody chudé na dusičnany a fosforečnany, ale bohaté na kyslík. Pokud se sasanka cítí dobře, je to nejlepší základ pro udržení vhodného prostředí pro klauny.
Je důležité, aby velikost sasanky byla přizpůsobena počtu a velikosti ryb – je-li příliš malá, může to vést k agresi mezi rybami.
Na rozdíl od jiných ryb, se nepraví klauni chovají mírumilovně, ale vyskytují se problémy s jinými druhy klaunů. Chcete-li chovat několik druhů, pak byste měli odpovídajícím způsobem zvětšit nádrž.
Akvárium by mělo mít velikost asi 200 litrů. Sice jsou klauni špatní plavci a nikdy se nepohybují daleko od svých sasanek, ale sasanky potřebují trochu místa.
Teplota vody by měla být mezi 23 a 28 ° C, aby odpovídala tropickému přírodnímu bydlení ryb. Hodnoty vody by měly být 8,0 až 8,4 pH a 0 až 18 dGH. Je důležité, aby se jednalo o mořské akvárium. To znamená, že voda by měla mít na jedné straně solanku a na druhé straně by měla být vyčištěna pomocí speciálních systémů reverzní osmózy od nečistot. Za žádných okolností bychom klauny nebo sasanky neměly chovat ve sladké vodě.
Klauni patří mezi málo mořských ryb, které můžete v akváriu odchovat. Samec svádí samici tancem. Pak samec čistí místo u paty sasanky, na které samice poklade jikry (například plochý kámen). Pak samice naklade jikry a samec je oplodní. První den jsou jikry žluté až oranžové. Od třetího dne se jikry začínají být jikry průhlednější až do vykulení. Samec má v péči o jikry aktivní úlohu: ploutvemi nahání k jikrám čerstvou a okysličenou vodu.
Po asi týdnu se larvy vylíhnou a zpočátku vedou planktonní způsob života. Tato larvální fáze trvá asi dva týdny, během této doby jsou chráněny sasankou. Pak se vydávají hledat vlastní sasanku. Jako krmivo pro larvální fázi života (přibližně od 12. dne) jsou vhodné pouze čerstvě vylíhnuté artemie a prachové krmivo.
© Brook / stock.adobe.com
Klauni se ve volné přírodě dožívají až 10 let, v akváriu obvykle asi 5 let. Nejsou zvlášť citliví, pokud jsou chováni v mořském akváriu a jsou dodrženy výše uvedené podmínky. Vzhledem k tomu, že musí být vždy chováni společně s mořskou sasankou, která je velmi citlivá a náročná, je chov klauna tedy vhodný spíše pro pokročilé. Důvodem je také mořské akvárium, které není vzhledem k finanční náročnosti a potřebným zkušenostem vhodné pro začátečníky.
Nejlépe nakoupíme ve speciálních prodejnách pro mořské živočichy nebo ryby. Některé online obchody nabízejí dopravu s vhodným druhovým ošetřením ryb.
Všechny produkty spojené s akvaristikou najdete na zoohitu v online obchodě.
Mexický obojživelník, tzv. axolotl, je již několik let opravdovým hitem mezi domácími zvířaty. Jeho přátelský vzhled a nápadné zbarvení činí z tohoto zvířátka atraktivního mazlíčka. Navzdory exotickému původu je chov axolotla poměrně snadný – zde se dozvíte vše o tomto pozoruhodném tvoru.
Nádherně zbarvená a poněkud agresivně vystupující vůči ostatním jedincům. Bojovnice (Betta) je určitě zvláštní exemplář, který dokáže oživit každé akvárium. Díky minimálním nárokům, které rybka má, je péče o ni velmi snadná, a proto je vhodná i pro nováčky v oblasti akvaristiky.
Každý, kdo se někdy věnoval akvaristice, zná malé neonky. Díky úchvatným "neonovým" barvám si jich ihned všimnou i lidé, kteří se v rybách vůbec nevyznají. Původ této barevnosti není zcela znám, ale pro neonky jsou tyto zářivé barvy životně důležité.
