Magazín

Přátelský parťák do nepohody

Chytrost pudla a dobrá povaha bernského salašnického psa. Myslíte, že je to dobrá kombinace? Máte pravdu! Ne každý bernedoodle je však ideální, a to hlavně co do povahy. 

Někteří z nich mají od pudlů tendenci k honění nebo jsou živější, než jejich chovatelé očekávají. I když má někdy pudl pověst rozmazleného psíka, obě rodičovská plemena mají „outdoorovou“ povahu. Rádi se pohybují v přírodě bez ohledu na počasí. 

Většina z nich je přátelská k lidem i zvířatům, i když někteří jedinci zůstávají vůči cizím lidem poněkud odměření. Jako u každého psa trvá i u bernedoodla výchova dlouhou dobu. Přesto jej dokážou vychovat a vycvičit i začátečníci. 

Pro utváření charakteru zvířete jsou samozřejmě důležité nejen geny, ale také průběh socializace a fáze vývoje. Zodpovědný chovatel tomu přikládá velký význam.

Požadavek dlouhých výletů

Množství energie se u každého bernedoodla může značně lišit. Zatímco pudl je všestranný sportovec, bernský salašnický pes dává přednost klidu. 

I v případě oblíbených aktivit záleží hodně na tom, zda je Váš pes nebo fena spíše po pudlovi, nebo po bernském salašnickém psovi. A to samé platí i o srsti. Jedno je však jisté. S dospělým bernedoodlem můžete plánovat opravdu dlouhé výlety a túry. 

Většina bernedoodlů je vhodná pro různé výcviky, například na záchranářské nebo terapeutické psy. Zábavný je pro ně také mantrailing a další čichové aktivity. 

Podle povahy a tělesné stavby jedince lze také rozlišovat mezi zaměřením na aktivity typu agility nebo na sporty založené na rychlosti. Pokud má Váš miláček více ze salašnického psa, je pro jeho klouby vhodný trénink s tlapkami na zemi. Protože se pudlové rádi učí novým věcem, můžete s mnoha bernedoodly úspěšně cvičit trénink s klikrem nebo hrát inteligenční hry.

Problémy s pokožkou a nádory

Jeden z problémů, který se u bernedoodla často vyskytuje, je způsoben rozdílnou srstí obou jeho rodičů. Někteří jedinci tohoto plemene mají proto tendenci ke kožní chorobám. 

Zdravotní stav psů ze smíšených plemen také závisí na zdravotním stavu jejich rodičů. Na rozdíl od seriózních chovů nemusí být rodiče designových psů před samotným chovem a křížením nutně „prověřeni“. Každý zodpovědný chovatel však nechá své čtyřnohé svěřence na dědičné choroby vždy vyšetřit.

Dědičné choroby bernedoodla

V případě rodičů pudlů by si chovatelé měli prověřit, zda rodiče netrpěli dysplazií kyčelních kloubů a progresivní atrofií sítnice. 

I bernský salašnický pes může mít sklon k dysplazii kyčelních kloubů, proto by chovatel měl před přijetím do chovu nechat vyšetřit kyčle i tomuto plemenu. Dále by měl chovatel provést genetické testy na degenerativní myelopatii, neurologické onemocnění, které se často vyskytuje u bernského salašnického psa.

Nebezpečí nádorových onemocnění

Největším zdravotním problémem bernského salašnického psa je maligní histiocytóza. Jedná se o nádorové onemocnění, které výrazně zkracuje průměrnou délku života celého plemene. Touto nemocí totiž trpí velké množství jedinců. 

Zodpovědní chovatelé si vždy zkontrolují genomické plemenné hodnoty svých adeptů a do chovu přijmou jen ty, kteří tuto nemoc prokazatelně nedědí. Bez přesné znalosti předků a linií tuto hodnotu není možné stanovit. Z tohoto důvodu se od chovatelů vyžaduje vysoká úroveň know-how pro chov bernských salašnických psů. A je jedno, že toto plemeno dále používají pro křížení.

Očekávaná délka života

Průměrná délka života bernedoodla je šest až dvanáct let. Velké rozpětí vychází mimo jiné ze skutečnosti, že bernští salašničtí psi mají mnohem nižší průměrnou délku života než pudlové.

Žádní chovatelé s certifikací

Protože je bernedoodle takzvaný designový pes, nenajdete žádného chovatele s certifikací FCI. A to s sebou přináší určité nevýhody. Neobdržíte certifikované rodokmeny a poskytovatelé nejsou kontrolováni žádnou asociací. 

Chovatelé ne vždy používají čistokrevné rodiče. A i kdyby ano, tak laici jen stěží poznají, zda je zvolen správný typ zvířete a jaká je jeho vhodnost k chovu a křížení. Z výše uvedených důvodů je obtížné najít spolehlivý kontakt. 

Dejte velký pozor na „chovatele“, kteří prodávají křížená plemena za fantastické ceny od 25 000 Kč výše. Za směs pudla a bernského salašnického psa je přijatelná cena 15 000 Kč až maximálně 22 000 Kč. 

Ujistěte se také, že chovatel nepředává štěňata dříve než v devíti týdnech věku a že jsou při předání odčervená, očkovaná a čipovaná.

Alternativní plemena k bernedoodlovi

Hledáte velkého a přítulného psa, který nelíná, je chytrý a má dlouhou dobu dožití? Žádný problém! Vynikající alternativou k bernedoodlovi je pudl. 

Možná Vás při čtení výrazu pudl napadají slova jako „pes pro babičku“ nebo „rozmazlený pejsek“. A možná se Vám vybavují obrazy plné podivných účesů a tvarů. Nenechte se však odradit. Zkuste se podívat na pudla v jeho sportovní variantě a zkuste jich pár poznat blíže. 

Dobrou alternativou k designovému psovi je zvíře z útulku nebo podobné organizace na ochranu zvířat. Zde najdete mnoho přátelských kříženců, kteří hledají nový domov.

Jeden z mnoha „doodlů“

Pudl je z obou křížených plemen tím starším. Pochází z kategorie tzv. vodních psů, kteří se v Evropě používali k lovu ptáků. Bernští salašničtí psi se chovají v čistokrevné formě od roku 1907. Původně se jednalo o všestranně využitelné psy pro hlídání, nahánění dobytka a tahání nákladů ve švýcarském kantonu Bern. 

Samotný bernedoodle pak vznikl křížením jako módní varianta designového psa. Tímto způsobem „chovatelé“ záměrně kříží dva zástupce různých plemen, aby spojili jejich pozitivní vlastnosti. Mezi oblíbené směsi patří labradoodle, cockapoo nebo goldendoodle.